Mastný účet po pachatelích dobra

Robert Šalda

Boj proti budování průmyslových zón si vytkli jako jeden ze svých nejdůležitějších úkolů aktivisté z nevládních organizací environmentalistického zaměření. V zápalu boje se chytají jakékoliv malicherné záminky k tomu, aby vybudování továren zabránili. Ve výsledku jejich vyhrané bitvy za veřejné blaho daňové poplatníky stojí nemalé peníze.

Typickým příkladem této paličské snahy je zabránění výstavby průmyslové zóny u Dolní Lutyně na severní Moravě. Tato lokalita mohla být využita na vybudování automobilky Hyundai, která nakonec staví svojí továrnu v Nošovicích u Frýdku-Místku. Náklady na vybudování dopravní infrastruktury by přitom v Dolní Lutyni byly výrazně menší, než v Nošovicích. Pozemek se totiž nachází přímo mezi budovanou dálnicí D 47 prakticky na dohled od hraničního přechodu do Polska a nedávno zmodernizovaným železničním koridorem.

Záminkou pro zabránění vybudování průmyslové zóny v Dolní Lutyni se stal domnělý výskyt vzácných a ohrožených ptáků. Především dravce motáka pochopa, který se zde údajně vyskytuje. Abych ochráncům ptactva nekřivdil, tak onen pták sem opravdu občas zavítá. Hnízdí však o několik kilometrů dále a na pole, o která v této kauze jde, pouze létá lovit. Oblast nedaleko Dolní Lutyně byla navržena k zařazení mezi ptačí rezervace Natura 2000 jako rezervace Heřmanský stav-Odra-Poolší. Před několika týdny dokonce vláda její vznik schválila a k 1. lednu příštího roku by měla být oficiálně zřízena. Samotný pozemek, na kterém měla průmyslová zóna původně vzniknout, však do rezervace zahrnut nebyl. Prozatím zůstane veden jako nestabilizované území a využívan bude k zemědělské činnosti.

Pozemek sám se stal předmětem vyděračského obchodu. Moravskoslezský kraj výměnou za to, že ekologičtí aktivisté nebudou blokovat výstavbu továrny Hyundai u Nošovic, ustoupí od výstavby průmyslové zóny u Dolní Lutyně. Dokonce o tom byla sepsána dohoda jejímiž signatáři je mimo společnost Hyundai i Ekologický právní servis Brno, agentura Czech invest, Moravskoslezský kraj a občanská sdružení Beskydčan a Půda pro život. A její obsah je velice zajímavý. Hyundai se v ní zavazuje, že zřídí nadační fond na podporu občanských iniciativ, do kterého během dvou let vloží 20 milionů korun. Moravskoslezský kraj se přitom zavázal, že zastaví přípravu průmyslových zón právě v Dolní Lutyni a v Šilheřovicích. Takový obsah dohody nemůže nevzbudit podezření, o co odpůrcům vybudování průmyslových zón vlastně šlo. Je jistě chvályhodné chránit hnízdiště ptáků a zabraňovat plýtváním s doposud průmyslem nedotčenou půdou. Výstavba továrny v Nošovicích však neprobíhá na žádných znečištěných brownfields, ale zabalit svoji živnost kvůli ní museli pěstitelé proslulého nošovického zelí.

A pár drobných půjde také na vrub státního rozpočtu. Stát bude muset do výstavby silniční infrastruktury vložit nemalé peníze, stejně tak jako do modernizace železnice, která bude muset zvládnout odvoz nemalé části produkce i dodávek od subdodavatelů. Jen na elektrizaci a modernizaci tratě z Ostravy-Kunčic do Českého Těšína daňový poplatníci zaplatí 9 miliard korun. Moravskoslezský kraj navíc musel v Nošovicích pozemky pro průmyslovou zónu vykoupit od asi devadesáti soukromých vlastníků. Pozemek v Dolní Lutyni přitom patří Pozemkovému fondu. Jeho prodej přímo Moravskoslezskému kraji by byl podstatně jednodušší než složitý výkup od desítek vlastníků půdy. Navíc peníze za pozemky potřebné ke stavbě továrny mohl místo soukromých vlastníků, z nichž možná ani všichni z toho že svoje pole prodávají nadšeni nebyli, inkasovat stát prostřednictvím Pozemkového fondu ČR. Ten se v situaci, kdy byla v jeho bezprostřední blízkosti vyhlášena ptačí rezervace, navíc může s velkou pravděpodobností rozloučit s tím, že se mu podaří ho prodat za cenu pozemku pro průmyslovou výrobu.

Ještě stále se dá považovat výsledek boje proti průmyslové zóně za úspěch???