Ohlédnutí za Kulatým stolem k budoucnosti zdravotnictví v ČR
Tomáš Julínek
blog.idnes
Projekt Kulatého stolu byl naplánován a vznikl jako historicky první platforma pro diskusi problémů českého zdravotnictví a jeho budoucnosti. Naším záměrem bylo celou diskusi posunout dále, zapojit do ní jak odborníky, tak politiky a pokusit se zapojit obě tyto skupiny ve prospěch budoucnosti českého zdravotnictví. Při pohledu zpět musím říci, že se náš záměr vydařil.
Samotné diskusi samozřejmě nepřispěla polarizace politické scény a nešťastný výsledek sněmovních voleb. Související negativní atmosféra rozhodně solidnímu politickému dialogu nenahrávala – sociální demokraté se bohužel rozhodli tohoto projektu neúčastnit. To je veliká škoda, neboť jak v závěrečné diskusi potvrdili sami účastníci, vytvořená komise měla opravdu věcný a nezávislý charakter a Ministerstvo zdravotnictví do diskuse vůbec nezasahovalo.
Situaci poněkud zkomplikovala skutečnost, že námi předložené zákony byly nešťastně interpretovány jako ona reforma s velkým "R". Kritici nás obviňovali z toho, že Kulatý stůl má být pro nás pouze formalitou a že si chceme prosadit reformu bez diskuse. Skutečnost ale byla zcela rozdílná! V případě balíku zdravotnických zákonů se jednalo pouze o opravdu základní právní kodex, který měl nahradit zákon z roku 1966 a který mluvil o elementárních záležitostech právního rámce zdravotní péče. Zákony byly tedy jen nápravou současné absence legislativní úpravy. To se týká i zákona o zdravotním pojištění, jehož záměrem bylo jen dokončit práci rozdělanou v roce 1992. Skutečná Reforma měla vzejít až právě z jednání Kulatého stolu.
Při pohledu zpět představuje Kulatý stůl skutečný mezník v politické diskusi o zdravotnictví. Podařilo se nám posunout se od obvyklého uvažování z roku na rok do dlouhodobé perspektivy a účastníci diskusí pochopili, že je potřeba dívat se dál do budoucnosti. Zúčastnění politici byli také přinuceni hledat konkrétní řešení některých problémů ve zdravotnictví a opustit tak předvolební klišé typu "zajistíme zdravotní péči", "zvýšíme kvalitu nemocnic" apod. Ti, kteří se do debaty skutečně zapojili, museli nahlédnout pod povrch a dát dohromady jasný koncept. V poslední době je bohužel patrná tendence k populismu, se kterým je hlubší debata neslučitelná. To je také možná důvod, proč se ČSSD Kulatého stolu odmítla zúčastnit.
Výstupem celého projektu byla řada cenných a u nás zcela průlomových publikací, které hodnotí stav českého zdravotnictví a srovnávají jej se světem. Právě tyto výstupy by snad mohly konečně napomoci ke zkvalitnění úrovně politické debaty, neboť politici často hovoří o tom, že bychom měli jít například německou cestou, ale vlastně ani pořádně neví, o co se jedná. Komise se také v neposlední řadě soustředila na otázku finanční udržitelnosti zdravotních systémů, která je pro budoucnost českého zdravotnictví klíčová.
Práce započatá Kulatým stolem samozřejmě nekončí. Představuje spíše něco, od čeho je možné se odpíchnout a v čem je možné s úspěchem pokračovat. Významná, leč spíše skrytá, je v tomto ohledu ona základní mravenčí práce – sběr a ověřování dat – která jediná nám může poskytnout skutečný obraz našeho zdravotnictví, na jehož základě se pak budeme moci kvalifikovaně rozhodovat.
Přál bych si, aby politická diskuse s Kulatým stolem neskončila, nýbrž aby pokračovala ve stejné podobě a aby se jí účastnili jak politici, tak odborníci. Zdravotnictví asi navždy zůstane politickou záležitostí a lékaři si tak budou muset zvyknout na to, že o něm budou rozhodovat politici. Politici by ale na druhé straně měli dokázat reflektovat odborný názor, znát fakta a přizpůsobit jim svoje volební programy a svou činnost. Tomu Kulatý stůl rozhodně napomohl.
Tomáš Julínekministr zdravotnictví