Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Jakási konkurenceschopnost

Irena Válová

Představme si veřejnou debatu dvou fyziků, ve které vědec A argumentuje Newtonovými zákony. Vědec B na to zvolá: Pchá, jakási akce a reakce. Naše instituce má vlastní informace!

Právě takový dialog se odehrál v diskusním pořadu na televizní obrazovce. Dosud na něj nikdo nereagoval, přestože takto spolu hovořili politikové, kteří rozhodují o našich životech.

Účastníky debaty byli předsedové poslaneckých klubů ODS a ČSSD Vlastimil Tlustý a Petr Ibl. Zatímco Vlastimil Tlustý argumentoval postupným tabulkovým klesáním konkurenceschopnosti české ekonomiky během socialistických vlád, Petr Ibl na to odpověděl: Jakási konkurenceschopnost! Já mám vlastní informace.

Na celých dvou stranách popisuje nejnovější Zpráva Světového ekonomického fóra (WEF) o konkurenceschonosti světových ekonomik pouze metodiku měření konkurenceschopnosti, jejíž základy vyvinuli ekonomové Jeffrey Sachs a John McArthur. Obsáhlé statě pak Zpráva věnuje samotné konkurenceschopnosti. Uznává, že pojem konkurenceschopnost nemusí být vždy správně chápán.

Jako obhajoba státních podpor ekonomik je používána definice „podíl výrobků národní ekonomiky na světových trzích“. Autoři komentáře ke zprávě říkají, že pro lepší porozumění konkurenceschopnosti je nezbytné zdůraznit „zdroje prosperity“. Tím zdrojem je produktivita národní ekonomiky, tedy výkon. Konkurenceschopnost je ve skutečnosti měřitelná produktivitou. A produktivita je mimo jiné výsledkem nastavení makroekonomického prostředí, které „samo o sobě samozřejmě není schopno zvyšovat růst, avšak je schopno jej zabíjet“ stejně jako nefunkční státní instituce a nízký technologický pokrok, uvádí zpráva.

Jako jednoho ze zabijáků, kterým zbytečně trpí původci národního produktu, tedy firmy a jednotlivci, letos poprvé Světové ekonomické fórum po dlouhé úvaze definovalo „zbytečné výdaje státu“. Česká republika se umístila vzhledem k indexu zbytečných výdajů státu na 71. místě za státy Trinidad a Tobago a Peru a před Kolumbií a Indií. Mimo jiné kvůli této nově použité metodice pak skutečně ČR klesla v konkurenceschopnosti světových ekonomik o tři příčky na 39. místo. A nepomohlo, že v disciplínách kvalita zdravotnictví, školství nebo celkový kredit země stále drží přední pozice.

Tento výpočet, který kromě tvrdých ekonomických dat obsahuje i intuitivní hodnocení tisícovky firem - členů Světového ekonomického fóra a jejich partnerů (v ČR existuje pouze jeden člen WEF), může být sporný. Faktem však zůstává, že konkurenceschopnost existuje tak jako existuje pravidlo akce a reakce. Obé ignorovali pouze komunisté za diktatury, kteří také raději používali své vlastní informace.

25.7.2004



Irena Válová
 
  Přístupy: 16220 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA