Jak jsem již řekl, všem se měří stejným metrem. Věci veřejné se vědomě  přihlásily o odpovědnost za tyto resorty a musí být schopny tuto odpovědnost unést. To prostě patří k povinnostem člena vlády a k tomu aby někdo měl vládní aspirace. Na druhé straně, pokud tyto kroky neuděláme, no tak deficit veřejných financí v letošním roce bude vyšší než 3% HDP.

Médii probleskla první konkrétní zpráva o tom, jak se ČSSD chystá zalepit díru ve svém rozpočtu, která  vznikla díky "pilné" práci bývalého manažera socialistických kampaní Jaroslava Tvrdíka. Zaplatit za jeho megalomanské a rozhazovačské chování mají mj. i zaměstnanci strany. Skvělá ukázka toho jak funguje, lépe řečeno nefunguje, politika nemyslící na budoucnost, vezoucí se na vlně populistického, iracionálního rozhazování a jaké jsou její důsledky.

Omyl, nejde o povzdech pocházející z Lidového domu, kde možná dost podobně, jako i na jiných stranických sekretariátech panují oprávněné obavy z toho, že se teď Pitr rozpovídá, ale jen o postesknutí prostého daňového poplatníka…

Když tak listuji dnešními novinami, napadá mě, že jsme zřejmě naprosto nepoučitelní. To je zase jásotu, že kdesi ve Švýcarsku zadrželi toho uprchlého lotrovského podnikatele Pitra!

Tak zněla jedna z odpovědí na otázku, kterou jsem položil na FB. Ta zněla zhruba tak, jak dlouho asi Tomáš Pitr přežije, bude-li vydán zpět do ČR. Také prý by mohl být nalezen kterak se zasebevraždil sedmi bodnými ranami do zad a poté se oběsil. No, pročpak ty morbidní statusy, ptáte se?

Reakce na text historika T. Zahradníčka "Tragický omyl třetího odboje"

Víte, pane Zahradníčku, přenádherný jindřichohradecký probošt, p.Habart, říká při zpovědi kajícníkům, když se mu vyznají z obzvlášť ošklivého konání, větu: "To Vám ďábel plivnul do ksichtu!" Vy jste tím svým "hodnocením" plivnul statečnému člověku, panu Milanu Paumerovi, do obličeje. Mrtvého obličeje. Jste pitomý drzý spratek.

V těchto dnech média věnovala pozornost hned dvěma  stížnostem pro porušení zákona bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové ve prospěch víceméně významných odsouzených, a to pražského radního Martina Langmajera a podnikatele Tomáše Pitra. Někteří novináři při  tom naznačovali více nebo méně skrývané pohoršení nad počínáním jejich předkladatelky, a ti nejhorlivější spěchali se zdůrazněním, že současný ministr spravedlnosti by v uvedených případech postupoval jinak a samozřejmě lépe.

Z ekonomik západního světa přicházejí stále smíšenější zprávy. Objevují se jak pozitivní, tak negativní signály. Evropská dluhová krize stále pokračuje, v Americe se maličko ochlazuje, a nikdo tak pořádně neví, co se děje. Je to symptom ticha před bouří, či snad náznak určité „normalizace“? Jisté je bohužel jen jedno. Ti, co rozhodují o našich osudech, také nevědí. Nezaměstnanost výrazně neklesá, oživení je pomalé, spekulanti nejsou dostatečně „ukáznění“ a dělají politikům zlou krev. Obětní beránci se hledají mezi těmi, kdo se na rozdíl od politických populistů chovali odpovědně. V čem je tedy hlavní problém?

Fakt, že žádná politická strana v dějinách zastupitelské demokracie založené na poměrném volebním systému nedosáhla v průběhu volebního období všeho, co si předsevzala, nepramení ani tak ze zlé či dobré vůle, ale z ekonomické, politické či společenské situace, z poměrů uvnitř koalice i jednotlivých koaličních stran. Disproporce mezi předsevzetími uváděnými ve volebních programech koaličních stran a skutečnou politikou vlády může být tu větší, tu menší, ale málokdy se jí lze zcela vyhnout.

Fakt, že žádná politická strana v dějinách zastupitelské demokracie založené na poměrném volebním systému nedosáhla v průběhu volebního období všeho, co si předsevzala, nepramení ani tak ze zlé či dobré vůle, ale z ekonomické, politické či společenské situace, z poměrů uvnitř koalice i jednotlivých koaličních stran. Disproporce mezi předsevzetími uváděnými ve volebních programech koaličních stran a skutečnou politikou vlády může být tu větší, tu menší, ale málokdy se jí lze zcela vyhnout.

Být hrdinou, to se v Česku neodpouští. Zbabělí čecháčci, kterým nic neříká pojem čest a jejich jediným cílem je mít se dobře za každou cenu, samozřejmě nikdy nepochopí toho, jemuž se neprávem říkalo ten třetí od Mašínů, protože on se obou bratrům zcela vyrovnal!

Smutnou zprávu o úmrtí Milana Paumera, jsem dostal minulý týden v sms od svého kamaráda a publicisty Jardy Čvančary zrovna, když jsem byl na dovolené ve Skotsku a Anglii.