Pár slov k přátelskému žertování kolegy Váni
Alena Páralová
Pan poslanec Miroslav Váňa se ve svém poněkud odlehčeném článku s názvem "Šmírování studí i rozpálí" (17. 9.) zabývá kauzou odposlouchávání poslaneckých telefonů a naznačuje, že by se mohlo eventuálně jednat o snahu politiků se zviditelnit.
Dobírá si ODS i jejího předsedu poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého, který ve věci odposlechů svého telefonu podal trestní oznámení. Zajímalo by mne, zda by pan poslanec takto veřejně žertoval, kdyby byl přítomen na jednání pléna Poslanecké sněmovny dne 3. července 2003.
Při projednávání písemné interpelace poslanců Langera a Nečase na ministra spravedlnosti Rychetského "ve věci postupu soudů a státních zastupitelství při nařizování, odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu ve smyslu paragrafu 88, resp. paragrafu 88a trestního řádu" dala Poslanecká sněmovna interpelujícím poslancům za pravdu a svým usnesením vyjádřila nesouhlas s ministrem spravedlnosti.
Poslanci se snažili dobrat informací o počtu odposlouchávaných telefonních čísel v České republice. Konstatovali, že mezi údaji ministra vnitra o počtu odposlouchávaných telefonů a údaji ministra spravedlnosti o počtu soudně povolených odposlechů zjistili určité rozdíly. Například podle tabulky ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2001 povoleno 2031 odposlechů, podle Policie ČR bylo realizováno 2497 odposlechů, což není malý rozdíl. V roce 1998 bylo odposloucháváno 1307 čísel a v roce 2002 to bylo již 9452 odposlechů. K tomu je třeba přičíst odposlechy celníků, odposlechy BIS a potom sledování, která povolují státní zastupitelství. Celkový počet návrhů na odposlech mezi lety 1999 a 2003 do dubna byl 9877, a z těchto návrhů bylo zamítnuto všeho všudy 88, v podstatě necelé jedno procento. Je třeba vzít v úvahu, že jsou odposlouchávány i osoby, s nimiž si podezřelá osoba nejčastěji telefonuje. Kupříkladu Vrchní soud v Praze za poslední čtyři roky nezamítl ani jedinou z podaných 1555 žádostí na odsouhlasení použití odposlechu telefonní linky nebo mobilního telefonu!
Z uvedeného výčtu vyplývá, že zamítnutí návrhu na povolení odposlechu je naprostou výjimkou. Příčin, proč soudy takto postupují, může být jistě mnoho. V této souvislosti poslanec Langer zmínil publicistický pořad jedné z našich soukromých televizí, který přinesl šokující odhalení. Vrcholný představitel specializovaného útvaru policie, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, v hodnosti podplukovníka, si sám vykonstruoval policejní spis, vymyslel obvinění jím vytipovaných osob a na základě takto vykonstruovaného spisu požádal o povolení odposlechu. Povolení mu bylo dáno. Informace, které získal z odposlechu, podle informací pocházejících z inspekce ministerstva vnitra, resp. z tohoto pořadu, použil na vydírání osob, které nepodloženým způsobem obvinil.
Vrátím se k přátelskému žertování kolegy Váni. Poslanci mají možnost se bránit, takže je přijmou s nadhledem. Pokud by ale jeho řádky četl bývalý pracovník BIS Hrubant, asi by mu do smíchu nebylo. Pan Hrubant dostal v BIS za úkol vyšetřit kudy unikají informace z BIS do ČSSD. Úkol splnil, ale byl vzat do vazby, kde prožil rok a půl. Poté soud konstatoval jeho nevinu! A už vůbec není do smíchu Vladimírovi Hučínovi, taktéž pracovníkovi BIS, který je v současné době postaven mimo službu a hrozí mu trest odnětí svobody v délce několika let. Nežádá nic jiného, než aby projednávání jeho případu u soudu bylo veřejné, aby se dočkal spravedlivého rozsudku.
Je mimo diskusi, že právě důkazní prostředky, jako je odposlech a záznam telekomunikačního provozu, mohou efektivně napomoci naší justici a orgánům činným v trestním řízení k odhalování a následnému postihování nejzávažnějších forem trestné činnosti (organizovaný zločin nebo terorismus).
Nicméně platí, že v případě rozhodnutí o odposlechu jde o průlom do soukromí, o průlom do základních práv a svobod jednotlivce, která jsou prohlášena naším ústavním pořádkem za nedotknutelná. Proto je třeba nastavit systém kontrol odposlouchávání tak, aby je nikdo nemohl zneužívat. Přeji panu poslanci Váňovi, aby si z tohoto dle mého názoru vážného problému mohl vždy dělat jen legraci.
Alena PáralováPoslankyně PSP ČR (ODS), stínová ministryně práce a sociálních záležitostí