Náš evropský program: hrdí Češi v čele hrdé unie
Mirek Topolánek
30.01.2009, Hospodářské noviny
Sotva jsme si mohli představit dramatičtější první měsíc našeho evropského předsednictví. Ekonomická krize je stále na postupu, k tomu nám první dny roku nadělily krizi plynovou a krizi v Gaze.
Je to velká výzva. Teď, v těžké situaci, můžeme ukázat, že umíme evropskou myšlenku naplňovat kromě slov i činy.
Když Češi vládnou Evropě
Evropská unie nejsou jen desetitisíce stránek smluv, směrnic a nařízení. Je to především společenství hodnot, z nichž těmi nejdůležitějšími jsou svoboda a solidarita. Tyto hodnoty se odrážejí i v prvních cílech Společenství uhlí a oceli, jimiž byly mír a prosperita. Tehdejší strategické suroviny, uhlí a ocel, dnes nahradily ropa a plyn, ale svoboda a solidarita, mír a prosperita, to platí stále.
Pro české občany - ale i často i pro občany starých členských zemí - je evropská integrace odtažitým, byrokratickým procesem. Nyní, pět let po našem vstupu, máme možnost srozumitelně ukázat, o co jde. Když lidé v Bulharsku a na Slovensku trpí nedostatkem plynu, je smyslem evropské solidarity jim pomoci. Ať už okamžitě dodávkami z ostatních zemí, nebo dlouhodobě díky společné a silné evropské pozici vůči dodavatelským a tranzitním zemím.
Jsem hrdý, že právě Česko v obou testech obstálo. Díky naší prozíravosti, díky zásobám plynu a fungující infrastruktuře jsme mohli pomoci Slovensku v jeho obtížné situaci. Jako předsednická země unie jsme dokázali vyvinout na Ukrajinu a Rusko tlak, který vedl k obnovení dodávek.
Měli jsme a máme pravdu
Obstáli jsme i při výběru předsednických priorit. Již dlouho říkáme, že Evropa je zranitelná v oblasti energetické bezpečnosti. Průběh plynové krize ukázal, že jsme měli pravdu, když jsme varovali, že přílišná závislost na jednom zdroji a absence společné energetické politiky ohrožuje naši svobodu.
Obdobným testem je světová krize, která v Evropě nevznikla, ale která i na starý kontinent tvrdě dopadá. Její dopady musíme řešit s využitím všech výhod společného vnitřního trhu, s respektem k pravidlům rovné soutěže. Musíme se vyhnout opatřením, která by diskriminovala či znevýhodňovala ostatní členy unie.
Patřili jsme k zemím, které už v závěru loňského roku prosadily, aby evropský Plán obnovy tyto zásady respektoval. A jsme připraveni předložit Evropské radě konkrétní návrhy, které nás společně vyvedou z krize. Které budou směřovat k tomu, aby Evropa vystupovala v hlavních směrech jednotně, ale zároveň aby si každý mohl zvolit strategii odpovídající jeho specifickým podmínkám.
Co se týká Blízkého východu, už před naším předsednictvím jsme považovali za důležité, aby zde Evropa sehrávala aktivnější úlohu. Aby se neomezovala na posílání peněz bez faktického diplomatického vlivu. Naším cílem musí být, aby palestinská samospráva fungovala jako skutečný suverénní stát, který je schopen garantovat bezpečí svým občanům i sousedům. Víme, že to je běh na dlouhou trať, ale bez splnění této základní podmínky je trvalý mír v oblasti nemyslitelný. Nová eskalace konfliktu nám dala za pravdu.
Třikrát E
V prvním měsíci našeho předsednictví jsme nuceni řešit aktuální problémy, které se týkají všech našich tří priorit, našich "tří E": Energetiky, Ekonomiky a Evropské unie ve světě. Je to velká škola. Nejen pro Česko.
Díky pozornosti, která je na předsednictví upřena, mohou i čeští občané doslova v přímém přenosu sledovat, co znamená Evropská unie. Že to není jen "papírový tygr", není to Lisabonská smlouva ani chobotnice penězovodů zvaných evropské fondy. Je to živý organismus, jehož skutečná podoba se tvoří "tady a teď".
Naše Evropa
V tomto půlroce jsme to my, kteří máme možnost přispět k tomu, aby unie lépe plnila přání a zájmy občanů členských zemí. Aby pojmy jako svoboda a solidarita nezůstaly jen na papíře.
Naše předsednictví v praxi vyvrací zažité klišé, že Češi jsou euroskeptickým národem. Prosazování našich národních zájmů není v rozporu se zájmy celoevropskými.