Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Autobusy neprošly aneb o nesnesitelné lehkosti sněmovního rozhodování

Jan Schwippel

Návrh předložený zastupitelstvem Středočeského kraje na vyjmutí autobusů základní dopravní obslužnosti z povinnosti platit mýto Poslanecká sněmovna v úterý dne 5. prosince 2006 jasnou většinou zamítla. Návrhu se dostalo zdrcující kritiky a na jeho obhajobu v debatě nikdo nevystoupil.

Na jednání poslaneckého klubu ODS jsem se snažil – neúspěšně - přesvědčit své kolegy o tom, že věc není tak prostá a že návrh by bylo dobré pustit do dalších čtení a tam se jím podrobně zabývat. Jsem totiž přesvědčen, že v případě mýtného nejde vlastně o nic jiného než dodatečnou formu zdanění (některé země – třeba Finsko – zpoplatnění silniční dopravy vůbec neznají a budování a údržbu silniční sítě hradí z jiných daní a státních příjmů). Každý výběr daně má své náklady a v případě mýtného to platí dvojnásob. Stát totiž na jedné straně od dopravců do jednoho měšce vybere a na straně druhé - prostřednictvím kraje (jenž je zodpovědný za dopravní obslužnost) – z druhého měšce podpoří. Jde tedy podle mě o plýtvání prostředky daňových poplatníků a navíc o přenášení další zátěže ze státu na kraje a obce.

Tento můj názor se shodoval s postojem předkladatele tak, jak jej v rozpravě tlumočil hejtman Petr Bendl. Ten návrh označil za „řešení dalšího kostlivce ze skříně elektronického mýtného“. Upozornil na fakt, že na mýtné nedoplatí pouze autobusy jezdící po zpoplatněných úsecích, ale i ty, jezdící po silnicích nižších tříd (protože dopravci si náklady rozpočítají). Středočeského kraje se to dotkne velmi citelně – je tu obzvláště hustá síť dálnic a rychlostních silnic a za prací a do škol v něm každodenně vyjíždí více než třista tisíc lidí.

Postoj ODS je však pochopitelný. Musela vzít v úvahu odmítavé stanovisko vlády, odůvodněné hlavně ohledem na výběr mýtného - odhaduje se, že až třetina bude pocházet právě z provozu autobusů. Nutno dodat, že s tím souvisí současná nejasná situace kolem dodavatele systému firmy Kapsch, nebezpečí nedohody a její možné soudní dohry.

Vláda poukázala rovněž na možné znevýhodnění drážní dopravy (což byl motiv táhnoucí se jako červená nit později celou sněmovní debatou) a na možné problémy s identifikací autobusů základní dopravní obslužnosti (tj. jejich případného zneužívání k jiným účelům). Pokud jde o technické komplikace, zdá se, že docela stačí ty, které jsou se zaváděním systému již nyní.

Bylo sympatické, že řada zástupců ODS hovořila o nutnosti tuto problematiku řešit a krajům vzniklé ztráty nějakým způsobem (např. formou úpravy rozpočtového určení daní) kompenzovat. Škoda jen, že žádný konkrétní plán v rozpravě nezazněl.

Co mi již vadilo více, bylo označení návrhu za levicový výmysl. Připomeňme, že dle studie publikované ve Velké Británii (která se, na rozdíl od ČR, problematikou výkonového mýta intenzivně zabývá již 5 let a bude ho zřejmě studovat dále a nezavede ho před rokem 2013) odpovídá výkonové mýto svým charakterem (závislostí na typu vozidla a počtu ujetých kilometrů) vlastně spotřební dani na pohonné hmoty.

Platnost této analogie podtrhuje skutečnost, že právě tato daň byla jedním ze zdrojů příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury a různé daně a poplatky jsou jimi až dosud. A že v případě návrhu na zrušení mýtného pro autobusy nejde v žádném případě o „levicový“ návrh, dokazuje skutečnost, že to byla právě ODS, která nedávno snížení spotřební daně na pohonné hmoty sama navrhovala.

Diskutabilní je i tvrzení, že zavedení mýtného je realizací požadavku „ať uživatel platí“. Schází totiž „detail“, že se nevztahuje na osobní automobily ani na silnice nižších tříd. Dojde proto s pravděpodobností hraničící s jistotou k přesunu pasažérů do osobních aut a nákladní dopravy na silnice nižší třídy a tím k jejich devastaci (což budou muset zaplatit opět kraje a obce).

Je pravda, že Evropská unie vyjmutí autobusů nepřikazuje. Nutno ovšem dodat, že ani nezakazuje, a proto je celá řada zemí – např. Německo, Velká Británie, Švédsko a Norsko – od mýtného osvobozuje. Ostatně harmonizace hodná toho slova v Evropě v oblasti mýtného neexistuje. Německý zákon (tzv. Autobahnmautgesetz) se ve všech výjimkách z mýtného (např. pro záchranky, hasiče, policii atd). s tím českým zcela shoduje, až na jedinou výjimku – osvobozuje od placení mýtného (všechny) autobusy.

Srozumitelný byl i postoj lidovců jako hlavních podporovatelů Kapsche i „rakouského“ řešení (právě Rakousko je jedinou zemí v Evropě s elektronickým výkonovým zpoplatněním, která jím pokrývá i autobusy – byť jim údajně tento typ dodatečného zdanění následně jistým způsobem vrací prostřednictvím DPH). Poslanec Šimonovský, který komplikace s mýtem jako ministr dopravy do značné míry způsobil, návrh označil za populistický a jdoucí proti programu ODS. Znovu také obhajoval systém mikrovlnného mýta.

Větším překvapením pro mě byl postoj Strany zelených, tlumočený jejím předsedou Martinem Bursíkem. I on se ukryl za poukaz na potřebu harmonizace silniční a drážní dopravy (rychle si osvojil poukaz na nutnost komplexního řešení jako oblíbený sněmovní trik). Obávám se ale, že obyvatelům vesniček, kde je dosud jedinou dopravou právě autobus, nikterak nepomůže jeho vyprávění z cesty rychlovlakem ICE po Německu, ani jeho nadšené líčení autobusů jezdících na vodík, stlačený plyn nebo jiné ekologické pohony. Spíše je snad překvapí, že neřekl ani slovo o tom, že zdražení jízdného v autobusech povede k většímu využívání méně ekologické osobní dopravy (viz protipříklad Londýna, kde po zpoplatnění osobní dopravy a osvobození autobusů na ně přesedlalo 50% lidí).

Největším pokrytectvím se, dle mého názoru, ovšem mohly pochlubit ČSSD a KSČM. Jejich zástupci neřekli ani slovo o tom, že veřejná doprava má nepochybné sociální aspekty (jak dokazuje i britská studie, která navíc uvádí, že podle jejích zjištění autobusy více využívají ženy a senioři). Poslanec Kala (ČSSD) vyjádřil názor, že mýtné je nastaveno správně a navrhl zamítnutí návrhu zákona. Poslanec Hojda (KSČM) označil stanovisko hejtmana za „nedosti propracované levicové názory“ a tvrdil, že předmětný návrh nebyl zastupitelstvem vůbec projednán(!). Oba se rovněž uchýlili k triku spočívajícím v porovnání se železnicí, a nikoli se současným stavem. Nemluvili tedy vůbec o tom, o kolik autobusy podraží, případně kolik linek bude zrušeno (podle agentury Coface Czech patří autobusová doprava již dnes vzhledem k rostoucím cenám nafty a náhradních dílů k nejohroženějším odvětvím).

Lze jen doufat, že pravdu měli odpůrci návrhu a že se pesimistické odhady o zdražování jízdného a rušení linek nenaplní. Pokud by k tomu přece jen mělo dojít, zodpovědnost padá na 118 z 200 poslanců, kteří pro zamítnutí tohoto návrhu zákona hlasovali. Doufejme však, že k zopakování ústeckého scénáře v republikovém měřítku nakonec nedojde.



Jan Schwippel
Jan Schwippel - poslanec ODS z berounského regionu
Osobní stránky
 
  Přístupy: 9068 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA