Ušetřeme životní prostředí od zbytečných zátěží
Oldřich Vlasák
Intenzivní péče o životní prostředí, snaha o jeho čistotu a neztížení zbytečnými a nebezpečnými odpady, je fenoménem, který bude determinovat kvalitu života v 21. století. Je tomu tak i proto, že naše zdraví je stále více náchylnější k onemocněním zaviněným okolním světem. Nepotřebujeme se zde proto vzájemně přesvědčovat, že zpětný odběr elektroodpadu je tou správnou cestou.
V České republice se od roku 2005 platí za definované spotřebiče tzv. recyklační poplatek. Pro elektroodpad jsou stanovena sběrná místa, jejichž účelem je převzít a ekologicky zlikvidovat vybraný elektroodpad. Přijetí elektroodpadu probíhá ze strany spotřebitele bezplatně, čímž se mají omezit černé skládky nebezpečného odpadu. Po necelých čtyřech letech fungování tohoto systému vidím jako klíčový moment informovanost občanů, konečných uživatelů. Jsem přesvědčen, že stále ještě spousta lidí přesně neví, co má s nepotřebným výrobkem dělat v momentě, kdy jej již nepotřebuje. Je nutné si uvědomit, že pro mnohé občany, kteří byli z dob komunismu zvyklí, že nakládání s odpady nebylo zákonem nijak kontrolováno ani řízeno, jsou stávající pravidla stále něčím novým.
Kolektivní systémy představují v tomto ohledu nenahraditelný prvek a dle reakce našich obcí i jejich občanů mají pozitivní přínos pro zlepšení nakládání s odpady v České republice. Zpětný odběr elektrozařízení díky kolektivním systémům loni meziročně vzrostl o 40 %. Podařilo se nám tak zpětně odebrat více než čtyři kilogramy elektrospotřebičů na osobu a tím naplnit závazky vůči Evropské unii. V mezinárodním srovnání na tom přitom nejsme vůbec špatně, v posledních dvou letech máme růst objemu vybraného elektroodpadu na obyvatele podobný jako ekonomicky vyspělá Belgie.
Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR), který převzal záštitu nad touto konferencí, je přesvědčen, že stávající systém funguje. Jsme zastánci oddělení sběru komunálního odpadu, jako naší obecní kompetence, od sběru výrobků od občanů po jejich dosloužení. Současně jsme přesvědčení, že se zpětný odběr výrobků neobejde bez těsné spolupráce s obcemi.
Jelikož jako místní samosprávy máme značně omezené rozpočty, vítáme jakoukoliv aktivitu, která podpoří občanskou obslužnost v našich obcích. SMO ČR proto podpořil i projekt na rozvoj sběrné sítě prostřednictvím distribuce tzv. E-domků (unifikovaný přístřešek pro ochranu zpětně odebraných elektrozařízení), na který by měla být čerpána dotace z Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. Podle našeho názoru je mnohem jednodušší z pohledu realizace, žádá-li o peníze jeden subjekt zaručující určitou kvalitu i kvantitu v jednotném provedení.
Jako předseda SMO ČR musím na tomto místě zmínit také problémy spojené s návrhem zákona o odpadech. Všichni se u nás v ČR shodneme, že nová právní úprava v oblasti odpadového hospodářství je řadu let očekávána. Jsem přesvědčen, že základního cíle nové úpravy – zlepšení právního prostředí v oblasti odpadového hospodářství – lze dosáhnout jedině zjednodušením a modernizací právních předpisů, nejen proklamovanou nutností transponovat do českého právního požadavky zakotvené evropskou směrnicí o odpadech. V tomto ohledu náš návrh zákona o odpadech spíše kopíruje než transponuje směrnici, přičemž jeho celková koncepce není jasná. Za klíčový aspekt novely, od něhož by se v dalším legislativním procesu nemělo ustupovat, přitom považuji nastavení jednoznačných a transparentních podmínek pro kolektivní systémy a jejich sjednocení.
Jako poslanec Evropského parlamentu vnímám samozřejmě i změny evropského legislativního rámce na tomto poli. Jak všichni víte, na stole leží návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadních elektrických a elektronických zařízeních. Osobně jsem přesvědčen, že je potřeba vyjádřit podporu snaze o zjednodušení administrativní zátěže. Co však považuji za problematické, jsou navrhované kvóty sběru elektrozařízení. Kvóty ve výši 65% elektrozařízení uvedených na trh v předchozích dvou letech od roku 2016 považuji osobně za příliš ambiciózní, možná i nesmyslné. Podobné závěry ostatně přinesla i debata v Senátu České republiky, kde byla koncem dubna tato směrnice projednávána.
Jsem přesvědčen, že se podaří v budoucnu dosáhnout takové evropské i národní právní úpravy, která povede k jasným pravidlům, a zejména pak k bezproblémovému fungování odpadového hospodářství včetně zpětného odběru. Jsem přesvědčen, že se nám podaří společně ušetřit životní prostředí od zbytečných zátěží, které by pak musely řešit naše děti tak, jako my dnes řešíme odkaz znečišťovatelů, kteří zde byli před námi. To je bezpochyby náš společný cíl.
Oldřich VlasákIng. Oldřich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu za ODS