Volný trh práce v EU? Jistě!
Milan Cabrnoch
06.04.2006, Lidové noviny
Rok 2006 byl vyhlášen Evropským rokem mobility pracovníků, což je přinejmenším komické, protože většina států původní patnáctky lpí na svých ochranářských opatřeních a odmítá pustit na svůj trh práce občany z nových členských zemí. Proto mě minulou středu potěšilo hlasování Evropského parlamentu, který vyzval členské státy Evropské unie, aby zrušily současná přechodná opatření omezující pohyb pracovníků v rámci EU.
Zpráva se stala důležitým signálem pro "staré" členské státy, které musejí do 1. května nahlásil komisi svůj případný úmysl zachovat omezující opatření po dobu dalších tří let. Zpravodaji odhlasované zprávy, maďarskému poslanci Csabovi Orymu, se podařilo na evropské poměry nezvykle srozumitelně a jasně pojmenovat skutečný stav v oblasti pohybu pracovních sil po Evropě a vyvodit z něho konkrétní závěry. Tady jsou.
Jak je obecně známo, svůj trh pracovníkům z nových členských států zatím otevřelo jen Irsko, Švédsko a Británie. Od začátku se přitom ukazuje, že ochranářské chování většiny původních členských států nemá racionální základ a jeho příčinou jsou zejména obavy národních vlád ze ztráty popularity u svých voličů. Například v Británii bylo otevření trhu práce v roce 2004 doprovázeno vstupem šedesáti tisíc žadatelů o zaměstnání z nových členských států, a to zejména do sektoru zemědělství a rybolovu. Tento nárůst počtu nových pracovníků však nevedl ke zvýšení nezaměstnanosti, jak se toho někteří politici obávali, ale naopak pracovníci z osmi nových členských států přispěli ke zvýšení výroby, k vytvoření nových pracovních míst a snížili počet nelegálních pracovníků.
Populisticky omílané obavy z přílivu levné pracovní síly se tak v žádném případě nenaplňují. Uvolnění pracovního trhu může v budoucnosti Evropské unii jako celku i jejím jednotlivým členům naopak přinést významná pozitiva. Řada států EU se dnes potýká se značným strukturálním napětím na trhu práce, kdy na jedné straně roste nezaměstnanost, ale na druhé straně je v některých sektorech výrazný nedostatek pracovní síly. Řešením může být právě větší pružnost, mobilita a lepší přizpůsobivost pracovního trhu.
Zajímavým údajem je, že migrace ze třetích, tedy nečlenských zemí Evropské unie svým rozsahem v současnosti výrazně překračuje migrační tok v rámci původní a nově rozšířené EU. Příchod pracovníků ze třetích států přesto nebudí tak vášnivé diskuse jako migrace vlastních "evropských" občanů.
Stejně jako autor zmiňované zprávy jsem přesvědčen, že omezující opatření na evropském trhu práce vedou ve svém důsledku k nelegální práci, podpoře stínové ekonomiky a špatným a nerovným pracovním podmínkám jednotlivých zaměstnanců. Vítám i návrh věnovat více pozornosti statistikám o migraci v rámci EU, které snad konečně přesvědčí i ty politiky, kteří se bez ohledu na skutečný stav stále zaštiťují národními zájmy a prosazují prodlužování restrikcí.
Pokud nebudou politici na domácí politické scéně umět lidem důsledky volného trhu práce vysvětlit a budou v souladu s veřejným míněním dokola vyslovovat všemožné obavy, budou prohlášení a výzvy z Bruselu mlácením prázdné slámy.
Milan CabrnochMUDr. Milan Cabrnoch
poslanec EP
člen Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradník ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu
rezortní mluvčí klubu pro oblasti: ochrana spotřebitelů, zaměstnanost a sociální věci
Osobní stránky