Globalizace, marxisti a Ústavní soud
Jan Suchánek
Chmurná budoucnost. Nejen tím, že 11.9.2001 začala válka jihu proti severu. Podle našeho Ústavního soudu již před tím skončila demokracie tak, jak ji a svrchovanost a suverenitu definoval někdy dávno předsedou Ústavního soudu vzpomínaný Abraham Lincoln. Jeho staré pojetí prý platilo tak do konce 2. světové války, pojetí, že veškerá moc pochází z lidu. Státní svrchovanost a suverenita prý doznala určitých změn, zesílily integrační prvky, globalizační tendence jsou mimo síly vlád.
Globalizace má významný vliv, jenže jsem přesvědčen, že jiný, než přiznali ústavní soudci. Globální vykořisťování čínské dělnické třídy vedlo k inflační bublině blahobytu. Za to jsme potrestáni nasávající krizí. Tohle vykořisťování vedlo také k prosazení institutu sociálních práv a financovalo blahobyt všech možných verzí sociálních států. Aby to tak mohlo být, tak museli socialističtí politici opustit marxistické teorie. Jinak by museli přiznat, že právo vládnout světu patří čínské komunistické straně, stále vedoucí síle čínských pracujících.
Popření Marxem popsaných třídních zákonitostí vede všude vládnoucí socialisty k boji za čímkoliv neodůvodněná sociální práva. To co dle Boha mělo být součástí lidského milosrdenství a solidarity se stalo vymahatelným právem. To je podvod realizovaný populismem. A toho je obrazem i současná Evropská unie. Nepřiznaně se místo svobodného trhu kapitálu, práce a zboží mění na nástroj ochrany velkých a bohatých sociálních států před importem levné práce z nových členských zemí, protože socialisté jsou vždy existenčně závislí na svých domácích sociálně potřebných. Aby tato porážka naší národní konkurenceschopnosti mohla být dokonána, musel zasáhnout i náš Ústavní soud.
Právníci bez jakékoliv ekonomické kvalifikace ve prospěch svého největšího klienta, sociálního státu nejdříve potvrdili jejich a socialistů právo, že není třeba na logické otázky dávat logické odpovědi, aby pak definovali existenci globálních hrozeb, kterým národy jako státní suveréni nejsou schopny čelit. Definovali v tradici Varšavské smlouvy a RVHP u příležitosti 80tiletého výročí Mnichova jako východisko integraci, když se cítili povoláni k tomu, za nejlepší integraci označit Evropskou unii, když nevím proč vyloučili OECD nebo NATO. Oni se nespokojili s tím, že za jedinou správnou integraci označili EU, ale za zdroj naší státní svrchovanosti označili orgány, teprve Lisabonskou smlouvou predikované.
ÚS se tak cítil nucen vymezit svrchovanost pro 21 století, které zdrojem je EU, silnější entita než náš stát, což posílí suverenitu našeho státu před neidentifikovatelnými ale tušenými silami globalizace. Za tímto účelem ÚS nenašel žádný konflikt označených ustanovení LS s článkem 10a Ústavy. Jenže, když takhle elegantně předal naší suverenitu EU, pak se dostal do konfliktu nejen s Abrahamem Lincolnem ale i s Čl.2 odst. (1) Ústavy, že lid je zdrojem veškeré státní moci. Jenže u koho si na to stěžovat?
Jak se ústavní soudci vypořádali s desintegračními tendencemi, které v nedávné minulosti representovali tak úspěšně Slováci, Bosňané, Kosované a teď naposled Gróňané? Soudce zpravodaj vylučuje politizaci postojů soudců, zatímco předseda zdůraznil výsostnost politického rozměru tohoto rozhodnutí, což potvrzuje jednomyslnost ústavních soudců. Nikdo nepochyboval, když minimálně u jednoho z posuzovaných ustanovení LS explicitně pan předseda artikuloval, že jde o dikci na hranici ústavnosti. Já si televizi zapnul pozdě, a tak jsem se dlouho domníval, že soudce zpravodaj zdůvodňuje zamítnutí LS. Nakonec se prý vše v dobré obrátí, až prý budou posuzovat protiústavní excesy následků LS. Jak, z jakého podnětu a s jakými důsledky?
Protože soudci a politici nejsou ekonomy a z principu marxisti ani být nemohou, pak nepochopili, že jejich integrace Evropy vytváří v Evropě monopol, který musí mít v globální soutěži pro Evropu fatální následky. Žádná evropská soutěž idejí, různých úrovní zdanění a redistribuce či regulace. Prostě jedno skvělé úřední rozhodnutí pro celou EU. Když se nějaký Špidla splete, nikdo nám již nepomůže. Velcí Evropané si vždy mezi malými najdou někoho, kdo jim udělá většinový počet, a ostatní malí to odnesou. Velmi často se bude jednat o nás. Prostě selhání marxismu tváří v tvář globální realitě nutí socialisty, aby se semkli do houfu, v kterém se ujišťují, že jejich lži jsou bez poskvrny a proto nic, žádné námitky nevidí a neslyší.
Jedním ze znaků zakrývání neřešitelného dilematu socialistů jsou lži o tom, že odmítnutí LS je v zájmu Ruska. Pravý opak je pravdou. LS je vrcholným zájmem ruského imperialismu. Prostřednictvím EU budou ruští partneři, Francie a Německo paralyzovat Polsko, odvěkého ruského soupeře a pobaltské demokracie, které se vysvobodili z obětí ruského medvěda. Dokonce EU ochrání Rusy v těchto zemích jako menšiny lépe, než by to dokázalo samo Rusko.
Vždycky jsem odsuzoval politiky, právníky, novináře a bylo mi líto ostatních za jejich ekonomický analfabetismus. Teď popření Čl.2 odst. (1) Ústavy, že lid je zdrojem veškeré státní moci, samotným Ústavním soudem a naprosté nadšení, s kterým to bylo přijato, mne přesvědčuje, že důsledky bolševického vymývání mozků národu mělo dalekosáhlejší následky, než je vůbec možno domyslet. Příkladem nechť nám jsou křesťanští socialisté. Ti jsou pro ratifikaci LS a současně nechtějí dát evropanům právo na lékařskou péči v našich nemocnicích. To ještě navíc nás neznabohy dokonce ani neupozorňují, že hříšní Babylóňané byli Bohem potrestáni zmatením jazyků. Kdo odmítá vidět v pravidlech EU zmatení jazyků, tomu není pomoci.
Jan Suchánek