Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Zápisky z americké cesty – č. 2

Václav Klaus

klaus.cz

Probouzím se v hotelu, který je pár metrů nad mořem. Pacifik je relativně klidný, je velmi chladné ráno, ale rozkvetlé keře, stromy a květiny naznačují, že během dne určitě bude lépe.

Od organizátorů konference jsem na pokoji našel (nepochybně jako každý další účastník) batoh, který má na sobě malý solární panel, aby si na horské túře mohl zbloudilý turista kdykoli nabít baterii svého mobilního telefonu. Kromě toho batoh obsahuje i malou, elektřinu vyrábějící větrnou turbínku, která asi má podobný účel. Dále úspornou žárovku, elektrický čistič vzduchu v pokoji (proti alergiím), složitý měřič spotřeby energie v bytě a hlavně teplou mikinu (když se má z úsporných důvodů méně topit). Stačilo by však nevymýšlet nic nového a využít dávno objevenou technologii, zvanou práh dveří – jinak je všude centimetrová mezera, skrz kterou strašně fouká.

Druhý den mé cesty je věnován tzv. ECO:nomics konferenci, pořádané deníkem Wall Street Journal. Název je hříčkou se slovem economic a ekologie. Líbílo by se tu panu Bursíkovi, lidé mého ražení jsou tu v menšině. Naštěstí je tu Bjørn Lomborg. Přijal jsem pozvání na společné vystoupení s Al Gorem, ale ten se tomu týden před konferencí vyhnul a vybral si, že promluví o den dříve, kdy já byl ještě v letadle. To se nazývá otevřenou diskusí a nasloucháním.

Jsou tu hlavně zástupci velkých amerických firem, kteří hledají budoucnost v „zelené ekonomice“ dotované státem, resp. spotřebiteli elektrické energie a biopaliv, a daňovými poplatníky. Jsou tu s nimi i někteří známí příslušníci zeleného establishmentu. Víra v moc státu a nevíra v trh jsou deprimující. Přesto se mi – myslím – podařilo své názory prodat: o Evropě, o krizi, o globálním oteplování. Ukazuje se, že mlčící většina je jiná než těch několik hlasitých. To ostatně platí kdekoli na světě.

Honorární konzul naší země, rodilý Američan českých rodičů, pan Pivnička (vyslovováno „pivnika“) nás vzal na oběd do známé kalifornské vinařské oblasti, která má toho slunce přece jenom více než jižní Morava. V zapadlé vinárně je slovenská servírka a pozvala si ještě své dvě české přítelkyně. Svět je opravdu malý. Kopcovitá přímořská krajina je nesmírně malebná.

Na večeři mne pozvala Nadace pro výzkum v medicíně do místního velmi luxusního golfového klubu. Chtějí ode mne slyšet dinner speech s názvem „Je kapitalismus v krizi?“. Říkám, že kapitalismus není v krizi, ale že kapitalismus má krizi. Jsem si nicméně vědom toho, že politicko-sociálně-kulturní tlaky posledních let či desetiletí kapitalismus výrazně modifikovaly. Možná už jsme někde jinde, i v USA.

Prezident Obama Američany uhranul. Jeho „yes, we can“ přesně vyjadřuje americký idealismus, lidé si o tomto výroku povídají při náhodném setkání. I paní konzulová, přesvědčená republikánka, ho kvůli tomuto nabídnutí naděje volila. Vysvětluji jim, že by něco takového v Evropě neprošlo.

P. S.: V hotelovém pokoji mám puštěnou televizi a jako by si četli můj rukopis – je tam působivá reklama na nákup prahů ke dveřím. Je to prý úspora nákladů na topení minimálně 30%. Úvodní část těchto zápisků jsem napsal už před několika hodinami.

Václav Klaus, 7. března 2009



Václav Klaus
Prezident České republiky
Čestný předseda ODS
Osobní stránky
 
  Přístupy: 2 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA