Stanislav Balík, Ondřej Krutílek, Ladislav Mrklas, Petr Sokol

Říjnové předčasné volby znamenaly největší politické zemětřesení v polistopadové historii. Kámen na kameni nezůstal především v pravé části politického spektra. Občanská pravice, zejména její hlavní reprezentantka v podobě Občanské demokratické strany, zaznamenala neoddiskutovatelné fiasko. Jeho rozsah je natolik zásadní, že ODS i občanská pravice jako celek balancují nad propastí.

Portál libertarianism.org před nedávnem uveřejnil pozoruhodný text Johana Norberga, který boří mýtus o Švédsku jako příkladu ekonomického úspěchu sociální demokracie. Švédský ekonomický zázrak totiž nastartovala politika ekonomického liberalismu.

Andrej Babiš se opět vyslovil pro zavedení většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny, což by mělo mimo jiné přiblížit řízení státu řízení firemnímu.

Většinový systém by totiž usnadnil vznik jednobarevné vlády, a po volbách by tak odpadlo zdlouhavé vyjednávání o vládní koalici, které už Andreji Babišovi asi začíná lézt na nervy. Není to sice zdaleka poprvé, co se pro většinový systém vyslovil, ale vývoj povolebních jednání ho k těmto návrhům patrně intenzivně motivuje.

Národní galerie se dohodla s řádem cisterciáků, že jejich klášterní komunita ve Vyšším Brodě dostane zpátky devět vzácných deskových gotických maleb z poloviny 14. století, které jsou dílem neznámého umělce, jenž je obecně označován jako Mistr Vyšebrodského oltáře.  Dále se augustiniánům vrátí dva obrazy Petra Paula Rubense.

Středoškoláci Anna a Bennett se správně nikdy neměli potkat. Ona žije v roce 1995 v malém městečku poblíž Chicaga, on v roce 2012 v San Francisku. Bennett však disponuje zcela výjimečnou schopností: dokáže cestovat časem i prostorem. Tak se dostane i do Annina života a navzdory svému přesvědčení se do ní zamiluje. Jejich vztah se prohlubuje a Bennett postupně odhalí Anně všechna svá tajemství.

Začnu vyslovením teze, že si Amerika a Evropa málo rozumějí. Je to do značné míry proto, že si o sobě navzájem vytvořily řadu mýtů a apriorních představ.

Prezident Miloš Zeman svým „dekretem“ opět ohýbá Ústavu, opět odmítá respektovat ústavní zvyklosti, na které je každý demokratický režim navázán.