Má smysl nová pravicová strana?
Hynek Fajmon
02.01.2009, Reflex
Nechci nikomu brát právo založit si jakoukoliv novou stranu. Pokud se ale zklamaný volič, nebo dokonce bývalý člen ODS rozhodne zakládat novou stranu, tak by měl zvážit, zda to věci pravicové politiky skutečně pomůže nebo naopak uškodí. Příklady z minulosti jsou totiž varovné. Dobrý úmysl ještě nikdy negarantoval dobrý výsledek.
V roce 1994 se od ODS odštěpila skupina vedená Alenou Hromádkovou a založila "pravou pravicovou stranu". Jmenovala se Demokratická unie (DEU). V roce 1996 se tato strana účastnila parlamentních voleb a se ziskem necelých tří procent hlasů se do parlamentu nedostala.
Pravicové koalici ODS, ODA a KDU-ČSL tyto hlasy velmi chyběly. Výsledkem byla menšinová vláda Václava Klause a po roce a půl sarajevský atentát. Česká pravice se rozhádala a vládu na osm let získali sociální demokraté.
V roce 1997 se od ODS odštěpila Unie svobody, která opět chtěla být "pravou pravicovou" stranou. V letech 2002-2006 se tato strana sice dostala do vlády, ale v roce 2006 skončila u voleb s mizivou podporou. Její hlasy opět propadly, stejně jako v případě DEU, se kterou se v mezičase sloučila.
Co z toho plyne pro dnešek? Nová pravicová strana má smysl pouze za předpokladu, že bude schopna dlouhodobě získávat více než pět procent hlasů voličů a bude rovněž schopna vytvářet s ODS a KDU-ČSL funkční pravostředové koalice na úrovni komunální, regionální i národní.
Naplnit tyto podmínky bude velmi obtížné. Získat a udržet dostatečný počet voličů je úkol, který nové politické strany málokdy zvládnou. A nepohádat se na smrt s potenciálními koaličními partnery v situaci, kdy oslovuji podobný, ne-li totožný elektorát, je rovněž úkol hodný zručného provazochodce. Obávám se, že nově vznikající subjekty tyto dva úkoly nebudou schopny zvládnout.
Nejhorší scénář nastane v případě, že vzniknou dva nebo dokonce více takových nových subjektů a všechny u voleb získají méně než pět procent hlasů. Důsledkem takového počínání by byl přesný opak toho, co zakladatelé těchto stran zamýšlejí, totiž úplná dominance spojené levice KSČM a ČSSD na naší politické scéně a Jiří Paroubek ve funkci prezidenta ČR.