Proslov, který nebyl prosloven
Zdeněk Prosek
Jak to říct co nejstručněji. Ve skutečnosti ODS nepotřebuje formulovat nové vize. Politický program z roku 95, Čtyři poděbradské artikuly z osmadevadesátého a Modrá šance obsahují hodnoty, na kterých ODS staví, ideová východiska i představu, jak je naplňovat. Stačí se jich držet. Nestačí je ale jenom znát. Musíme o nich být sami poctivě přesvědčeni, dokázat o nich přesvědčit ostatní a hlavně je houževnatě uskutečňovat.
Zásady a ideje se ale z politiky ODS vytrácejí.
Naproti tomu stále víc převažují zájmy, zájmy, zájmy. Skupinové i osobní.
Na zájmech samotných není nic špatného, jsou tím nejsamozřejmějším a nejpřirozenějším, co člověk má. Politik by ale měl dokázat nadřadit zájem veřejný. Program a zásady by mu neměly být koulí na noze, ale mapou a kompasem.
Co s tím?
Především veřejně deklarovat jako prioritu a důsledně prosazovat opatření proti korupci a klientelizmu. Transparentně a zodpovědně hospodařit s veřejnými zdroji – od obecních k těm evropským - a hospodaření podrobovat důsledné kontrole. Omezovat sílu a oslabovat bezostyšnost zájmových skupin. To je úkol pro vedení ODS, parlamentní kluby a exekutivu.
Čím ale mohou přispět všichni členové ODS? Dávat aktivně dohromady to poctivé a dobré, co v ODS je. Spojovat ostrovy pozitivní deviace. Všude, kde to je možné dávat příležitost a podporovat ty, kteří jsou jasně ideově zakotveni, jsou důvěryhodní a přesvědčiví. Jak napsal Kurt Vonnegut: „Má-li dobro zvítězit, musí být andělé organizováni po způsobu mafie“.
A udělejme to rychle, aby nás to horší, dobře organizované, nepřeválcovalo.
Dejme se do toho rychle, mám totiž zájem dožít se ještě skromné penze, užívat si báječné svobody a psát memoáry o slavné éře ODS, jejímž jsem členem.
Zdeněk Prosek
delegát kongresu a poslanec za ODS
Zdeněk Prosek
poslanec PSP (ODS)