Podívejme se na problém dostatku nově narozených dětí čistě z ekonomického, nikoliv emocionálního hlediska při použití representativních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Současné náklady vydané na jedno dítě za jeden měsíc v ekonomicky průměrné rodině s 1 - 3 dětmi representují 6352,-Kč. Počítejte se mnou: 6352,-Kč x 12 měsíců x 18 let (plnoletost) x 2 děti = 2.744 064,- Kč. Jsou to data a výpočty, plně vystihující současné poměry. Právě tato částka 2 miliony 744 000,-Kč je vkladem pracujících rodičů dvou dětí na důchod a to právě proto, že jediným vkladem, kterým skutečně financujeme v průběžném důchodovém systému svůj vlastní důchod, jsou dobře odchované děti - budoucí plátci do daňového a tedy i důchodového systému. Ekvivalentní částka při třech vychovaných dětech činí 4 miliony 116 000,-Kč a při čtyřech dětech 5 milionů 488 000,-Kč. Mluvím o středně příjmových rodinách, které jsou, opakuji, základem financování daní a tedy i financování důchodového pojištění.
Občané, kteří si děti nepořídí a neodchovají ani minimální počet dvou dětí v rodině, ušetří podle současných relací během 18 let, t.j do plnoletosti dětí 2 a tři čtvrtě milionu korun a na svůj vlastní důchod nevloží do průběžného důchodového systému ani korunu. Přesto jsou na tom jako důchodci ještě lépe než rodiče dětí, zejména matky dětí, protože ty musely přerušovat kvůli dětem svoji pracovní kariéru a v průměru mají právě z tohoto důvodu nižší započitatelný příjem, ze kterého se počítá výše důchodu.
Pokud v průběžném důchodovém systému je minimální nebo žádné zohlednění počtu odchovaných dětí, tj. budoucích plátců, je masivně negativně korelován s porodností. Efekt je dokonce takový, že je schopen vysvětlit 80 procent pozorované hodnoty rozdílů v porodnosti napříč různými zeměmi (M. Boldrinová, M. de Nardi a L. Jones, Fertilita a penzijní systém, National Bureau of Economic Research, únor 2005). Právě zde tkví zásadní systémová chyba. Jedná se totiž o rovinu sociální solidarity obrácenou „na ruby“. Rodiče dětí, kteří museli obrátit každou korunu alespoň dvakrát v ruce, než ji vydali, se sociálně solidarizují se stále narůstající skupinou lidí bezdětných, jejichž životní úroveň byla podle téhož ČSÚ o 21% vyšší, než životní úroveň rodin se 2 dětmi. Právě tato systémová chyba ničí budoucnost národa v podobě klesající demografické křivky. Právě tato systémová chyba působí natolik zhoubně, že za cca 50 let zde bude pouhá čtvrtina příslušníků mladší generace oproti stavu současnému.
Návrh „První prorůstové a propopulační reformy“:
Jaká východiska zvolit ?
Návrh důchodové reformy musí v první řadě plně respektovat demokratické principy, to znamená dát každé mladé ženě a mladému muži ve fertilním věku možnost volby zda mít děti nebo si zabezpečit stáří jiným způsobem. Navržený systém by měl zohlednit naprosto principiální otázku a tou je nepochybně dostatek dětí s dobrým rodinným zázemím, dětí, které budou v dospělosti skutečně systém financovat. Návrh musí umožnit rychle překonat nepříznivý demografický vývoj a zajistit budoucnost Čechů, Moravanů, Slezanů i menšin žijících v České republice. Měl by být na rozdíl od migračních rizik stabilizujícím faktorem. Při realizaci musí být návrh navíc administrativně nenáročný, aby po zavedení nezvýšil počty úředníků.
Základní principy důchodové reformy:
1. Základní doba odchodu do důchodu by vycházela z průměrného věku dožití obyvatelstva České republiky.
2. Dělení na muže a ženy by mělo být opuštěno. Odporuje principům rovnosti mužů a žen a je uplatňováno ve stávajícím systému nelogicky, vzhledem k vyššímu věku dožití žen. Navíc se v posledních letech prodlužuje za každý odpracovaný rok doba odchodu do důchodu u mužů o 2 měsíce a u žen o 4 měsíce a tím se ze zákona postupně dosahuje požadované rovnosti.
3. Věk skutečného odchodu do důchodu by se stanovil v závislosti na počtu vychovaných dětí. Přihlíželo by se ke 2 a více dětem do počtu 4, odchovaných v rodině do dospělosti, tj. 18 let věku dětí ( do 18 let věku dětí, vzhledem ke skutečnosti, že jen do tohoto věku mohou rodiče ze zákona své děti ovlivnit). K jednomu dítěti a k dětem, které byly odsouzeny za úmyslné trestné činy v trvání nad 2 roky, by se nepřihlíželo. U neúplných rodin, by se u rodičů přihlíželo ke skutečnosti, zda rodič, který neměl dítě v přímém zaopatření, řádně přispíval po celou dobu na jeho výživu a to, v tomto případě, až do doby jeho ekonomické samostatnosti, nejpozději do 26 let věku. U takovéhoto rodiče by se zohlednil i jediný potomek v případě, že by jej bylo možno přičíst k dítěti nebo dětem v nově založené rodině.
4. Ve startovním roce důchodové reformy (předpoklad rok 2007) by v souladu se zákonem č. 155/1995Sb., o důchodovém pojištění, §32, muži odcházeli do důchodu jednotně v 62 letech, ženy v závislosti na počtu vychovaných dětí v 57 - 61 letech. Cílovým rokem by se pak stal rok 2037, kdy by rodiče se 2 dětmi odcházeli do důchodu v 64 letech, se 3 dětmi v 60 letech a se 4 a více dětmi v 56 letech věku (pokud splnili podmínky dané zákonem, zejména o odpracovaných letech). Bezdětní rodiče a rodiče s jedním dítětem by v cílovém roce 2037 odcházeli do důchodu ve věku 78 let, bez rozdílu pohlaví.
Přechodné období :
Zde je využito ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 32.
Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod:
· u mužů 60 let,
· u žen
53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí,
54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti,
55 let, pokud vychovaly 2 děti,
56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo
57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.
Zákon o důchodovém pojištění zavedl mj. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (dále jen "důchodový věk"). Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.
Z ustanovení § 32, zákona č. 155/1995 Sb. vychází tabulka č. 1, „Bonusy a malusy přechodného období (v měsících).
Tabulka č. 1
Bonusy a malusy přechodného období (v měsících)
muž/žena
2 děti m
2 děti ž
3 děti m
3 děti ž
4 děti m
4 děti ž
5 dětí ž
bezdětní
bezdětné
rok
2007
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2008
1
2
-1
1
-3
-1
-1
8
8
2009
2
4
-2
2
-6
-2
-2
16
16
2010
3
6
-3
3
-9
-3
-3
24
24
2011
4
8
-4
4
-12
-4
-4
32
32
2012
5
10
-5
5
-15
-5
-5
40
40
2013
6
12
-6
6
-18
-6
-6
48
48
2014
7
14
-7
7
-21
-7
-7
56
56
2015
8
16
-8
8
-24
-8
-8
64
64
2016
9
18
-9
9
-27
-9
-9
72
72
2017
10
20
-10
10
-30
-10
-10
80
80
2018
11
21
-11
11
-33
-11
-11
88
88
2019
12
24
-12
12
-36
-12
-12
96
96
2020
13
26
-13
13
-39
-13
104
104
2021
14
28
-14
14
-42
-14
112
112
2022
15
30
-15
15
-45
-15
120
120
2023
16
32
-16
16
-48
-16
128
128
2024
17
34
-17
17
-51
-17
136
136
2025
18
36
-18
18
-54
-18
144
144
2026
19
38
-19
19
-57
-19
152
152
2027
20
40
-20
20
-60
-20
160
160
2028
21
42
-21
21
-63
-21
168
168
2029
22
44
-22
22
-66
-22
176
176
2030
23
46
-23
23
-69
-23
182
182
2031
24
48
-24
24
-72
-24
190
190
2032
50
198
2033
52
202
2034
54
2035
56
2036
58
2037
60
Věk odchodu do důchodu v přechodném období určuje tabulka č. 2.
Tabulka č. 2
Věk odchodu do důchodu v přechodném období (rok a měsíc)
muž/žena
2 děti m
2 děti ž
3 děti m
3 děti ž
4 děti m
4 děti ž
5 dětí ž
bezdětní
bezdětné
rok
2007
62
59
62
58
62
58
57
62
61
2008
62r 1m
59r 2m
61r 11m
58r 1m
61r 9m
57r 11m
56r 11m
62r 8m
61r 8m
2009
62 2m
59r 4m
61r 10m
58r 2m
61r 6m
57r 10m
57r 10m
63r 4m
62r 4m
2010
62r 3m
59r 6m
61r 9m
58r 3m
61r 3m
57r 9m
56r 9m
64
63
2011
62r 4m
59r 8m
61r 8m
58r 4m
61
57r 8m
56r 8m
64r 8m
63r 8m
2012
62r 5m
59r 10m
61r 7m
58r 5m
60r 9m
57r 7m
56r 7m
65r 4m
64r 4m
2013
62r 6m
60
61r 6m
58r 6m
60r 6m
57r 6m
56r 6m
66
65
2014
62r 7m
60r 2m
61r 5m
58r 7m
60r 3m
57r 5m
56r 5m
66r 8m
65r 8m
2015
62r 8m
60r 4m
61r 4m
58r 8m
60
57r 4m
56r 4m
67r 4m
66r 4m
2016
62r 9m
60r 6m
61r 3m
58r 9m
59r 9m
57r 3m
56r 3m
68
67
2017
62r 10m
60r 8m
61r 2m
58r 10m
59r 6m
57r 2m
56r 2m
68r 8m
67r 8m
2018
62r 11m
60r 10m
61r 1m
58r 11m
59r 3m
57r 1m
56r 1m
69r 4m
68r 4m
2019
63
61
61
59
59
57r
56
70
69
2020
63r 1m
61r 2m
60r 11m
59r 1m
58r 9m
56r 11m
56
70r 8m
69r 8m
2021
63r 2m
61r 4m
60r 10m
59r 2m
58r 6m
56r 10m
56
71r 4m
70r 4m
2022
63r 3m
61r 6m
60r 9m
59r 3m
58r 3m
56r 9m
56
72
71
2023
63r 4m
61r 8m
60r 8m
59r 4m
58
56r 8m
56
72r 8m
71r 8m
2024
63r 5m
61r 10m
60r 7m
59r 5m
57r 9m
56r 7m
56
73r 4m
72r 4m
2025
63r 6m
62
60r 6m
59r 6m
57r 6m
56r 6m
56
74
73
2026
63r 7m
62r 2m
60r 5m
59r 7m
57r 3m
56r 5m
56
74r 8m
73r 8m
2027
63r 8m
62r 4m
60r 4m
59r 8m
57
56r 4m
56
75r 4m
74r 4m
2028
63r 9m
62r 6m
60r 3m
59r 9m
56r 9m
56r 3m
56
76
75
2029
63r 10m
62r 8m
60r 2m
59r 10m
56r 6m
56r 2m
56
76r 8m
75r 8m
2030
63r 11m
62r 10m
60r 1m
59r 11m
56r 3m
56r 1m
56
77r 4m
76r 4m
2031
64
63
60
60
56
56
56
78
77
2032
63r 2m
77r 8m
2033
63r 4m
78
2034
63r 6m
2035
63r 8m
2036
63r 10m
2037
64
Co navržený systém vyřeší po zavedení?
Přenese prvotní zodpovědnost za důchod ze státu na jednotlivce. Přinese tedy zodpovědnější chování jak jednotlivců, tak rodin.
Sníží dětskou kriminalitu navozením přímé odpovědnosti za řádnou výchovu dětí v rodině.
Postupně se sníží finanční nároky na sociální a důchodový systém, což povede ke zlevnění pracovní síly a zvýší obchodní konkurenceschopnost země v mezinárodní ekonomické soutěži.
Jaké budou jeho dopady z dlouhodobého hlediska?
Postupné eliminování tzv. černých pasažérů v systému důchodového zabezpečení přinese možnost stejně postupného zvyšování penzí a tedy zlepšení poměru mezi průměrnou mzdou a důchodem.
Napomůže se systémovým řešením k dostatečnému počtu nově narozených dětí, což se projeví jednak v udržitelnosti pozitivního ekonomického vývoje a dále v zachování původního obyvatelstva.
Perspektivně se doplní počty dětí a ekonomicky aktivního obyvatelstva, což přispěje také ke stabilizaci dalšího důležitého systému pojištění - zdravotního.
Náklady na zavedení důchodové reformy:
Finanční nároky na státní pokladnu nebudou díky dostatečně dlouhému přechodnému období žádné.
Úspory plynoucí ze zavedení důchodové reformy:
Státní podpora důchodového připojištění ztratí smysl a bude ukončena. Úspory státní pokladny se dají předpokládat v řádu miliard korun.
