Až se jednou budeme dívat zpět na koronový rok 2020, budeme docházet k překvapivým závěrům. Najednou uvidíme souvislosti mezi věcmi, které teď, nazíráno z nitra krabice, nejsou tak docela přímočaře vidět.

Západ je v troskách. V krajině se usídlila hydra o mnoha hlavách. Jedna hlava LGBT, druhá jako klimahysterie, třetí je multikulturalismem, čtvrtá antirasismem a na těle hydry rostou hlavy další... Zahubí hydra nás, nebo my ji?

Je to už dávno. Hluboké devadesátky. Byl jsem tenkrát tiskovým tajemníkem předsedy vlády Václava Klause. Na návštěvu naší země zavítal ukrajinský premiér. Česká republika tehdy stále ještě byla mezi postkomunistickými zeměmi premiantem ekonomických reforem a ukrajinský předseda vlády přijel čerpat naše transformační zkušenosti.

Už roky se trefuju do té jejich České televize. Důvodů je neurekom, ale tím zásadním - absurdní fakt, že, podobně jako drtivá většina spoluobčanů, jsem rovněž nucený podílet se na sponzorování toho televizního svinstva...

V roce 2015 jsme se od našich pokrokových expertů a novinářů dozvěděli, že Angela Merkelová udělala neobyčejně prozíravé rozhodnutí, když otevřela hranice pro statisíce migrantů, zejména z islámského světa. Po pěti letech můžeme tyto předpovědi ověřit.

Myslela jsem, že si dám tento týden přestávku v psaní, ale po jednom dni mám přestávky právě dost. Proto si udělám přestávku v přestávce a této příležitosti využiju k tomu, abych se přiznala, že jsem se nechala dokonale vyděsit.

Zastihl jsem týdeník Svět v obrazech ještě ve velikánském formátu, černobílý a tištěný Neubertovým hlubotiskem.  Metodou, která i z obyčejného snímku dělala skvost, což mimochodem velmi pomohlo několika podprůměrným fotografům.  A byl jsem i účasten některým fotografickým zázrakům; tady je jeden z nich.

Rozohnil se jeden z diskutérů pod článkem dokumentujícím nekompromisní vyvedení jednoho ze „statečných“ odpíračů roušek z pražského metra...

Kdysi dávno vysílala tehdejší Československá televize jeden dokumentární cyklus z žánru cestopisů s názvem „Kamera na cestách“. To bylo zhruba v roce 1985 a tehdy mohlo být Bc. Davidu Soukupovi odhadem asi skoro 14 let, takže by si ten zajímavý pořad ještě možná mohl pamatovat.

Česká ekonomika je u konce s dechem. Světlo na konci tunelu se významně vzdaluje. Potvrzují to každá nová ekonomická data. Koronavirový chaos a ekonomická opatření české vlády i Evropské unie navíc dávají tušit, že pohasínat bude i nadále.