Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Unie ví, co je pro ni dobré

Vilém Barák

(51PRO č. 4/2005)

Jeden z nejpozoruhodnějších výroků roku 2004 zněl, že vstupem Česka do Evropské unie se nic zvláštního nestalo. Z toho europeisté dovozují, že ani přijetí evropské ústavy nepovede k nějakým zásadním změnám, protože se jedná o shrnutí mezistátních smluv, přejmenování již existujících institucí...... Pokračuje šíření mýtu, že Unie je politicky neutrální, ani pravicová, ani levicová entita, která zajišťuje mír, demokracii, urychluje pokrok, prohlubuje sociální jistoty a ze své podstaty produkuje výhradně dobro.

Pokud již zmiňuji demokracii, musím se zastavit u způsobu, jakým způsobem byli voliči v referendu o vstupu do EU dostrkáni k výroku ano. Státní rozpočet plní berně zastánců i odpůrců vstupu do EU, ale vláda z něj sebrala 240 miliónů korun na propagandu jedné ze dvou možných odpovědí. Tyto prostředky byly navýšeny o příspěvky Unie, jednotlivých ministerstev, státem vlastněných společností a umocněny vysíláním České (státní) televize, podporujícím vstup do EU. Jak vidět účel světí prostředky. Když ruská média při volbě prezidenta Putina nadšeně přitakávala vládní moci, prounijní intelektuálové ohrnovali nos nad nedemokratičnosti podobných praktik. Vítězství „jediného možného názoru“ bylo pojištěno i vůči soudní moci. Zákon o referendu dovoloval Ústavnímu soudu zabývat se pouze technickým průběhem hlasování, a když byly tyto námitky vzneseny (nezveřejnění celé smlouvy o přistoupení, hlasování o neexistující smlouvě, absence razítka ministerstva vnitra na hlasovacích lístcích...), soud se jimi nezabýval. Následnou stížnost Evropský soudní dvůr ve Štrasburku odmítl jako neopodstatněnou, protože referendum o vstupu do EU se prý nedotýkalo (?!) základních práv a svobod.

Vzhledem k tomu, že programové prohlášení doufám, že již bývalé Grossovy vlády předjímalo přijetí evropské ústavy, byla naprosto pochopitelná obava opoziční ODS ze spojení referenda a voleb do poslanecké sněmovny. Nebezpečí nepominulo, pro každou tzv. "proevropskou" vládu není nic jednoduššího, než ze státního rozpočtu sebrat libovolnou sumu peněz a vést za ni kampaň za vlastní znovuzvolení, a to pod pláštíkem vysvětlování evropské ústavy.

Europeisté mohou tvrdit, že členství v EU nemá negativní účinky na život občanů díky několika trikům. Za prvé, jevy jako zdražení banánů, jízdních kol, rýže, cukru.... vydávají za tak nicotné, že v porovnání s „globálními přínosy“ nemá smysl o nich vůbec hovořit. Za druhé, to co zastánci svobody považují za ztrátu, jako například zrušení anonymních vkladů, zákaz plateb v hotovosti nad 500 000 Kč, vyšší zdanění cigaret, alkoholu a pohonných hmot, europeisté vydávají za pozitivum. Za třetí zamlžují příčiny a následky. Jednou za vše může vláda, jindy nařízení EU, podle toho jak se co, kdy a komu hodí. Za čtvrté, unijní předpisy jsou tak složité a rozsáhlé, že omezení svobody nelze až tak jednoduše identifikovat. A Unie logicky netrpí přehnaným zájmem podporovat výzkumné práce, odhalující škody, které sama způsobuje.

Ano, se vstupem do EU došlo k omezení individuální svobody, a to o 60 miliard korun vyšším výběrem daní, 108 procentním růstem podpory českých zemědělců na úkor spotřebitelů-poplatníků (jenom v roce 2004) a importem omezování vlastnických práv. Vezměme si konkrétní případ, kdy podle Nařízením Rady č. 2157 z roku 2001 mají členské státy EU povinnost přijmout německý model spolurozhodování odborů v akciových společností (Mitbestimmung), a to prostřednictvím modelu tzv. „evropské společnosti“. V listopadu 2004 parlament „implementoval“ nařízení do české legislativy, přičemž uvedená forma obchodní společnosti je nepovinná. V případě schválení euroústavy však EU dostane možnost v souladu s čl. III-210, písm. f) a v zájmu „sociální spravedlnosti“ i „rovnoprávného“ podílu zaměstnanců na řízení firem, diktovat Mitbestimmung podnikatelům v celé Unii. A tak není daleko doba kdy „dělníci“ budou opět rozhodovat o majetku továrníků. Kolik k tomu mají chuti a jakými marxistickými myšlenkami jsou vedeni, ukázali například v nedávné stávce ve Škoda Auto.

Bezradnost europeistů vést věcnou diskusi se odráží v primitivní poukazování na konsensus evropských politiků ve prospěch evropské ústavy. Kdo nesouhlasí s hlavním (bez)myšlenkovým proudem, je ostouzen, označován za extrémistu, za pana Nikoho. Jakoby o pravdě a nepravdě rozhodoval většinový názor. Prounijní politici, jak se zdá vědí kde se nachází dobro a občané jsou ti pomýlení, kterým je nutné propagandisticky vysvětlit výhody větší integrace EU a donutit odkývat dávnou rozhodnutou věc. Zde se více než kde jinde vyjevuje rozdělení společnosti na politiky a byrokraty živené z berní, hledající nové prebendy a uspokojení mocenských choutek a občany, kteří vše platí majetkem a svobodou.


19. dubna 2005



Vilém Barák
Od roku 1996 působil v bankovnictví v oblasti rizikových pohledávek. Dnes se věnuje krizovému řízení společností. Publikuje články v MF Dnes, Lidových novinách, Respektu, Hospodářských novinách a Virtually, převážně k ekonomickým tématům. Je spolupracovníkem Liberálního institutu.
 
  Přístupy: 8630 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA