„Hejtman Středočeského kraje Vás zve na výstavu Europa Jagellonica,“  hlásají v těchto dnech hrdě po celém kraji plakáty s charakteristickou siluetou střechy chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Škoda jen, že se na plakátovacích plochách ocitly takřka současně se zatčením hejtmana Středočeského kraje pana MUDr. Davida Ratha pro podezření z braní úplatků. Sobotní vernisáž výstavy Europa Jagellonica v Kutné Hoře se tak patrně bude muset obejít bez hostitele.

Ministr školství se omluvil studentům, kteří si pro maturitu zvolili obtížnější verzi matematiky, za chybu, kvůli níž písemnou zkoušku z matematiky nesložilo podle původních kritérií téměř 20% studentů. Poté nastoupil proces "harmonizace" a počet pětek klesl na přijatelná čtyři procenta. V pondělí 14. 5. večer na ČT24 se na křesle pro hosta potil (a to zřejmě doslova a do písmene) ředitel CERMAT Pavel Zelený. Moderátorka pořadu paní Drtinová do něho ryla statečně a nejraději by snad pana Zeleného z funkce ředitele CERMATu odvolala sama.

Sledovat úterní televizní Hyde park věnovaný kauze Rath byl opravdový zážitek. Téměř devadesát procent zdejších diváckých reakcí se zoufale drželo přesvědčení, že hejtman je jen nevinnou obětí pravicové vlády, ministra Kubiceho…

O vině a nevině rozhodují soudy, a tím souhlasím, ale to by měli respektovat zdejší levičáci také v údajných kauzách týkajících se pravicových politiků. Můj názor na zatčení Davida Ratha je jasný – vinen! Přesvědčivých důkazů je proti němu víc než dost. David Rath ve skutečnosti není žádným sociálním demokratem, tak jako nikdy nebyl ani občanským demokratem. Jedná se o člověka, kterému jde pouze o moc a peníze.

Rath kam oko pohlédne. Zpravodajství, noviny, servery, facebook. Blogy, úvahy, vtípky. Prý velká ryba. Socani schlíplí jako psí ocas po výprasku. Půlroční akce prý 100 policistů, melouny v krabici, melouny pod podlahou. Většina to hubatému doktorovi přeje.

David Rath není v naší polistopadové historii první podezřelý, zadržený policií s velkou částkou peněz, považovanou za úplatek. Průběh jeho zadržení připomíná platnost přísloví „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“:  liší se od dřívějších případů pohotovostí, s kterou se snažil „zneškodnit“ skutečnost nálezu bankovek. Neznám mezi jeho předchůdci nikoho, kdo by se mu v tomto ohledu vyrovnal.

Prezidentské volby jsou v České republice diskutovány do té míry, až to vypadá, že nastanou nanejvýš příští týden. Konat se přitom mají následující kalendářní rok. Rozsáhlá, občas krapet jalová diskuze kromě jiného naznačuje, že výběr Klausova nástupce znamená pro zdejšího občana moc.

Pan doktor Rath je nesporně inteligetní člověk a tak sám, sebekriticky uznává, že ten jeho příběh o zázračné proměně vína v miliony nezní moc přesvědčivě...

Českým čtenářům se knihou Box 21 poprvé představuje autorská dvojice Anders Roslund a Borge Hellström, jedni z neproslulejších představitelů drsné severské detektivky - jejich kniha Three seconds získala v roce 2009 ocenění jako "nejlepší švédský krimi román roku" (Swedish Academy of Crime Writers) - a to je ve Švédsku, kde tvořil Stieg Larsson, co říct!

Ve čtvrtek se v celé Británii konaly regionální volby a středopravicová vláda výrazně prohrála. Stejně jako se to očekává v Česku na podzim.

Výchozí situace je podobná. V obou zemích je koaliční vláda sestavená ze stran od středu doprava (i když v Británii je to ojedinělý úkaz, neboť volební systém většinou generuje vlády jednobarevné). Mladší koaliční strany v obou zemích nemají zkušenosti s vládnutím. Nevyhnou se ani častým sporům a krizím (i když zde ta česká má navrch). Obě vlády přijímají nepopulární ekonomická opatření, aby zabránily raketovému nárůstu státního dluhu a případnému krachu státních financí.

Řecko  na hranici bankrotu, problémy Irska, Islandu, Portugalska, Španělska a  Itálie  s  financováním  státního dluhu, to vše je pokračováním globální finanční  krize, která začala na podzim 2008 ve Spojených státech. Politici si však stále nepřipouštějí myšlenku, že stát je dlužník jako každý dlužník a  nemá  shůry žádné právo na „přívětivý“ úvěr. Jestliže dnes některé vlády děsí   pokles   ratingu  a  návazné  zvyšování  úrokových  sazeb,  rada  je jednoduchá. Nemějte dluhy, nebude z čeho by rostly úroky.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.