Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Stinné stránky emancipace

David Hanák

Pokud mohu soudit, pak základním heslem feminismu bylo, aby ženy měly stejné šance jako muži. Jenže ženy a muži jsou biologicky rozdílní: Ach ten zpropadený testosteron! Výsledkem takzvaných "stejných šancí" tak není, že by se ženy ve své činnosti stávaly muži, ale spíše to, že do toho, co dělají, přinášejí svoji "ženskou logiku". Výsledkem není stejnost, ale spíše něco, co bych nazval budováním falešného hnízda.

Ženy totiž ve své veřejné či pracovní činnosti budují "hnízda". Jsou totiž "naprogramovány" k takové činnosti. Vždy znovu a znovu když vidím své kolegyně, tak si uvědomuji, jak svojí prací a stylem mění zaměstnání za domov a jak jejich místo přespání a pobytu už není domovem.

Takové ženy mají kolem třiceti let, jsou svobodné, často nemají stálého přítele, ani děti. Naopak mají psa, nejlépe nějakého malého pinče, a v práci jsou klidně do osmi hodin do večera.

Chodí cvičit nebo se vzdělávají. Jejich domovem je jejich práce, jejich vztah ke psu nahrazuje vztah k dítěti, jejich seriálem je Sex ve městě. Jistě, tento životní styl jim přináší uspokojení, ale ve skrytu duše touží po dítěti a muži. Nikoliv příteli, ale muži.

To vše jim emancipace odnesla, protože jsou to muži, kterým emancipace umožňuje více volnosti. To oni si berou o deset let mladší milenky, to oni se nemusejí vázat. Ženám pak zbývá jejich práce: domov a pes: dítě.

Je to zvláštní, když poslouchám příběhy takových žen, jsou si podobné jako vejce vejci. Přítel je po letech opustil, manžel se rozvedl a nechal je s dítětem samotné...

Je to tak prosté: žena chce muže, ale muž chce ženy, všechny dostupné ženy a emancipace jim otevřela možnosti.

Ženy tak zůstávají samy se svým osudem, a nemohou najít toho "pravého", trvale se zklamávají a přesto doufají. Rodina jako instituce byla rozvolněna, výherci nejsou ženy, které dle předpokladu feministek v rodině trpěly pod jhem mužů.

Výherci jsou muži, kteří mohou uplatňovat svoji vrozenou přelétavost. Každý gigolo by měl alespoň jednou do roka poslat děkovný dopis feministkám, to ony mu daly práci. Doporučuji psát děkovné dopisy ředitelce Michaele Marksové, ředitelce Centra pro Gender Studies.

2. listopadu 2004



David Hanák
Politolog a publicista
 
  Přístupy: 3146 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA