Jaký „pochválen“, takový „navěky“
Pavel Foltán
„Aký pochválen, taký naveky“, praví jedno slovenské lidové přísloví. Jaká otázka, taková odpověď - dalo by se dále pokračovat. Ačkoli české mudrosloví to v praxi říká (narozdíl od této mé kolegiální analogie) poněkud originálněji, a to: “Na blbou otázku blbá odpověď“.
Popravdě řečeno, otázka pro divácké hlasování po telefonu v pořadu Nedělní partie na Prima TV nebyla postavena právě nejšťastněji a nejlépe, a to přinejmenším hned ze dvou hledisek. Například z hlediska elementární (a např. i historické) logiky a pak např. i z hlediska imunity vůči podezření z náchylnosti k manipulaci s divákem a tedy s veřejným míněním, chcete-li.
„Je nutné ještě dnes stavět hráz proti komunismu?“ Tak zní doslovná citace. Pokud se pamatuju (a myslím, že ze soudných pamětníků nás asi nebude menšina, kdo si to dost dobře pamatují), tak onu “hráz“ konkrétně “pevnou hráz míru a socialismu“ tu stavěla právě ideologie socialismu např. prostřednictvím své discipliny takzvaného “vědeckého komunismu“ např. na vysokých školách a jinde ve volné přírodě (tj. mimo akademickou půdu) pak ideologickou nalejvárnou s krycím jménem VUML tj. “večerní universita marxismu-leninismu“. A masám, proti kterým stáli tito ideologové čelem, tu svou masovou ideologii vtloukali pomocí masmédií. A tuto pevnou ideologickou hráz, (která se po pár desítkách totalitních let - tedy z historického hlediska poměrně velmi záhy - sesypala jako onen symbolický WC domeček z karet), tu stavěli ideologové marxismu-leninismu proti kapitalismu. Právě proti tomu zahnívajícímu kapitalismu, který byl tou dobou podle nich na pokraji propasti. A tak my jsme si tenkrát v rámci duševní hygieny říkali takový vtip: “A víte, proč je kapitalismus na kraji propasti? No přece aby na nás dobře viděl...!“
Nicméně formulátor dotčené otázky z Nedělní partie to zřejmě pamatuje a dodnes vnímá opačně. A z tehdejšího i dnešního hlediska navíc dle mého skromného dojmu i poměkud futurologicky, protože onen řečený komunismus stejně (pokud vím) nikdy nikde už tehdy neexistoval, neexistuje a jak se zdá, tak ani nikdy existovat nebude. A tak je nasnadě následující logická otázka, a to proč je nutné ještě dnes stavět hráz proti něčemu, co není?
Pokud mne totiž opět paměť neklame, tak jsme tu od roku 1948 do roku 1989 měli navelený socialismus (od roku 1960 dokonce ústavně zakotvený), kterému se někdy od přelomu 70. a 80. let minulého století začalo kdovíproč říkat “reálný“ socialismus. A kdo si na tu realitu toho „reálného socialismu“ pamatuje, ten o té realitě reálně ví své. Takže by tu musela logicky být nasnadě další (už druhá logická) otázka: Když jsme po roce 1989 opět v kapitalismu, pak by ta otázka z Nedělní partie musela stát tak, že: “Je nutné ještě dnes stavět hráz proti socialismu?“ Případně proti „reálnému“ socialismu? Vždyť přeci i podle ideologů marxismu-leninismu byl po kapitalismu socialismus jako přechodná fáze ke komunismu. A i podle nich ještě ani tehdy nikdo nevěděl, kdy ten komunismus bude. Jen se vědělo, že se do té doby všichni musíme moc a dobře “seučit, seučit, seučit“ (jak senaučil i Mireček from Bužumbura v kursu češtiny ve Zahradkach) a pak moc a moc a moc pracovat (pro tu reálsocialistickou moc, co chutnala po čertech už tenkrát).
Předseda KSČM a komunistického poslaneckého klubu JUDr. Vojtěch Filip v závěru té Nedělní partie okomentoval víceméně nerozhodnou diváckou odpověď na takto nejasnou otázku odkazem na výrok Alberta Eisteina, že sice nikdy nebyl členem komunistické strany, ale kdyby byl, tak by se za to nestyděl. Nic proti citaci Alberta Einsteina a nic proti obsahu Einsteinových výroků. Nicméně i z uvedeného vyplývá jiný (a možná podstatnější) Einsteinův závěr, a to teorie relativity. Od Einsteina je známo, že čas je relativní. Takže je třeba tento výrok nahlížet také v relaci času (a tedy i doby), kdy byl vyřčen. Od té doby už totiž nějaká ta doba v čase opět uběhla a za tu dobu se také cosi stačilo stát. Je tedy otázka, zda by Einstein stál na té své tehdejší odpovědi i nyní po nastolení té nedělně partiové otázky. A stejně, jako čas, je relativní i všechno ostatní. A tak by mohlo být relativní i to, jaké členství v jaké komunistické straně mohl mít tehdy otec relativity relativně na mysli.
Pavel FoltánJUDr. Pavel Foltán, člen RRTV, která byla odvolána v roce 2003, hudebník, dramaturg, producent, publicista,
autor je mediální poradce a přednáší na universitě