T�et� odboj si uzn�n� zaslou��
Ji�� Li�ka
07.03.2008, Pr�vo
Polemika
Petra Uhla si p�es rozd�ln� politick� n�zory v��m, zejm�na za jeho state�n� p�soben� ve V�boru na obranu nespravedliv� st�han�ch, jeho� t�ic�t� v�ro�� vzniku si ostatn� brzy v Sen�tu spole�n� p�ipomeneme. O to v�ce m� mrz� Uhl�v prudk� odsudek n�vrhu z�kona o III. odboji (M���tkem odporu proti b�val�mu re�imu nesm� b�t n�sil�, Pr�vo 22. 2.).
Ve sv� kritice se op�r� p�edev��m o dv� tvrzen�, vz�jemn� si ��ste�n� odporuj�c�. V�ichni posti�en� a pron�sledov�n� v pades�t�ch letech byli ob�mi pot�eby nastupuj�c� diktatury uk�zat s�lu - "n�kter� zastra�it, u jin�ch z�skat sympatie", ��dn� ozbrojen� odboj tu a� na v�jimky nebyl, aktivn� (nen�siln�) odpor proti re�imu p�ich�z� a� pozd�ji, ve v�t�� m��e a� po roce 1968.
Vz�p�t� ov�em pro jistotu dopl�uje: a pokud tady n�jak� boj se zbran� v ruce byl, pak �lo o naprosto nep�ijateln� politick� terorismus, n�sil�, kter� si ��dnou �ctu nezasluhuje.
Pohled Petra Uhla na d�n� na po��tku komunistick�ho re�imu je hodn� zjednodu�en�, a� se mu v jist�m smyslu nelze divit. Sv� ko�eny m� v druh� polovin� �edes�t�ch let, kdy mohli politi�t� v�zni ��dat o rehabilitaci: aby j� dos�hli, museli sami ze sebe ud�lat uboh� ob�ti nevyb�rav�ch metod St�tn� bezpe�nosti bez ohledu na to, jak jejich p��pady re�ln� vypadaly.
I reformn� komunist� toti� mohli pouze p�ipustit, �e se d�ly "chyby" a nespravedlnosti, nikoliv ji� mo�nost proti bezpr�v� a zv�li se postavit.
Za�al tak vznikat dosti pok�iven� obraz, dle n�ho� ��dn� protire�imn� aktivita po �noru 1948 neexistovala a v�ichni pron�sledovan� a perzekuovan� byli jen pasivn�mi akt�ry preventivn�ch �der� nastupuj�c� diktatury a napl�ov�n� vyhl�en�ho t��dn�ho boje.
Je smutn�, �e toto zpochyb�ov�n� jak�hokoliv odporu, nato�pak odboje v dob� n�stupu komunist� k moci pokra�ovalo i po listopadu 1989 a Petr Uhl se jej dr�� dodnes.
Sou�asn� historick� v�zkum, kter� je jist� m�n� "fale�n�m v�kladem ned�vn�ch d�jin" ne� ten komunistick�, p�itom doch�z� k dosti rozd�ln�m zji�t�n�m. Jen nap�. v p��prav� akc� skupin majora Miloslava Jebav�ho a doktora Jaroslava Borkovce, kter� se pokusily o p�evrat za vyu�it� spolehliv�ch arm�dn�ch jednotek v b�eznu, resp. v kv�tnu roku 1949, byly zapojeny stovky osob.
Na �zem� republiky existovaly na p�elomu �ty�ic�t�ch a pades�t�ch let des�tky ileg�ln�ch skupin, byly tu stovky agent� chodc� (mimochodem mnohdy ozbrojen�ch), spolupracovn�k� z�padn�ch zpravodajsk�ch slu�eb, p�evad���. Jejich snaha byla mo�n� n�kdy naivn�, mnohdy proti ohromn� st�tn� ma�in�rii beznad�jn�, jindy v konkr�tn� pomoci p�i �t�c�ch do zahrani�� nebo zpravodajsk� pr�ci pro z�padn� slu�by velmi ��inn�. S projevy nen�siln�ho odporu se setk�me samoz�ejm� tak� a v pom�rn� hojn� m��e (petice, let�ky, maj�lesy, protestn� akce proti m�nov� reform� nebo na vesnic�ch proti zav�en� "jejich" kn�ze atd.), nicm�n� byl velmi rozt��t�n� a v z�rodc�ch pot�ran�. Mluvit o existenci relevantn�ho odporu pouze v 70. a 80. letech je p�inejmen��m m�rn� p�ehl�iv�.
Nen� jist� n�hodou, �e mnoho z t�chto lid� m�lo zku�enost z II. odboje a na nastupuj�c� totalitu pohl�elo stejn� jako na nacistickou okupaci. P�ipravovali se na vypuknut� sv�tov� v�lky, kterou, na rozd�l od prost�ed�, v n�m� vyr�stal Petr Uhl, pova�ovali za �e�en�, jak porazit komunistick� re�im. Byli odhodl�ni bojovat a zem��t za ide�ly svobody a demokracie. Toto jejich osobn� nasazen� a v�le k ob�tem jist� m��e b�t m���tkem odporu.
N�vrh z�kona rozhodn� nevz�v� n�sil�, h�j� v�ak p�esv�d�en�, �e proti zlu je nutn� se n�kdy postavit i se zbran� v ruce, stejn� jako to nap�. ud�lali "atent�tn�ci" Kubi� a Gab��k. Kdybychom k nim p�istupovali stejn� jako k ��astn�k�m III. odboje, je�t� dnes by byli pova�ov�ni za �kladn� vrahy. Petr Uhl h�j� v t�to souvislosti i tzv. zbytkov� tresty, kter� podporuj� jeho tezi, �e proti komunisty vyhl�en� v�lce t��dn�m nep��tel�m bylo mravn� bojovat jedin� g�ndh�ovsk�m zp�sobem. Pokud bychom stejn� princip vzt�hli na dom�c� protinacistick� odboj ve v�le�n�ch letech (kter� je ale v Uhlov�ch o��ch tak� mo�n� politick�m terorem, nebo� Protektor�t �echy a Morava p�ece nebyl ve v�lce s N�meckem), v�t�ina jeho hrdin� by nad�le byla pova�ov�na za krimin�ln�ky, a� u� za "n�sil�" sp�chan� na okupantech nebo kolaborantech, nebo za zb�hnut� od jednotky, kr�de�e zbran� apod.
Je to do zna�n� m�ry pr�v� skute�nost tohoto absurdn�ho pr�vn�ho stavu, kter� br�n� fakticky poznat a popsat celou problematiku III. odboje. �ada pam�tn�k� rad�ji ani nep�izn�, �eho se v r�mci sv�ho boje proti re�imu dopustila, aby nebyla je�t� popotahov�na soudy
Petr Uhl jist� nen� n�jak� bezb�eh� pacifista, kdy� c�t� �ctu a vd�k k t�m, kte�� bojovali se zbran� v ruce na v�chodn� �i z�padn� front� nebo jako letci. Tak� oni se ov�em dopou�t�li n�sil�, v nezbyt� i na civilistech. St�t se k nim, jako k bojovn�k�m za znovunabyt� svobody �ech� a Slov�k�, p�esto p�ihl�sil. Nen� d�vod, aby to sam� neu�inil i v p��pad� ��astn�k� protikomunistick�ho odboje.
Ji�� Li�ka
Sen�tor P�R (ODS)