Ukrajina : Manipulace – konec prvního rozdání
Vladimír Petrilák
To co to je s tou Ukrajinou? Je tzv. oranžová revoluce, která tam nyní probíhá obdobou té naší sametové? Tak se to jeví ze zpráv nejen českých sdělovacích prostředků. Se zatajeným dechem sledujeme mrznoucí demonstranty, kterak se snaží prosadit neuznání voleb. Ty byly jednozančně zmanipulované. Ale nejde zde náhodou o jinou hru? Ukrajinské události sleduji z Polska. Zde vzhledem k historickým vazbám a sousedství je jistě mnohem více informací i lepší orientace. Nicméně i v polských médiích převažuje názor, že „oranžová revoluce“ je demokratickým vzepětím antivýchodní oposice a bývalý premiér Juščenko je snad jakýmsi andělem demokracie. Svou dějinnou roli nyní sehrává i polský president Aleksander Kwaśniewski, který se chystá do Kyjeva, aby tam již podruhé v roli vyjednávače usmiřoval rozvášněné strany sporu.
Avšak i v Polsku existují i jiné názory na to, co se nyní děje v Ukrajině. Mám za to, že pro čtenáře Virtually nebude od věci se podívat na jeden takový názor.. Jde o článek Józefa Darského, publikovaný na serveru www.abc.com.pl, což je servis, který se zabývá otázkami středovýchodní Evropy – čili místo nanejvýš povolané a fundované. Sám Darski je výtečným znalcem regionu, analytikem a skvělým publicistou. Článek v polštině naleznete na http://www.abcnet.com.pl/pl/artykul.php?art_id=2014&token , byl publikován 27.11.2004, zde přináším překlad článku
Manipulace – konec prvního rozdání
Presidentura Viktora Juščenka je od 24. listopadu zcela jistá. První rozdání je tedy u konce. To, že se na jeho stranu přidali ukrajinští diplomaté, vojáci i funkcionáři Bezpečnostní služby Ukrajiny neznamená, jak si myslí experti a novináři, že náhle byli postiženi patriotismem a hnutím svědomí, ale jim jde o vlastní koryta. Pakliže se lidé této kategorie moci vyslovují pro Juščenka znamená to, že již vědí, kdo se stane presidentem a pod kým si budou moci ponechat svá místa a výsady.
Opakování druhého kola voleb znamená, že Juščenko obdrží kolem 85% hlasů v celé zemi, což bude znamenat konec doněckého klanu, to vysvětluje jeho tuhý odpor a pokusy o handlování, aby si alespoň ponechal moc a výsady v Doněcku a Lugaňsku… Lze očekávat, že dojde k rychlým parlamentním volbám, které Juščenkovi umožní vytvořit zdrcující propresidentskou většinu.
Nyní se rozhoduje nikoliv o vítězství Juščenka, ale o složení jeho týmu, čili o tom jaké ústupky a kolik moci a výsad ponechá proruským oligarchům, zda bude souhlasit s eliminací Julie Tymošenkové, radikální odpůrkyně prokučmovské oligarchie a svazků s Ruskem jakož i konkurentkou v oblasti energetiky, anebo zda dodrží dohodu s Tymošenkovou a ona se stane premiérkou a nakonec zda tento post nepředá někomu z prokučmovských klanů anebo bude souhlasit s omezením presidentské moci.
Výsledek jednání závisí nejen na neústupnosti Juščenka a jeho okolí a na tlaku ruských a unijních emisarů, ale hlavně na postoji společnosti, juščenkovské základny. V podobné situaci v Polsku Lech Wałęsa na příkaz Kiszczaka (komunistického ministra vnitra v r. 89.– pozn. překl.) uklidňoval stávkující a navracel pořádek, aby společnost nemohla kontrolovat čelní funkcionáře stran dohody, jak si dělí Polsko.
Čím je společenská vzpoura silnější a radikálnější, čím déle trvá, čím více bude potřebná oligarchickému a technokratickému vedení Naší Ukrajiny a Bloku Julie Tymošenkové, tím výše budou v hierarchii nové moci postupovat lidé noví, nespojení s postkomunistickými skupinami a tím větší bude šance na radikální změnu systému a v další perspektivě i na modernisaci a posun směrem na Západ a nejen distancování se od Ruska.
Bezpečnostní služba (Státní bezpečnost) Ukrajiny filmovala a odposlouchávala volební komise falšující volební výsledky ve prospěch Janukoviče, znamená to, že už dávno existoval Juščenkův scénář a měl podporu části aparátu moci. Scénář musel předpokládat dohru na ulici, ale ne v takové míře. Právě míra společenské a spontánní vzpoury rozhodla o úspěchu scénáře. Bez tohoto by se vzpoura rozpustila, a samotný scénář bez podpory spontánní společenské explose doutnající v podhoubí nenávisti vůči systému státní korupce, banditismu, by zůstal jen na papíru.
Jedním z expertů na PR v Juščenkově štábu je Adrian Karantycky, bývalý předseda Freedom hause, čili instituce podporující osvobozenecká hnutí a podporovaná Republikánskou stranou. Adrian Karantycky, Američan ukrajinského původu, byl svého času vysokým funkcionářem AFL – CIO, který odpovídal za pomoc a kontakty s polskou Solidaritou v období stanného práva. Měl na starost také kontakty s oposicí v sovětském bloku vůbec, má tudíž i spojení na různé služby a mocenské struktury. Znamená to, že ukrajinské lobby v USA se rozhodlo osvobodit Ukrajinu z nadvlády Ruska. Klíčovou otázkou pro Polsko je to, zda politika ukrajinského lobby se stane politikou USA a amerického ministerstva zahraničí. USA podpořily Juščenku, ale není podpora jako podpora. Jde o to, zda USA budou požadovat aby došlo k dohodě s proruskou stranou a aby byly garantovány jejich zájmy v Ukrajině anebo zda president Bush přinutí Putina k radikálním ústupkům. Tuto druhou variantu zdají se potvrzovat hlasy z Ruska požadující aby Západ zaplatil Rusku za souhlas s přenecháním Ukrajiny. Nyní se již handluje.
V roce 1989 velvyslanec USA v Polsku doporučil vedení Solidarity aby byla umožněno Jaruzelskému stát se presidentem, protože Amerika tehdy podporovala Gorbačova, snažila se tudíž podpořit jeho strategii v rámci bloku. V Bulharsku např. James Baker vydal doporučení pro oposici, aby akceptovala dřívější termín voleb, což umožnilo vítězství komunistů, to mělo umožnit jmenování koaliční vlády. Nyní se situace změnila a je naděje, že USA podpoří tvrdou linii vůči Rusku.
Skutečnost, že Unie po dvou dnech promluvila (Evropské komisi trvalo dva dny, než zaujala stanovisko k výsledku voleb v Ukrajině – pozn. překl.) samozřejmě neznamená, že Brusel se náhle strachuje o soud Ukrajinců, protože ve skutečnosti má k nim vztah asi stejný jako k obyvatelům Čukotky, stejně tak Poláci zde nesehráli žádnou roli, evropští politici se jednoduše vylekali Ameriky. Když USA odmítly uznat volby, tzn. podpořily Juščenku, Unie se lekla, že bude vyloučena ze hry a Ukrajina s podporou Ameriky se nejen osvobodí od v Bruselu milovaného Ruska, ale že také může vzniknout spojenectví mezi USA a Ukrajinou, Polskem (které by se v mezičase očistilo z ruské agentury) a ještě několika novými členy EU. Po přijetí (na nátlak USA) Turecka a Ukrajiny do EU by novou unii ovládly noví členové a spojenectví Francie, Německa a Ruska, jakož i skákání Unie dle jejich dirigování by přestalo.
Fakt, že ve vyjednávací skupině nebyl přímo účasten nikdo z USA znamená jednoduše to, že její cíl byl hlavně propagandistický. Důležitá rozhodnutí přijatá bez účasti představitele státu, který rozhoduje o mezinárodní politice nikdy nebudou závazná, bylo to jen divadlo pro novináře a davy. Skutečné vyjednávání o ceně Ukrajiny se dějí mezi Bushem a Putinem. Ten poslední poslal Gryzlova, čili poměrně málo významnou osobu, protože Duma je v Rusku jen na okrasu a nemá žádnou moc. Je to prostě obětní beránek, ten „kdo dal Ukrajinu Západu“. Také Kwaśniewski podporoval Rusko, zatímco Adamkus hrál roli symbolického představitele USA (jde o účastníky tzv. kulatého stolu – pozn. překl.).
Konec prvního rozdání toť právě období skutečných rozhovorů, tj. těch mezi Moskvou a Washingtonem. Sice Kwaśniewski, až se vrátí, bude dle vzoru Wałęsy vyprávět, že zachránil demokracii a mír v Ukrajině a možná že za odměnu bude dokonce poslán jako vyjednávač do africké buše a už nikomu v Polsku nebude překážet, ale jeho vliv na události byl nulový. Kwaśniewski je bohužel asociován s Polskem, můžeme se tedy (svíjeje se smíchy) kvůli propagandě chlubit jeho ohromnými politickými úspěchy. Určitě o tom někdo napíše knížku a dostane nějakou cenu za novinářskou objektivitu, ale politika není pro většinu, která by ji i tak nepochopila, pro většinu je určen politický matrix a všichni jsou šťastní.
přeložil Vladimír Petrilák, www.cepol.stosunki.pl
Polsko 1.12. 2004 (na své straně chystám podrobnější svodku z událostí v Ukrajině)
2. prosince 2004
Vladimír Petrilák