Podobnost zdánlivá
Vladimír Petrilák
Jakkoliv necítím potřebu vyvracet teze Miroslava Červenky z článku Podobnost čistě náhodná? musím se ozvat. Žiji v Polsku a sledování polské politické scény je jaksi mým zvráceným koníčkem. Autor zmíněného článku vyjadřuje obavy z jakýchsi zákulisních čachrů, které mají nahradit normální fungování demokracie – obavu jistě oprávněnou, ale jde o to Polsko. Jak jsem řekl, nechci polemizovat s vývody jako takovými.
Nepokoj Miroslava Červenky vzbudila zpráva teletextu ČT, z níž se dozvěděl, že skupina polských intelektuálů vyzvala presidenta aby co nejrychleji ustavil vládu odborníků. To mu hned připomnělo různé nedobré zkušenosti z české politické historie.
Taková výzva se opravdu objevila v deníku Rzeczpospolita v sobotu 29.5. Podepsaly ji tzv. morální autority, které jsou znepokojeny dnešním stavem polské politické scény, ale které – to se už moc nepřipomíná – ji vlastně budovaly s celým inventářem, čili i s tzv. tlustou čarou za minulostí. Čili vše, co píše pan Červenka (pochybuje o upřímnosti takových výzev) se zdá být v pořádku.
Obecně je, ale nikoliv v tomto případě.
V dané polské situaci je totiž tato výzva snad i smysluplná a má i druhé dno – obsahuje např. i apel aby byl urychleně přijat nový volební řád, který by byl založen na čistém většinovém principu.
K pochopení situace našich severních sousedů je však nutné alespoň ve zkratce přiblížit nynější politickou krisi. Padla levicová vláda postbolševika Millera, rozpadla se postboleševická strana Svaz demokratické levice, sejm (dolní komora) je paralyzován rozkoly, spory. Nová vláda presentovaná jako odbornická, ale ve skutečnosti levicová, nezískala důvěru parlamentu. President ji chce však opět navrhnout v nezměněné podobě. Čili prodlužuje agonii parlamentu, který dle mnohých oposičních politiků už „vyčerpal své možnosti“. Jde mu o odložení v čase vypsání předčasných voleb – logického následku neschválení nové vlády. Předtermínové volby totiž znamenají politickou smrt levice – ta v mnohých průzkumech je tam, kam patří – pod bodem zvolitelnosti.
Je to prostě krise jak Brno. Nejhorší na tom je, že okamžité vypsání mimořádných voleb by sice bylo čistým řešením, ale mohlo by přinést naprosté zhroucení systému zdravotní péče. To je složitější problém, ale zhruba jde o to, že Miller a jeho banda zmršili reformu zdravotnictví, Ústavní soud zavrhl jakožto protiústavní jejich zákon o zdravotní péči, která je už ve stádiu klinické smrti (dluhy, dluhy, dluhy) a do konce tohoto roku musí být přijat zákon nový – a to jednoduše nově zvolený parlament (asi v srpnu anebo v září) zkrátka a dobře nestihne. To by znamenalo nepředstavitelnou katastrofu dne 1.ledna 2005.
Presidentem navrhovaný postkomunistický premiér Belka tvrdí, že chce vládnout rok. Jde patrně o to, že levice by se dočkala zviditelnění změny v hospodářské konjunktuře, která podle mnohých příznaků zrovna v Polsku vstupuje do fáze vzrůstu. To by mohlo zlepšit situaci levice. V pozadí jsou patrně i temné privatisační zájmy vládnoucí kliky.
Oposice to chce zatrhnout. V pořádku, ale oposice je nejednotná a není s to překonat svou roztříštěnost. Navíc nové volby dle proporčního systému scénu příliš nevyčistí. Ale do těchto úvah se nehodlám pouštět – volby jsou verdiktem, který je prostě nutné přijmout. Jde především o onen termín voleb a o to, dle jakých regulí se uskuteční.
Karty má v ruce president a záměrně prodlužuje čas jmenování nové vlády – podle ústavních lhůt má opravdu čas. V současném parlamentu převahu získávají stoupenci okamžitých voleb. Jenže – president čeká na volby do tzv. evropského parlamentu a to může změnit situaci. Nutno totiž vzít v potaz, že polským poslancům se nyní říká dietetičtí poslanci – jde o diety, prachy. Mnozí z nich kandidují nyní do toho lépe placeného parlamentu a pokud budou zvoleni, tak na jejich místo nastoupí náhradníci – a i těm oposičním se asi nebude chtít jen tak zvednout ruku pro to aby okamžitě ztratili peníze za nic,( pardon: poslanecké platy )– čili zmenší to šanci stoupenců čistého řešení, předčasných voleb. Levicová vláda projde a vše bude – lidově řečeno – v háji.
Proto v dané situaci úřednická vláda s časově omezeným mandátem a s jednoznačným úkolem prosadit změnu ústavy a volebního řádu (což je ale nadlidský úkol) se jeví jako celkem rozumné řešení. Alespoň teoreticky, neboť – opět přiznávám, že Miroslav Červenka má pravdu – s těmi odborníky je to ošidné. Ale jednoduše řečeno onen apel říká – jděte od válu, už jste toho dost zkazili. Jenže polští postkomunisté mají hroší kůži a podporu „nestranického“ presidenta (A.Kwaśniewski byl šéfem nyní vládnoucího Svazu demokratické levice, ale byl také ministrem v poslední komunistické vládě před rokem 89) a ještě také privatisační záměry. Prodloužení skomírání (tuze škodlivého pro Polsko) současné levicové vládnoucí kliky se jeví jako velmi pravděpodobné. Proto dočasná úřednická vláda je lepším řešením.
Postbolševici přivedli zemi do hluboké krise – skoro vše se tu hroutí (nejen to zdravotnictví). Politika jako taková budí odpor běžných lidí. Intelektuálové volají po zrušení současné třetí republiky – chtějí novou, čtvrtou. Změna ústavy, nový volební zákon – to je vcelku dobrý kvas pro opravdovou přestavbu systému. Myslím si, že zmíněná výzva má racionální jádro.
Vladimír Petrilák 1. června 2004, Polsko
6/2/2004
Vladimír Petrilák