Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Křivá zrcadla modernismu - Libertariáni

David Hanák

Často vnímáme liberální a konzervativní koncepci vidění světa jako komplementární a tím navzájem slučitelné. Bohužel, není tomu tak zcela. Naopak v tomto textu se pokusím vysvětlit na základě analýzy jedné knihy opak. Liberalismus, nově libertarianismus proto, aby se odlišil od levicových liberálů, má velice blízko k socialismu, je dokonce jeho rodným dvojčetem. Není proto náhodou, že konservativci především v první polovině 20. století, se kriticky vyjadřovali k ateistickému a racionalistickému liberalismu, stejně jak jsou kritičtí k socialistické verzi modernistické utopie.

Při své návštěvě Krakova jsem si koupil knihu Davida Boaze Libertarianismu David Boaz je zástupcem ředitele Cato Institut ve Washingtonu, jde o pravicový institut dle záložky knihy, jeden z nejvlivnějších pravicových think-tanků v USA. Podívejme se tedy blíže na tuto knihu, která nás s libertarianismem seznamuje. Boaz v ní (nechtíc) odhaluje všechny slabiny libertarianismu v praxi a dokonale staví utopický svět jehož dle něj lze dosáhnout. Na stranách 30 až 35, nás seznamuje se základními idejemi libertarianismu.

První pro něj je individualismus…Pokud vím jenom jedinci dělají rozhodnutí a jsou odpovědní za své konání…

Druhou jsou práva individua…jedinci jsou základem morálního chování, mají právo na bezpečný život, svobodu…Práva nejsou dány skrze stát nebo společnost, jsou obsaženy v lidské přirozenosti…

Třetí je spontánní řád…aby se jedinci mohli cítit bezpečně a svobodně se rozvíjet je nezbytný ve společnosti pořádek…pořádek ve společnosti vzniká spontánně…

Čtvrtý je řád práva, kdy svoboda má podléhat právu, kdy ohraničená vláda má právě řád práva garantovat. Boaz samozřejmě dále jmenuje svobodný trh jako základ libertariánského řádu. Dále však Boaz přidává, že existuje přirozená harmonie zájmů…libertariáni věří v existenci přirozené harmonie zájmů v mírově nastavených a podnikavých lidí, žijících ve spravedlivé společnosti…Konflikty se rodí tehdy, kdy vláda začne rozdávat výhry pod vlivem politického tlaku. Tehdy jsme donuceni bojovat s jinými skupinami o část politické vlády…


Nyní ke jmenovaným zásadám z konzervativní perspektivy. Pokud bychom redukovali rozhodnutí pouze na jednotlivce pak by neexistovalo nic nad něj. Tedy jakékoliv rozhodnutí více než jednoho člověka společné s dalšími a proto kolektivní by nemohlo existovat. Přesto taková rozhodnutí v historii existují, a existuje z nich i kolektivní odpovědnost. Ať se nám to líbí nebo ne jsme vpleteni do společnosti, jsme její součástí. Proto jak Aristoteles říká, je člověk je zoon politikon. Často neseme následky za rozhodnutí našich předků, jak by se například změnil osud Čechů kdyby v roce 1938 nekapitulovali a naopak se rozhodli pro konflikt s Německem ? Redukce rozhodnutí pouze a jen na samostatného jedince je ze své povahy mylná pýcha individualismu, která není ani tak nová je jen zcela neopodstatněná. Můžeme říci, že například převážná většina rozhodnutí je individuálních, ale přesto jsou mnohá rozhodnutí kolektivní ať jde o koupi rodinného auta, místo a termín svatby, početí dětí či prosté plánování horské túry klubu turistů.


O druhé Boazově tezí, týkající se přirozených práv jedince nezávislých na společnosti či vládě, je možno taktéž s úspěchem pochybovat. Jsem dalek tomu, abych vládě přiznával možnosti jedinci říkat co vše smí či nesmí. Jsem však přesvědčen, že předikovat, že člověk má přirozeně, tedy vždy a všude daná politická práva jako je bezpečnost života a svoboda za non sens. Kdo tyto práva sdělil například Aztékům nebo egyptským otrokům. Znamená to, že všechny ostatní civilizace, kde není bezpečný život a svoboda zajištěna vládou jsou v rozporu s lidskou přirozeností ? Pak by to znamenalo, že lidská přirozenost byla v harmonii s existujícím politickým systémem snad nějakých 100 let v 18.století, které Boaz vnímá jako zlatý věk libertarianismu. Otázka pak zní proč lidé celá staletí žili v režimech, které jsou proti lidské přirozenosti, kdo je k tomu donutil ? Vlády ? To by byla zřejmě Boazova odpověď, ale celá tisíciletí něco jako vláda neexistovalo a nebyla ani bezpečnost života a nebyly ani svoboda ve smyslu jak jí dnes rozumíme. Boazova teze je prostě děravá. Konzervativní vysvětlení je, že svoboda či bezpečnost nejsou univerzální. Naopak jsou výsledkem jisté kultury a hodnot existující v rámci západní (anticko-židovsko-křesťanské) civilizace. Nejsou "přirozenými" jsou naopak výsledkem oněch hodnot, které kolektivně a přesto jako jedinci sdílíme.

K třetí Bonzově tezi lze poznamenat tolik, že autor si neuvědomuje případnou kolizi hodnot jako je bezpečnost a svoboda. Osobní bezpečnost může například znamenat snížení mé osobní svobody, protože to například znamená, že jsme veden v nějaké evidenci obyvatelstva, že jsem někde nechal své otisky prstů atd. Bohužel Boaz si stejně tak neuvědomuje kolizi rovnosti a svobody v praxi. Nechápe, že to jsou "čisté" hodnoty, ke kterým jsme jako nedokonalí jedinci "na cestě" aniž bychom je byli kdy v historii schopni dosáhnout zcela. Proto také Boaz hlásá, že libertarianismus je konečným sladěním těchto hodnot.

Poslední teze o mírumilovné společnosti a zlé vládě, je jen převyprávěním levicové a marxistické utopie. Tak například J.J. Rousseau byl přesvědčen, že jedinec se rodí dokonalý, ale společnost ho kazí. Obdobně Marx byl přesvědčen, že existence státu je pouze výsledkem vykořisťování proletariátu buržoazií. Stát byl v jeho pojetí nástrojem vykořisťovatelů k vykořisťování. Stačí odstranit buržoazii skrze odstranění soukromého majetku a stát se rozplyne. Nastane všeobecná harmonie a soulad. Je to až komické, ale mnoho současných libertariánů má vlastně společný cíl s leninisty tak jak je uveden v Leninově pamfletu Státu a revoluce: odumírání státu, stát je totiž zlo a jeho odumřením nastane všeobecná harmonie. Boaz v této reduktivní pamfletizaci dále pokračuje, když má vysvětlit základy libertarianismus píše…V jistém smyslu existují vždy jen dvě politické filozofie. Jedna hlásí, že lidé - dokud uznávají práva jiných - mohou žít podle svých vlastních představ. Druhá naopak tvrdí, že někteří mají užít sílu, aby donutili jiné aby postupovali tak jak sami nechtějí…

Dle Boazovy teorie by tak například má žena vůči mně používala filozofii síly když například chce, abych si koupil nové kalhoty a staré vyhodil. Stejně tak já, když jí nutím udělat si řidičák používám filozofii síly, protože chci aby udělala něco k čemu se ona sama neodhodlá. Pro Boazavo "svaté" individuum je každá připomínka k jeho chování či čemukoliv jinému filozofií síly. Není tedy divu, že pro Boaze jsou skoro celé dosud existující dějiny dějinami filozofie síly a do jednoho pytle mu tak spadne monarchie, komunistická a nacistická totalita, východní despotické říše, císařství,teokracie atd. zřejmě včetně manželství, tedy alespoň toho mého…

Boaz znova použije metodu redukce, obdobně jako marxisté, kteří redukovali celý svět pouze na materiální vztahy jako určující, tak Boaz dělí celou politickou filozofii a tím i politickou praxi na dvě.


Metoda redukce


Eric Voegelin ve své knize Kouzlo extrému upozorňuje, že autoři jako Freud, Marx, Comte či Weber se rozhodli některé oblasti skutečnosti prostě ignorovat a pak svou vězeňskou skutečnost dogmaticky proměnili v univerzální pravdu. Boaz postupuje obdobně, ale k tomu ještě z jistou dávkou diletantismu, kterou bychom např. u Maxe Webera ani nezahlédli.

Jestliže díla von Misese či von Hayeka v každém konzervativci vzbuzují obdiv ba přímo nutkání se s nimi intelektuálně vyrovnat, jak učinil Rio Preisner ve své Americaně, pak Boazův Libertarianismus je pouhým ideologickým pamfletem. Jako by jím prezentovaný libertarianismus byl vulgarizovaným klasickým liberalismem či whigovstvím jak se k němu hlásí von Hayek. Metoda redukce jako jedna z metod pseudovědy je zde mixována s prostou neznalostí historických fakt a souvislostí


Redukce historie, rozumu, člověka


V jedné dávné diskusi jsem Josefu Šímoví s Liberálního institutu tvrdil, že historie pro liberály začíná Adamem Smithem a jeho Bohatstvím národů. Musím své tvrzení poopravit pro Boaze jako amerického libertariána začína něco jako historie vznikem USA, vše ostatní je zahaleno mlhou neznalosti. Boaz nejprve tvrdí v podkapitole Přirozené právo (!?) (str.46) , že Sofoklova Antigona je ukázkou rozdělení práva na právo božské a právo politické, mylně pak tvrdí, že jde o libertariánský koncept, po té stejný princip dělby moci správně zaznamená v Ježíšově výroku o tom že co je císařovo to císaři co je boží Bohu. Nicméně obojí není jak by dle názvu podkapitoly vyplývalo, výsledkem nějakého přirozeného práva. Naopak tento princip je základem západní civilizace ten je spojen s její kulturou, jejími předsudky a s jejím vnímáním transcendentna, tedy Stvořitele.

Dále pak napíše…Martin Luther nebo Kalvin byli bez pochyb libertariáni… , ale právě tito reformisté porušili oddělení moci náboženské a politické a tím otevřeli cestu k budoucím modernistickým totalitarismům. Luther, aby se zaštítil proti moci Říma tvrdil, že konečný soud má Pruský stát, čili pruský král, tím otevřel dveře k tomu, aby se luteránští kněží stali úředníky pruského státu. Kalvin v Ženevě vytvořil totalitní stát, který vyžadoval morální zásady zákonem ne nepodobným muslímské šárii. Co z toho je libertariánské ?

Jestliže pak Boaz mezi libertariány zařadí Thomase Paina, pak by si měl uvědomit jak je jeho volba dvousečná. Thomas Pain skutečně v roce 1776 sepsal pamflet Common Sence, neboli Zdravý rozum, který na základě rozumu odvrhává tradiční monarchistické tradice a instituce. Tím otvírá možnost pro opodstatnění revolučního chování. Ale zde myšlenkový vývoj Paina nekončí. Naopak. Pain se stane součástí Girondy, když je zvolen do francouzského Národního shromáždění v roce 1792. Dokonce zasedá ve Výboru veřejného blaha. Ve chvíli kdy nastane ve Francii jakobínský teror málem skončí pod gilotinou a jen shodou okolností se dostane pouze do vězení a vyhnanství v Lucembursku.

Thomas Pain skutečně ve svém díle kritizuje monarchii, odvolává se na rozum oproti tradici. Církev má za tmářkou instituci. Předpokládá, že rozumná civilizace žednou kontrolu nepotřebuje. Nicméně ve své knize Práva člověka (1791-1792), jenž je obhajobou Francouzské revoluce oproti Burkovým Úvahám navrhuje reformy pro Anglii které jsou veskrze socialistické. Navrhuje sociální dávky, roční renty pro chudé, státní chudobince a progresivní zdanění ve 24 pásmech. V praxi tak Pain prosazuje:
- vysoký stupeň přerozdělování¨
- zvýhodnění vybraných skupin obyvatelstva
- zaměstnaneckou povinnost

Tedy libertariánský milovník přirozeného rozumu a samo kontrolované společnosti když přijde na praktické kroky stane se reformátorským socialistou. V tom je, zdá se ono kouzlo libertarianismu, když se onen "posvátný" jedinec nechová tak jak bylo předpokládáno je třeba svět reformovat. Pain jen dokládá jak úzká je hranice mezi libertarianismem a socialismem.

Je také příznačné, že Boaz ve svém přehledu zcela ignoruje Edmunda Burka a jeho odkaz. Vyrovnat se s ním by totiž znamenalo vyrovnat se s konservatismem a ten Boaz zcela mylně definuje jako…obranu absolutní monarchie a starých pořádků, tedy alespoň nechuť do změn a zachování status quo…

Taková definice je přímou urážkou všeho co odkaz zakladatele konservatismu Edmunda Burka znamená. Toho Burka na kterého se jako na svůj pravzor odvolává von Haeyk.

Stejně tak Boazem chválený fyziokrat, tedy dle Boaze taktéž libertarián, baron Turgot, který se snažil reformovat v letech 1774 - 1776 francouzský předrevoluční anciné regimé směrem k laissez-faire ukazuje na slabosti libertariánských představ když se střetnou s praxí. Jak konstatuje Shama…Přes veškerou vynaloženou intelektuální energii jim uniklo, že univerzální liberalismus, jaký požadovali, nelze nastolovat absolutistickými nástroji. S jistou pýchou dokonce absolutistickou politiku nazývali "právním despotismem" nutným ke zrodu zaslíbené země volného trhu práce, volného obchodu a volné směny. Odmítali také vzít v potaz krátkodobé vzruchy , jako jsou lidové bouře či války…

Jistě, tyto vzruchy jak nás Boaz ujišťuje musí zmizet spolu s tím jak zmizí opatrovnická moc státu. Doktrína libertarianismus toto předpokládá, svoboda (či lépe řečeno volnost) poskytnutá jedincům má nutně vést k přirozené harmonii vztahů a pokud tomu tak není je třeba ještě snížit zásahy vlády. A vláda má pouze zajistit uplatňování libertariánské doktríny a to i za pomocí síly, tak jak to chtěl Turgot. Liberálové (girondisté) a socialisté (jakobíni) tak stojí na začátku již před Francouzskou revolucí (1789) ve startovních blocích jen vyběhnout a krvavě zasáhnout proti každému kdo nepodporuje jejich doktrínu neomezené volnosti, která má Francii a světu přinést blahobyt. Turgotův reformátorský pokus by měl být spíše varováním, že zavést svobodu neznamená dát lidem pouze tržní volnost. Boaz by, ale musel něco vědět o historii politického myšlení, aby si takové poučení mohl odnést.


Libertariáni, ale historii nepotřebují, jsou ctitelé rozumu či lépe řečeno nerozumně věří v rozum. Je nezajímá nic před Johnem Lockem či Adamem Smithem, znalosti jsou pouze útržkovité a nejasné. Jejich jedinou mírou je jedinec a jeho domněle dokonalý rozum. A právě v tomto jsou se socialisty spojeni. Jsou pouze dvěmi odnožemi antických sofistů. Ti říkali, že jedinou mírou věcí jsoucích že jsou a nejsoucích že nejsou je člověk. Tato koncepce je zřejmá i u Boaze, člověk vlastní sám sebe a kromě jeho mu nemá co kdo říkat jak má žít. Tedy pro libertariány je vzorem individualistický ideální člověk. Pro socialisty je zase vzorem kolektivní ideální člověk. Člověk, který ve jménu ideálu nové lepší společnosti obětuje vše na oltář altruismus. Na jedné straně zde je tedy libertarián člověk: individuum, egoista na druhé socialista člověk: komunitní altruista. Oba jsou pouze vyhrocením oné míry člověka, kterou máme měřit vše okolo. Jeden má před sebou pouze člověka-sebe druhý člověka-všechny, ani jeden neuvažuje o Bohu či transcendentnu, vystačí si sami ve svém pokoji plném křivých zrcadel, jenž jim modernistům věřícím v lidský pokrok umožňují vidět svět sama sebe tak jak ho chtějí vidět aniž by se museli zabývat skutečností.



David Hanák
Politolog a publicista
 
  Přístupy: 5122 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA