Nejde náhodou o zbytečné vyhazování peněz?

Ivan Turnovec

Nejdražší zakázka v historii armády v režii US-DEU dostala zelenou. Končící ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) 9. 6. se zástupci rakouské zbrojovky Steyr podepsal smlouvu o nákupu dvou stovek obrněných transportérů. Za nejdražší zakázku v historii české armády stát utratí 23,6 miliardy korun. Je otázkou, zda jde o potřebnou a užitečnou investici, nebo jako v případě některých jiných kontraktů (připomenu jen padáky) zbytečně vyhozené peníze. Nákup transportérů schválila v lednu vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Stížnosti neúspěšných uchazečů o zakázku, finské Patrie a italského Iveco Fiat u soudů a antimonopolního úřadu, ale uzavření kontraktu zdržely. Realizaci smlouvy tak dostane na starosti Kühnlův nástupce, pravděpodobný budoucí ministr obrany Petr Nečas (ODS). Ten uvedl, že s přezbrojením armády modernějšími obrněnci sice souhlasí, ale je bezprecedentní, že smlouvu podepsal zástupce strany, která nemá šanci dostat se do parlamentu. Dovolím si k tomu podotknout, strany která podvedla své voliče a skončila jako trapný spolek kariéristů na politickém smetišti. Dokument ale občanští demokraté budou respektovat, dodal podle ČTK Petr Nečas.

První transportéry Pandur II má armáda dostat koncem příštího roku. Kühnl tvrdí, že načasování podpisu těsně po volbách je souhra náhod. Musel prý totiž počkat na vyjasnění právní situace. Další zpoždění by totiž ohrozilo termíny dodávek transportérů a celá smlouva by tak padla. Je otázkou, zda armáda skutečně obrněnce potřebuje. Miliardy které budou utraceny by mohly být využity smysluplněji, třeba na opravy zdevastovaných komunikací. Na tomto místě je legitimní otázka zda nákup obrněnců pro českou armádu není jen dalším (v dlouhé řadě) poškozením občanů tohoto státu. Připomenout bych měl i to, že zrušení zakázky bylo v předvolebních programech některých z neparlamentních stran.