V jednom pytli s Pobalt�m
Pavel Kohout
MF Dnes 25. 2. 2009
Ekonomiky st�edn� a v�chodn� Evropy maj� probl�my s dluhy. Hospod��sk� r�st tohoto regionu byl b�hem let 2002-08 zalo�en na rychl�m r�stu �v�r�. Mnoh� podniky si braly �v�ry v euru, rodiny pak hypot�ky v euru a �v�carsk�m franku.
A� u� to bylo Ma�arsko, Polsko, Rusko, Pobalt� �i jin� st�ty b�val�ho Sov�tsk�ho svazu, tato praxe zde v r�zn� m��e zdom�cn�la.
Kdy� v z�padn� Evrop� ude�ila finan�n� krize, dostupnost �v�r� v ciz� m�n� prudce poklesla. Z�rove� nastal v�padek exportu na Z�pad. Pokles re�ln� ekonomiky byl jen ot�zkou �asu.
Ji� na podzim 2008 se na rozumov� �rovni o t�chto probl�mech v�d�lo. Na pocitov� �rovni si je trhy odm�taly p�ipou�t�t. V�t�zstv� citu nad rozumem v�ak bylo pouze do�asn�.
V �noru 2009 se naopak probl�my v�chodn� Evropy staly dal��m obl�ben�m stra��kem. Pod�vejme se na tento �ryvek z posledn�ho vyd�n� �asopisu The Economist. �l�nek s p��zna�n�m n�zvem Argentine on Danube (Argentina na Dunaji) obsahuje tuto v�tu: �Zem� jako Polsko a �esk� republika sn�ily �rokov� sazby, aby zm�rnily bolest - to v�ak m�lo za n�sledek p�d jejich m�n, co� zhor�ilo agonii dom�cnost�, kter� m�ly hypot�ky ve �v�carsk�m franku nebo v euru.�
Tato zm�nka o �esk� ekonomice nen� v �l�nku d�le nijak up�esn�na, tak�e presti�n� lond�nsk� �asopis vyvol�v� ve sv�ch �ten���ch dojem, �e �esk� dom�cnosti �p� a kv�l� pod b�emenem hypot�k splatn�ch v ciz�ch m�n�ch, kter� posiluj�. To je samoz�ejm� nesmysl, jak v� ka�d�, kdo alespo� povrchn� zn� �esk� trh.
The Economist p�edvedl brilantn� uk�zku novin��sk� fu�e�iny.
D�ky, alespo� si m��eme v�ce v�it �esk�ho tisku.
Bohu�el v�t�ina mezin�rodn�ch investor�, spekulant� a obchodn�k� skute�n� v���, �e �esk� ekonomika je vystavena podstatn�mu m�nov�mu riziku v podob� �v�r� v ciz� m�n�.
Ekonom Vladim�r Pikora k tomu uv�d�: ��ada investor� za�ala kl�st rovn�tko mezi �esko, Ma�arsko �i Ukrajinu, kdy� upozor�uj� na zadlu�en� v ciz�ch m�n�ch a nutnost p��toku kapit�lu. Ale tito lid� zapom�naj�, �e zadlu�en� v ciz�ch m�n�ch nen� �esk� probl�m. To bylo v l�t� roku 2008 v p��pad� dom�cnost� na �rovni 0,1 procenta celkov�ho zadlu�en�, zat�mco nap��klad v Estonsku p�esahovalo 82 procenta a v Polsku se bl�ilo 30 procent�m. V t�chto zem�ch je riziko skute�n�. V �esku kv�li n�zk�m dom�c�m �rokov�m sazb�m nebyla velk� popt�vka po zadlu�en� v n�zko�ro�en�ch m�n�ch. Naopak slab�� m�na je u n�s ozdravnou k�rou pro pr�mysl. D��ve �i pozd�ji se n�kdo v Lond�n� pod�v� na statistiky a pochop�, �e nen� mo�n� h�zet v�echny zem� do jednoho pytle. �esk� republika na rozd�l od n�kter�ch zem� netrp� z�sadn� nerovnov�hou.
Je to skute�n� tak: �esk� ekonomika je nezaslou�en� h�zena do jednoho pytle nejen s Polskem a Ma�arskem, ale i s Ukrajinou, Ruskem a pobaltsk�mi st�ty. �esk� ekonomika v�ak nen� zat�ena �patn�mi �v�ry a netrp� m�nov�m rizikem. Pokud jde o m�nov� riziko dluh� dom�cnost�, je t�m�� na nulov� �rovni. �v�ry podnik� v ciz� m�n� p�edstavuj� 18,4 procenta z celkov�ho objemu, co� je snesiteln�.
Pokud jde o ve�ejn� finance, celkov� objem st�tn�ch z�vazk� v ciz� m�n� (tj. v euru) tvo�� jen asi deset procent - znamen� to, �e celkov� suma ve�ejn�ch dluh� v euru je pobl� �rovni t�� procent hrub�ho dom�c�ho produktu. Riziko, �e �esk� ekonomika bude posti�ena vlnou platebn�ch neschopnost� kv�li oslaben� koruny, je tud� mal�.
�esk� koruna z��sti oslabuje kv�li poklesu exportu a pr�myslov� v�roby. Je to p�irozen� adapta�n� mechanismus, kter� postr�d� nap��klad Loty�sko - a jeho absence je p���inou nejen finan�n�, ale i hospod��sk� krize v t�to zemi. Loty�sko a jin� pobaltsk� st�ty by nutn� pot�ebovaly oslabit m�nu, ale pevn� vazba na euro to vylu�uje.
Koruna v�ak oslabuje v�ce, ne� je zdr�vo. Jedin�m d�vodem je �n�lepka� v�chodoevropsk� zem�, kter� se jen tak snadno nezbav�me.
Navzdory skute�nosti, �e �esk� bankovn� sektor doposud st�le kupodivu z�st�v� ostrovem stability mezi Z�padem a V�chodem.
Kdo by to byl p�ed takov�mi deseti lety �ekl!
Pavel Kohout
ekonomick� analytik