Klára a Bára: proč (ne)chodit na blbosti

Josef Mlejnek

Dramaturgii Švandova divadla v Praze se v letošní sezóně podařilo několik slušných fotbalově řečeno minel - za všechny lze uvést tamní pojednání Havlovy Žebrácké opery. K té poslední, letní produkci Studia Dva, poskytlo divadlo pouze hřiště. Jednoznačně však jde o pomyslný vrchol toho nejhoršího, co se na jevišti Švandova divadla letos odehrálo. Jde o inscenaci Patrika Hartla Klára a Bára, obsazenou Ivanou Chýlkovou a Evou Holubovou, jimž sekundují Jan Holík (skladatel Pavel) a Mojmír Maděrič coby masér Jiří. Pro pořádek: Klára je prodavačka v Tesku, Bára učitelka. Žádný příběh, spíše směsice různých historek mezi obývákem a ložnicí. Klára a Jiří svým protějškům spolu zahnuli. Proč? Inu, protože ti protějšci v posteli za nic nestáli. Klára měla přitom pro svého Pavla připraveno vajíčko, a ne ledajaké! Své ovulující vajíčko, toužebně očekávající oplodnění. Bárou hárají žárlivé předtuchy, a tak zapálí barák, takže čtveřice bydlí nakonec společně. Frustrace, Bářin pokus o sebevraždu, místo velkých slov lítají vzduchem vulgarity. A nad tím vším vznáší se píseň o čtyřech myškách v jedné díře, z nichž jedna druhé - čtenáři prominou - „frndu“ líže.
Autor má natolik zdravé sebevědomí, že své dílko označil jako „radikální komedii o dvou manželských krizích a jednom úmyslně založeném požáru“. Na scéně se objevuje lidské embryo zvíci ledního medvěda hovořící dětským hláskem, nejprve v mučivém snu Jiřího, posléze při závěrečné smiřovačce. Jak hodnotit herecké výkony? Holubová sem tam pohodí svou typickou otrávenou maskou, Chýlková si už dávno vystačí s šarží roztomilé „holčičí“ chaotičky. A muži jsou jen na výpomoc.
Jak hluboce poklesl obecný vkus! Lidé vděčně chňapnou i po tom nejhloupějším přisprostlém fórku a hercům už dávno nic nevkusného není cizí. Aby mi někdo nerozuměl špatně: Nemyslím si, že by divadlo mělo do lidí pumpovat jen samé vznešeno. Ale při Kláře a Báře se mi vybavil jeden starý vtip. Pokud není přímo od Suchého a Šlitra, pochází určitě z jejich éry. Muž hraje na klavír, druhý, příchozí, se táže: Co to děláte? - Preluduji. - Tak blbě? -Jako byste nevěděl, že pre lud se už udělaly mnohem horší věci.
Na blbé televizní seriály se dívat nemusíme, ale proč bychom na to měli chodit do divadla? Napsat dobrou komedii není tak snadné, jak by si někdo myslel. Například Patrik Hartl, který si představení i zrežíroval.

Švandovo divadlo na Smíchově – Patrik Hartl: Klára a Bára. Režie: Patrik Hartl. Scéna Jaroslav Bönisch. Hudba: Marko Ivanovič. Kostýmy Ĺubica Melcerová. Hrají: Ivana Chýlková, Eva Holubová, Jan Holík, Mojmír Maděrič a další. Psáno z premiéry 24. června 2006.

Hodnotit snad ani nelze, ale když už, tak takto:

Režie: -50%
Herci: -50%
Celkový dojem: O!

Psáno pro MFDnes.

Josef Mlejnek