Pojízdné komory smrti v Čínské lidové republice

Pavel Zvěřina

Denis Charleton, The Epoch Times, 4 July 2006, přeložil Pavel Zvěřina.


Během sedmnácti let od neslavného Tchien-an-menského masakru, pracuje Čínská komunistická strana (ČKS) na plné obrátky a v přesčasu na nápravě profilu svých představitelů a svého způsobu vlády před veřejností.

I přesto nelze přehlédnout fakt, že tento režim, zodpovědný během necelého půlstoletí za nepřirozenou smrt až osmdesáti milónů svých občanů, je dnes brán jako "normální" vláda. Ale ČKS není "normální". ČKS nepřijala mezinárodní standart lidských práv s tvrzením, že Čína "je odlišná". Co je jasné je to, že etický standart ČKS je skutečně velmi odlišný od standartu západních politických stran.

Nic to nedokresluje lépe, než výměna popravčích čet za vozový park mobilních komor smrti, cestujících od města k městu, aby v nich byli odsouzení popravováni smrtonosnou injekcí. Autobusy, postavené na podvozku Iveco (dceřiná společnost Fiata), stojí plně vybavené asi 100.000 dolarů, a byly poprvé zavedeny v roce 2003. [Jedná se o upravené autobusy pro 24 cestujících, úprava je prováděna v čínské automobilce Naveco, továrně společně vlastněné firmou Iveco a Yuejin Automotive; pozn.překladatele.]

K provedení popravy je pro jedno vozidlo zapotřebí čtyř osob, další tucet vojáků je potřeba k ochraně.

Právní systém, dnes platný v Číně, ukládá trest smrti za 320 různých deliktů, mezi nimiž je i mnoho nenásilných tzv. administrativních zločinů. Přesný počet poprav v Čínské lidové republice je "státním tajemstvím", ale Amnesty International hlásí, že vloni (2005) bylo určitě provedeno 1770 poprav a dalších 3400 odsouzených čekalo na provedení rozsudku. Všeobecné mínění mezi pozorovateli Číny ale je, že tyto počty jsou jenom špičkou ledovce; odhady skutečných počtů poprav v Číně se pohybují mezi osmi a patnácti tisíci ročně.

Smrtelná injekce, používaná v mobilních popravčích komorách, je považována za mnohem lidštější - k zabití má údajně dojít během 30-60 vteřin, ale jsou hlášeny případy, kdy popravčí "šetří" na smrtelné dávce, což má za následek, že oběť popravy umírá ve velkých bolestech po mnohem delší dobu. Také existuje obava z možného propojení mezi zavedením mobilních popravčích komor a nedávno odhaleným miliardovým obchodem s lidskými orgány, v němž je Čínská lidová republika zapletena.

Komunistická Čína ročně popravuje čtyřikrat více lidí, než všechny zbývající země světa dohromady. I přesto, že trest smrti byl nesporně prokázán jako neefektivní metoda odstrašování od provádění zločinnosti, ČKS se nezajímá o možnost poněkud osvícenější politiky v této oblasti, ale spíše o to, jak by mohli popravit více lidí efektivněji.

Zhao Shijie, prezident soudu Junanské provincie, tvrdí: "Použití smrtelných injekcí dokazuje, že čínský systém poprav je civilizovanější a humannější." Kong Zhongwen, designér smrtonosného autobusu, tvrdí, že jejich existence ukazuje, že Čína "nyní prosazuje lidská práva". Tyto poznámky jasně ilustrují širokou propast, která existuje mezi mezinárodními standarty lidských práv a tím, co za přijatelné považuje Čínská komunistická strana. [Nejvyšší lidový soud v Pekingu vyzval všechny provincie k nákupu mobilních komor smrti, aby "rozsudky mohly být provedeny okamžitě po odsouzení"; pozn.př.]

Pravděpodobně se nikdy nedozvíme, ke kolika soudním přehmatům došlo při udělování trestů smrti celosvětově, ale v dnešní Číně nejsou omyly zvláštností. Obvinění jsou často odsuzováni k trestům smrti za skutky, které bychom my posuzovali jako relativně mírnější přestupky, na podkladě pochybné evidence a bez odpovídajícího právního zastoupení.

Fakt je, že pojízdné komory smrti, které umožňují výkon trestu smrti rychleji a snadněji, jsou důvodem k vážným obavám, že mnoho lidí přijde o život bez řádného důvodu. Lidská práva jsou všeobecná a nezadatelná a státní režim komunistické Číny by neměl být přijat jako rovnoprávný člen civilizované globálni komunity, dokud tuto skutečnost nepřijme.