Vítězství ODS mají v rukách podnikatelé
Dušan Šrámek
Momentální volební vítězství ČSSD, které signalizují některé agentury veřejného mínění, nemusí být pro ODS ještě žádnou tragédií. Situace není pro ni ještě zdaleka ztracena – trend se jí může ještě podařit zvrátit. Důležité ovšem bude, zda se jí podaří udržet svůj tradiční voličský elektorát. Z hlediska rozvrstvení jednotlivých sociálních a profesních skupin jsou to především podnikatelé a živnostníci, kteří ostatně ODS vynesli do Strakovy akademie. Skutečností ovšem je, že naděje vkládané do pravicové vlády ze strany podnikatelských struktur se zatím příliš naplňovat nedaří.
Reforma na půli cesty
Značnou měrou se na tom podílí i dosavadní největší počin vládní koalice, kterými je první fáze reformy veřejných financí. Kromě snížení daní právnických osob, což je ovšem spíše záležitost velkých firem, většině podnikatelů, především těm nejmenším, nepřinesla prakticky nic. I přes zvýšení slev na dani budou dokonce existovat některé skupiny živnostníků, a to ti s nejmenšími příjmy, (okolo 200 - 300 tisíc za rok) které na daních zaplatí příští rok o patnáct set korun více než letos. Zrušení minimální daně bylo vykompenzováno zrušením dávek na zdravotní a sociální pojištění jakožto součásti nákladů. Z hlediska určité symboliky vnímají živnostníci tuto skutečnost stejně negativně jako tolik proklínanou minimální daň. A to budou i nadále platit pojistné z padesáti procent vyměřovacího základu, přestože vláda slíbila, že každý rok sníží odvody o pět procent.
Není to ovšem jediný nesplněný slib, který se týká podnikatelského prostředí. Vláda se doposud ani nepokusila zprůhlednit a zjednodušit dosud tak nepřehledné daňové zákony. Dokonce ODS slibované daňové přiznání na pár řádek se má od příštího roku opět o něco rozrůst. Přitom zjednodušení zákonů o dani z příjmů bylo ve vládním prohlášení ohraničeno termínem 31. prosince letošního rok.
Daňový řád i editační povinnost zatím ve hvězdách
S reformou daňové legislativy souvisí především příprava nového daňového řádu. Stávající je po již více než čtyřiceti novelizacích značně nepřehledný, a navíc dává příliš prostoru finančním orgánům na úkor daňového poplatníka. Podle dosavadních informací však není ani připravovaná úprava klientsky příjemnější, dokonce podle některých poslanců postavení správce daně ještě posiluje. A to je vůbec otázkou, kdy daňový řád doputuje alespoň do sněmovny. Paragrafové znění by sice bylo, ale pro změnu se teprve teď začala řešit zcela zásadní otázka, zda by měl být přijat samostatně, a nebo v závislosti na připravovaných kodexech - především novém OSŘ, a rovněž připravovaném zákoně o kontrole, který by procesně zastřešoval a procesně sjednocoval postupy všech státních orgánů kontroly.
Součástí reformy veřejných financí je sice rovněž rozšíření editační povinnosti o pět okruhů, včetně posouzení sazby DPH, nicméně to má stále velmi daleko do požadavku podnikatelů a slibu vlády po jejím úplném zavedení. Přijetí ekologických daní jsme se bohužel nebyli schopni vyhnout. To, že bude možná znamenat zánik celých průmyslových odvětví, jako je již tak těžce zkoušený textilní průmysl, vládě na popularitě u postižených podnikatelských subjektů rovněž nepřidá.
Problematický tah proti korupci
Nejde ale jenom o samotnou reformu veřejných financí, byť je dnes mediálně nejzajímavější. Nevoli podnikatelské veřejnosti vzbuzují i některé konkrétní vládní návrhy, které mohou podnikatelské prostředí spíše zhoršit, než zlepšit. Bohužel, i odůvodňování těchto problematických legislativních návrhů jako by kopírovalo, i se všemi průvodními nešvary, vysloveně protipodnikatelské kroky vlád ČSSD.
V Poslanecké sněmovně se má ještě na podzim projednávat novela trestního zákona. V rámci této novely má být mimo jiné schváleno prolomení mlčenlivosti správce daně vůči policii, jestliže pracovníci finančních úřadů nabudou podezření ze spáchání trestného činu korupce. Na tomto návrhu lze dobře pozorovat jisté paralely s některými návrhy, které připravovala kdysi ČSSD, a které tolik štvaly podnikatelskou obec. Tak za prvé – návrh ani nebyl s podnikatelskými korporacemi konzultován. Není divu, jak Hospodářské komoře, tak Svazu průmyslu a dopravy se nelíbí. V návrhu chybí jakýkoli náznak toho, do jaké míry by mělo být toto opatření efektivní. Jediným důvodem pro předložení je kritika ze strany mezinárodních institucí. Jenže jim vadilo, jak přiznává ministr spravedlnosti, uplácení zahraničních veřejných činitelů. V předloženém návrhu to už však jaksi nabobtnalo na všechny případy. Jako bychom už kdysi podobnou argumentaci i s jejím zkreslením slyšeli...
Jestliže ODS v minulých volebních obdobích oprávněně kritizovala podobné nápady jako snahu po kriminalizaci podnikatelů, to je přesně ten případ. Spojení inkvizičního způsobu daňového řízení, kdy důkazní břemeno je vždy na straně poplatníka s trestním řízením v případě podezření z korupce je navíc nebezpečným precedentem pro další rozšíření okruhů, kdy by mohla být zásada mlčenlivosti – tedy základní podmínka daňového řízení, prolomena.
Má za jednotlivce pykat celá firma?
V roce 2004 předložila Grossova vláda spolu s trestním zákoníkem i zákon o trestně právní odpovědnosti právnických firem. Zjednodušeně řečeno - za trestný čin spáchaný manažerem či
zaměstnancem v její prospěch, měla být odsouzena celá firma. A to až do vyvlastnění, v případě zvláště závažné trestné činnosti. ODS se tehdy velice razantně postavila proti, a kontroverzní zákon nakonec sám premiér i přes nelibost vlastní strany stáhl, takže o něm nakonec sněmovna ani nejednala. Dnes se na ministerstvu vnitra rodí návrh jiný – o trestně správní odpovědnosti. Připravovaná úprava přináší jediný podstatný rozdíl – zatímco tehdy se jednalo o trestně právní odpovědnost, tedy o řízení, které se mělo vést před soudem, v současnosti by se mělo jednat o delikty správní povahy. Konkrétně by šlo zpravidla o delikty obecně kriminální povahy, jako je obchodování se ženami nebo s dětmi, únosy, převádění přes hranice, ale také například. o podplácení veřejných činitelů.
Správní trestání právnických osob je zcela běžné již dnes. Podstatný rozdíl oproti navrhované úpravě zde však je. V současnosti totiž nejsou sankce ukládány za porušení obecných elementárních pravidel lidského chování, k jehož postihu zavazují zmíněné mezinárodní smlouvy, ale za porušení sofistikovaných v zákonech přesně stanovených povinností ukládaných právnickým osobám v rámci regulace podnikatelské činnosti. Tak široké vymezení pojmů a obsahu jednotlivých může být v praxi nebezpečné – stejně jako v předcházejícím v případě může vést k prefabrikovaným kauzám a tedy ke kriminalizaci podnikatelských subjektů.
Za práci na černo kriminál?
Do třetice všeho špatného lze jmenovat návrh ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na kriminalizaci zaměstnávání na černo. Není sporu o tom, že jde o závažný protispolečenský jev, jehož stíhání podporují sami podnikatelé, respektive ti, kteří se drží zákona. Není divu. Vždyť práce na černo pro ně znamená ztrátu konkurenceschopnosti vůči těm, jež ji praktikují. Ovšem finanční postihy či jiné správní sankce je věc jedna, kriminál druhá. Navíc, už dnes má stát řadu nástrojů z trestně právní oblasti, jak práci na černo trestat. A opět můžeme použít kritiku, kterou tak ráda používala ODS ještě jako opoziční strana, a tou je používání legislativy jako klacku na postih jakéhokoli ad hoc se vyskytnuvšího problému, aniž by byla důsledně využívána kontrolní role státních orgánů.
ODS se nesmí nechat trumfnout
Uvedené příklady lze zatím chápat jako izolované jevy. Nicméně je evidentní, že se zároveň jedná o takové, které mohou podkopat důvěru důvěru podnikatelů ve svého dosavadního protektora. Pokračováním v nastoupeném kursu by tak ODS mohla lehce spáchat volební harakiri. To si ovšem na Jánském vršku jistě velice dobře uvědomují. Souboj o stabilizační opatření, která mají zachránit stav veřejných financí, ODS vyhrála, a nyní by měla soustředit svou pozornost na “pozitivní“ opatření, tedy na ta, která mají povzbudit hospodářský růst. Taková opatření jsou neodmyslitelně spjata s postupným zlepšováním podnikatelského prostředí. Ostatně první kroky v tomto směru jsou již na stole. Právě v polovině října projednal kabinet řadu opatření, která se podnikatelů dnes a denně dotýkají. Především přijal novelu živnostenského zákona, která by měla reflektovat ideovou změnu v přístupu k podnikání a odstranit ideologický balast, který se na podnikatelské prostředí nabalil v době socialistických vlád. Stejným směrem míří i ambiciózní materiál předložený rovněž ministerstvem průmyslu a obchodu o odstranění administrativních překážek v podnikání.
Otázkou ovšem stále zůstává, nakolik se podaří tyto ambice naplnit. ČSSD doposud byla vnímána, a to zcela přirozeně, jako strana, která podnikatelské prostředí v České republice spíše poškozuje, a podnikatele bere v lepším případě jako dojnou krávu, v horším případě jako bandu kriminálníků . Paroubkův modernizační program, byť je jej nutné brát s rezervou, už hovoří i o příklonu i k těmto vrstvám. ODS by nemělo uniknout, že socialisté jsou schopni slíbit v podstatě cokoli, a to i těm voličským skupinám, které jinak bere jako třídního nepřítele - jenom aby vyhráli příští volby. Bylo by tragédií, kdyby kvůli neschopnosti či neochotě plnit oprávněné požadavky své přirozené voličské skupiny ODS dopustila, aby socialistická demagogie padla na úrodnou půdu.
Dušan Šrámek