Ano registrovanému partnerství
21.02.2006, MF DNES
Zákon o registrovaném partnerství vyvolal vlnu kladných i záporných emocí. Zákon není perfektním dílem, ale je rozumným krokem k naplnění tolerance bez toho, aby privilegoval či preferoval jednu minoritu. Dovolím si vysvětlit proč.
Nejčastější definice vymezuje manželství jako "právní společenství muže a ženy, které může vzniknout i zaniknout pouze zákonem stanoveným způsobem a jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí". Homosexualita je definována takto: "sexuální orientace jedince - pohlavní náklonnost k osobám stejného pohlaví". Jako první se proti zákonu ozývají zarytí konzervativci, kteří vidí institut registrovaného partnerství jako ohrožení klasické rodiny.
Ačkoliv je tato interpretace z jejich strany pochopitelná, tak současný zákon o registrovaném partnerství je motivován snahou poskytnout minoritní části ujištění o tom, že její životní cestu respektujeme. Ani náznakem není přítomna snaha klást rovnítko mezi tradiční pojetí rodiny jako reprodukceschopné entity společnosti a partnerství dvou osob stejného pohlaví.
Druhým velkým protivníkem registrovaného partnerství jsou ortodoxní liberálové, zastánci minimálního státu. Pro ně je každý zásah státu do života občanů - mimo nejzákladnější funkce státu - nepřípustný. Samotný institut manželství většinou respektují ne jako státem legislativně garantovanou instituci, ale jako důsledek svobodné vůle dvou osob. Námitky liberálů jsou legitimní, ale předpokladem jejich uskutečnění by byla možnost zrušit institut manželství. Příznivci takového řešení by se dle mého názoru dali v České republice spočítat na prstech jedné ruky.
I proto si myslím, že více projevené tolerance, jak ze strany obránců klasické rodiny, tak ze strany ortodoxních liberálů, by bylo východiskem. Zejména proto, že pro ty první registrované partnerství neznamená reálné ohrožení hodnot a pro ty druhé je jen malým ústupkem z postojů, kterými hájí svobodu jednotlivce.
MUDr. Pavel Bém, místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy
