Chudák vyvlastňovací zákon

Pavel Eybert

07.08.2009, Právo

Už poněkolikáté čtu z pera některých novinářů, jak je ten vyvlastňovací zákon
hrozný. A jak ještě hroznější ho chce ministerstvo dopravy a někteří zákonodárci udělat. Ještě ani jednou jsem ale v těchto článcích nenašel to podstatné. Co se může vyvlastňovat.

To totiž vůbec není ve vyvlastňovacím zákoně, ale v paragrafu 170 stavebního zákona. Při pořizování územních plánů obcí, měst, krajů se stanovují veřejně prospěšné stavby, např. pro dopravní infrastrukturu, pro ochranu před povodněmi nebo k zajištění obrany státu.

Proto je potřeba věnovat se projednávání územních plánů, zejména jste-li vlastník nějakých nemovitostí v území, kterých se projednávaný územní plán (ÚP) týká.

Je-li jednou ÚP schválen a váš pozemek, nemovitost, je v prostoru, který byl zahrnut do veřejně prospěšných opatření, existují již jen dvě možnosti, je-li proces projednávání veden dle zákona správně. Buď se dohodnete s investorem (Ředitelství silnic a dálnic, město, obec, Armáda ČR...), nebo ne, a pak dojde na vyvlastnění.

Chudák vyvlastňovací zákon je jen kuchařkou, jak má úředník správního úřadu (obvykle stavební úřad obce III. typu nebo magistráty) postupovat. V samotném vyvlastňovacím řízení musí prokázat a doložit veřejný zájem.

Vyhláška ministerstva financí, vydávaná obvykle každoročně na počátku roku na základě zákona č. 151/1997 Sb., stanoví náhradovou cenu za nemovitost. Postupovalli úřad zákonně a došelli k rozhodnutí, že se daná nemovitost bude vyvlastňovat, nedojde ani soud při svém jednání k jinému závěru ve smyslu odnětí nemovitosti původnímu vlastníkovi.

Více než 95 % vlastníků, kterým má být nějaká nemovitost vyvlastněna, se k soudu odvolává s námitkou pouze proti ceně za vyvlastňovanou nemovitost. Současný zákon je nastaven tak, že i takové podání má automatický odkladný účinek a soud ho nemůže zrušit ani na žádost původního majitele nemovitosti. Vlastník tedy ví, že mu pozemek vyvlastněn bude, neví však kdy a za kolik.

Stavbu z důvodu nenabytí všech práv k pozemkům, nemovitostem investor stavět nemůže, nedostane stavební povolení. Novela vyvlastňovacího zákona má pouze tento automatický odkladný účinek rušit. Soudu se však nechává právo ho uložit, považujeli to za vhodné.

Vlastníkovi se pak ponechává možnost odvolat se ne jen proti ceně za nemovitost, ale i proti vlastnímu aktu zbavení vlastnictví. Pokud tak učiní, automatický odkladný účinek jeho námitka bude mít i nadále. Bude tedy jen na vlastníkovi, zda chce práva automatického odkladného účinku využít, či nikoliv. Dnes to zákon nařizuje.

I z tohoto důvodu si myslím, že takto navržená "kuchařka", jak má v takových případech postupovat vlastník, úřad, soud, je přínosem, neboť dává vlastníkovi více variant na vybranou. Skutečnost, že stavba bude moci být zahájena, nemá vliv na soudem stanovenou cenu za vyvlastňovanou nemovitost, ani na dobu, kdy náhrada bude vyplacena. Soudní řízení poběží stejně, jako kdyby námitka na cenu měla automatický odkladný účinek.

O výhodě tohoto nového řešení pro investora nepochybuje snad nikdo. Stovkám, tisícům lidí, kteří bydlí doslova jen pár metrů od přetížených komunikací, se každé urychlení přípravy výstavby dálnic bude zřejmě zamlouvat také. Zkuste se zeptat i desetitisíců řidičů, kteří dennodenně stojí v kolonách.

Každý rok zdržení prodražuje stavbu o 15-20 %. Možná že to ale v době hospodářské recese už neplatí. Nezanedbatelné je také to, že pokud nějaké pozemky vyvlastníte a do roka je nepoužijete k účelu, pro který byly vyvlastněny, musíte je vrátit původnímu vlastníkovi.

Jak myslíte, že trvá dlouho našim soudům pravomocně námitku na vyvlastnění uzavřít? A pokud je na stavbě několika kilometrů dálnice vyvlastňováno několik pozemků, než některá řízení u soudů dokončíte, jiné pozemky musíte vrátit a můžete začínat znovu, dokola, dokolečka.