Uznání nezávislosti Kosova česko-srbské vztahy nezmění
Miroslav Mareš
HN 25.5.2008
Uznání nezávislosti Kosova ze strany české vlády a následné odvolání srbského velvyslance z Prahy přineslo aktuální roztržku v oficiálních vztazích ČR a Srbska. Je však pravděpodobné, že dopad těchto událostí na charakter česko-srbských vztahů nebude v dlouhodobé perspektivě nikterak zásadní. Dobré vztahy s Čechy se Srbům mohou hodit při vstupu do Evropské unie i při řešení dalších problémů této balkánské země.
I když se možná někdy objeví zahořklé výčitky, Srbové si budou vědomi toho, že český postoj ke Kosovu není tím rozhodujícím, na rozdíl od postoje evropských a světových mocností. Česká republika nebyla mezi prvními státy, které Kosovo uznaly, ani nebyla předním zastáncem kosovské nezávislosti. Uznání Kosova nemá v českém prostředí jednoznačnou podporu. Česká republika tak může využívat v budoucnu ve svůj prospěch i současnou opoziční politiku, která s uznáním Kosova nesouhlasí.
Český postoj není určován zásadními vnitropolitickými zájmy. Prosrbské demonstrace přilákají zpravidla několik desítek lidí z levicově či pravicově národoveckých kruhů, jinak se výrazné prosrbské sympatie vyjadřují především v internetových diskusích. Kosovští Albánci prosazují své zájmy v ČR jinak než pouliční či internetovou mobilizací svých spojenců v české politice (děje se tak méně viditelnými kanály).
Pro velkou část české veřejnosti nepředstavuje srbsko-kosovská otázka zásadní problém, v němž by se chtěli lidé osobně angažovat. I když si o současném dění mohou myslet leccos, jejich politické jednání to neovlivní. Dění v bývalé Jugoslávii je navíc pro řadu českých občanů nepřehledné a nezajímavé, zvláště pokud se netýká destinace jejich dovolených – tj. především Chorvatska a Černé Hory.
Česká republika bez ohledu na stávající kosovskou kauzu může být Srbům do budoucna v lecčems nápomocná. Srbové budou mít zřejmě v následujících letech starosti se začleňováním do EU, a zde mohou potřebovat českou pomoc a zapomenout na domnělé stárnoucí křivdy.
ČR se může v srbském zájmu výrazně postavit proti dalším územním nárokům Kosova na území kolem Preševa, Bujanovace a Medvedje. V oblasti bezpečnostní politiky je možné vyjádřit i boji proti islamistickému extremismu v novopazarském sandžaku anebo spolupracovat na potírání globálně působících skupin balkánského organizovaného zločinu. A samozřejmě zde zůstanou silné obchodní, kulturní a osobní vazby.
Realistická politika s konkrétními zájmy tak s vysokou pravděpodobností brzy překoná současné vzedmuté emoce kolem kosovského problému, o němž je již dominantními silami mezinárodní politiky zřejmě tak jako tak rozhodnuto.
Miroslav Mareš
politolog