Císař Zikmund - špičkový evropský politik
Jan Ziegler
Minulý týden jsem se tady pustil do tradičního českého sporu o Mistra Jana Husa, nyní se zaměřím na jednoho z dalších hlavních protagonistů husovské éry. A to císaře římského, krále českého a uherského Zikmunda Lucemburského, úspěšného to panovníka, který svými schopnostmi výrazně předčil svého bratra Václava.
Syn českého krále Karla IV a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské se narodil 14. února 1368 v Norimberku. Později se stal králem uherským a po smrti svého bezdětného staršího bratra Václava v roce 1419 králem českým. V této funkci jej sice český čáslavský sněm v roce 1421 neuznal, avšak Morava, Slezsko a Lužice ano.
Je potřeba už konečně někam mezi haraburdí poslat ony výmysly o věrolomníkovi, lišce ryšavé ve významu lstivosti atd. Zikmundovi se sice liška ryšavá říkalo, ale to kvůli jeho rezavým vlasům.
Tento panovník však svými státnickými schopnostmi prokázal, že je nejlepším synem velkého císaře Karla. Mezi jeho nejúspěšnější čin patří svolání Kostnického koncilu, který skoncoval s papežským schizmatem, když sesadil či donutil k abdikaci tři papeže a místo nich zvolil na římský stolec roce 1417 Ottu Colonnu, jenž přijal jméno Martin V. Význam této velkolepé akce můžeme přirovnat k odzbrojovacím jednáním mezi klíčovými velmocemi v novověku.
Mimochodem je potřeba si uvědomit, že causa Hus byla v Kostnici pouze okrajovou záležitostí. Kvůli ohnivému kazateli z Prahy se koncil vážně nesešel. Při této příležitosti je také potřeba skoncovat s báchorkou ohledně ochranného listu, kterým prý Zikmund zaručil Mistru Janu Husovi svobodnou cestu na koncil a návrat zpátky domů. Nikoliv, tato listina zaručovala Husovi pouze ochranu tehdy ještě krále římského (císařem římským od roku 1433) na cestě po říšském území, ale nikde nebylo psáno, že Hus se musí vrátit domů do Prahy.
Pravdou je, že Zikmund proti Husově uvěznění u koncilních otců protestoval, ti mu však dali najevo, že mají právo Husa soudit a on jim do toho nemá co mluvit. Kardinálové mu dokonce pohrozili, že v opačném případě se rozejdou. A jestliže si tedy Zikmund měl vybrat mezi Husovým odsouzením a rozpadem koncilu s pokračováním církevního rozkolu, bylo jasné, jak se zachová. Ovšem Hus může být Zikmundovi vděčný, že mu před koncilem vymohl veřejné slyšení, což v té době nebylo v případě obvinění z kacířství obvyklé.
Císař Zikmund také jako velmi prozíravý a moudrý vládce správně rozpoznal smrtelnou hrozbu vpádu tureckých islámských vojsk do Evropy a chtěl shromáždit křížovou výpravu, která by pomohla těžce zkoušené Byzantské říši. Bohužel ostatní evropští panovníci toto nebezpečí podcenili a výsledkem byl šestnáct let po císařově smrti pád Cařihradu.
Ano važme si velkých osobností českých dějin, mezi které Zikmund náleží. Ve srovnání s Janem Husem musím bez urážky konstatovat - panovník špičkové evropské třídy proti provinčnímu teologovi.
Jan Ziegler
publicista