Laici stabilizují a třídně nenávidí
Jan Suchánek
Tak jsem nahodile viděl v televizi ministra financí obhajovat na Žofíně jeho ekonomický konsolidační program. Laičnost jeho fabulování mi potvrdila totální absence dotazů z pléna. Slušnost zvítězila a nikdo jej asi nechtěl konfrontovat s absencí jeho kvalifikace. Četl jsem následně v novinách chytrého pána, který dělá rektora VŠUP v Praze. Ten krásně pojmenoval daný stav věcí. U nás není možno nalézt hranici mezi odbornou a laickou i mezi profesionální a amatérskou sférou. Já jsem přesvědčen, že dominující průměrní a podprůměrní prostřednictvím svých politických představitelů, volebním systémem a kupní silou dotovanou státním dluhem odbornou a profesionální sféru zcela vytlačili na okraj společnosti.
Je nesmyslné poukazovat na absenci ekonomické kvalifikace. Ta je programová. Vždyť i nový ekonomický náměstek policejního presidenta musí být jen studovaný „backhand pendrek“ a „forehand pendrek“ a ne ekonom. Co mne zaujalo a inspirovalo, byl poukaz na nepřátelskou kategorii v očích ministerských byrokratů, daňovou optimalizaci. Je až směné připomínat, že daňová optimalizace je od zrušení ústavy třídní diktatury výrazem zákonné povinnosti podnikatele, to je jeho povinnosti maximalizovat zisk. Jestli ministr financí presentuje vládní program jako zákonnou obranu proti daňovým optimalizacím, pak pro mne přiznává, tahle vláda se účastní pokračující sametové restaurace socialismu formou upevňování sociálního státu. Marxisti, ti jsou vychováni k nenávisti k zisku, tedy mimo toho vlastního, korupčního z jejich funkcí. Vláda se k této vlastní jejích členů marxistické výchově bojem proti daňovým optimalizacím přihlásila.
Daňové optimalizace prý dělají podnikatelé, aby si snížili daňový základ a vyhýbali se tím povinným solidárním příspěvkům na sociální stát nebo spíš na platy státní byrokracie. Za tím účelem si prý sjednávají úvěry a platí nehorázné úroky. Proto se část placených úroků posune do kategorie dividend, placených ze zdaněného zisku. Nějak se zamlčuje, že příjemce úroků je musí přiznat jako zdanitelný příjem. Jsem líný a nemám čas to kontrolovat, ale jsem přesvědčen, že to někde a brzo narazí na porušení nějakého všeho mezinárodního závazku a práva na ochranu investic. Ty úroky se neplatí jen na offshorové adresy ale i v rámci EU.
Vláda plná socialistů nebo-li sociálně odpovědných politiků s křesťanem na financích je nějak nedůsledná. Já být socialistou, který je přesvědčen, že úrok vyšší než 6 % je nemorální a zaslouží daňovou restrikci, pak bych před takovým úrokem chránil i občany a nenechal bych exekutory, aby je honili a dělali z nich bezdomovce za to, že nebyli schopni splácet úroky vyšší než 6 %. To vláda nedělá a tak mi zase nezbývá než konstatovat, že se jedná jen o marxistickou restrikci podnikání. S tou restrikci si samozřejmě trh poradí a restrikci se vyhne, jen jde o to, jak se nám ti postbolševici zase vybarvili.
Ten útok na „buržoasní“ zisky přiznává náš bolševický vynález – dvojí zdanění. Na jedné straně bude úrok zaplacen z již zdaněného zisku a na druhé se započte do daňového základu. Takhle finanční úřady mohou šikanovat a kriminalizovat kohokoliv, na kterého se odváží, a dlouho již to také praktikují. Prostě finančáci ignorují smluvní svobodu a za to, že si daňový subjekt snížil daňový základ o nákladovou položku, kterou jako příjmovou zdanil jejich obchodní partner, a vysvětlení neodpovídá subjektivní představě úředníka finančního úřadu, ti mu vyměří dodatečnou daň a sankce. Takto svoji oběť finančně zdecimují a pak ji předhodí konkurzní mafii.
Finance se svými marxistickými specialisty už dříve úroky řešili restrikcí úvěrů mezi spřízněnými osobami. Nikde se nedovíme, jak to bylo efektivní pro daňové příjmy a pro samotnou ekonomiku. Nikdo si neuvědomuje, že ta restrikce platí i pro firmy, které bojují o přežití, což pro sociální stát znamená boj o zachování pracovních míst. Takové firmě nikdo než vlastník nepůjčí a takovou půjčku tenhle stát hnán třídní nenávistí svých byrokratů a politiků daňově sankcionalizuje. Radši nechají firmu zkrachovat a lidi připraví o práci než umožnit financování firmy v potížích. Ono to má hlubší smysl, touhle daňovou úpravou se nahánějí firmy konkurzní mafii a tam vždycky sedí ve výboru věřitelů někdo z resortu financí, aby se mohli šábnout.
Po této pseudoreformě budou sankcionalizováni všichni, kdo se musí financovat úvěrem. To znamená, všichni mimo velkokapitálu a konkurzních mafií. Co mi na tom vadí, je, že takhle je znemožněn nebo minimálně podtržen růst z malého českého živnostníka na velkopodnikatele. Kdyby se dostal český nový Baťa přes bariéru sankčních daní z nákladových úroků, pak nepřekoná daní z akcií, pokud by chtěl expandovat přes akciový kapitál. Než se stane po dlouholetém úsilí ze soukromé akciové společnosti akciovou společností veřejnou, nemůže nabídnout akcionářům nic jiného než další daňovou sankci. Tímhle tahle vláda pokračuje v Paroubkově ekonomické vizi, že ekonomicky zvítězíme pouze prodejem laciné pracovní síly zahraničnímu velkokapitálu.
Velkokapitál, zvláště ten nadnárodní a konkurzní mafie si budou dál dělat daňové optimalizace, bez toho, že by tomuhle státu dali na daních vydělat. To je právě ten diametrální rozdíl proti návrhu poslance Tlustého. Ten byl založen na tom, daňové optimalizace nadnárodního kapitálu skončí ve prospěch našich daňových příjmů. Jenže třídní nenávist nikomu z duše nevymažeš. Pamatuji si, v době, kdy za ODS v parlamentu ještě nějací ekonomové byli a já díky jim loboval za snížení daní z dividend, odpovědný šéf na ministerstvu se chlubil, že by sám do akcií nikdy neinvestoval. Takže tam byl jen, aby kapitalismus sabotoval. A zřejmě je jich tam takových stále víc.
Ta již zmíněná vazba financí na konkurzní mafie je velmi úzká. Čtyři soudy projednávají škodu, která je dokumentována tím, že úpadce měl k zahájení konkurzu 480 miliónů zisku po zdanění a finance po něm nechtěli žádné ve skutečnosti nezaplacené daně. Žádný ministr nemá odvahu s tím něco udělat, pokud je tak kvalifikovaný, aby to pochopil. Možná, že na každého věděli jeho podřízení tolik, že žádný nic nemohl, nebo si je každý zavazuje, aby mu dovolili budoucí korupce. Proto taky nechali společně se správcem konkurzní podstaty, soudcem a prokurátory zmizet nejen nezaplacené daně ale i těch 480 miliónů.
Pod záštitou všech ministrů ti marxističtí partyzáni na financích dnes tvrdí, že šlo o inventurní rozdíly zjištěné při prohlášení konkurzu. Jenže prokurátoři včetně těch vrchních věděli, že tohle je neudržitelná lež, a vymysleli lež ještě nehoráznější, že správce konkurzní podstaty, soudce nebo oni sami po prohlášení konkurzu navýšili základní kapitál úpadce z jednoho miliónů na 480! Jen nikdo na financích nechce chybějící stamilióny daní. A to jde jen o jeden případ. O kolik miliard musí jít dohromady, o které se dělí místo občanů jen mafie správců daně, konkurzních správců, soudců a prokurátorů.
Takže si myslím, že ve vztahu pseudoreformy k daňovým optimalizacím nejde o daňové příjmy státu ale jen a jen o další potlačení svobodného podnikání. To potvrzuje i snížení daní vysokopříjmovým gážistům a snad advokátům a podobným svobodným povoláním, které je jediným hmatatelným efektem. To má smysl jen v případě, kdy úspory těchto osob by se měly změnit ne ve spotřebu ale v kapitál a ten v pracovní místa těch průměrně a podprůměrně vydělávajících. To má ale pseudoreforma potlačit. Takže si jen ministři s řediteli ČEZu a podobných institucí zvýší svůj luxusní konzum.
Na závěr si dovoluji pozvat všechny, kteří jsou zvědavi, jak stát potrestá „kupónové zbohatlíky“ za to, že postoupili pohledávku za dlužníkem dceřiné firmě dlužníka, aby tím dle obžaloby vytvořili dvojnásobnou fiktivní investici věřitele v původním dlužníku, aby se přišli podívat ve dnech 18.-21. a 26-29.6.2007 vždy v 9:00 do místnosti č. 12 ve IV. patře Krajského soudu v Praze, nám. Kinských č.5, Praha 5 – Smíchov. Stejně zvu i bývalé akcionáře YSE Profit holding a.s., kteří jsou finálními poškozenými a mohou si tam udělat kvalifikovaný závěr o tom, kdo je poškodil.
Jan Suchánek