Průzkum veřejného mínění, který zobrazuje hodnocení kandidátů na hejtmana Středočeského kraje  v krajských volbách, které proběhnou na podzim tohoto roku.

Je načase, abychom se začali zabývat otázkou, jakou podobu Evropské unie si přejeme a co od ní očekáváme. Zdá se mi však, že u nás na takovou debatu není nikdo připraven. Některé politické strany sice hlasitě navenek deklarují, že naše budoucnost je jen v jejím silném "jádru", ale méně zřetelná je představa, jak si vlastně toto "jádro" představují.

Po chaosu v plánu dopravní obslužnosti a již proslulých „losovačkách“ při výběrových řízeních je tu další příklad neuvěřitelného plýtvání hejtmana Davida Ratha. Je jím inzerce a reklama Středočeského kraje v médiích. Že nejde o propagaci kraje, nýbrž o sebepropagaci osoby samotného hejtmana, svědčí krom častých jednostranných politických výkřiků mimo jiné jedna pikantní statistika.

S premiérem Nečasem to, tedy alespoň na první pohled, vypadá přesně naopak. Zatímco doma mu to s těmi nejrůznějšími chytráky, šíbry moc nejde, na těch evropských summitech se neztratí, zdatně reprezentuje.

I na tom posledním bruselském summitu, bez nějaké trapné teatrálnosti, křečovitého národovectví, si dupnul - zastával a nakonec i prosadil názor, který, zcela nepochybně, sdílí většina české společnosti.

Česká sněmovna posuzuje návrh na zastropování volebních výdajů politických stran. Je to neklamná známka zápecnictví – světový trend běží opačným směrem. Již dnes je jasné, že podzimním prezidentským volbám ve Spojených státech bude předcházet nejdražší kampaň v dějinách země, a tudíž i lidstva. Barack Obama bude prvním prezidentským kandidátem, který podle nejskromnějších odhadů překročí práh jedné miliardy dolarů za volební kampaň. Celkové výdaje všech kandidátů ve volbách prezidentských i kongresových mají překonat závratnou laťku šesti miliard dolarů.

Sedmasedmdesátiletý Jan Bihari z Českých Budějovic mívá hrůzné sny. Často se mu v noci zdává o pekle vyhlazovacího lágru Osvětim, které zažil na vlastní kůži, znovu vidí pece krematoria chrlící hustý černý kouř, umučené spoluvězně a zástupy lidí určených k likvidaci v plynových komorách. Má však smůlu, kvůli nezaplaceným třiceti korunám v nemocnici má přijít o odškodnění za pobyt koncentračním táboře.

Dne 17. května 1945 přijel do Lanškrouna oddíl rudých gard, aby inicioval opožděné revoluční řádění v tomto pohraničním kraji bývalých Sudet, za účelem vyrovnání si účtů s nacisty. Čeští Němci z Lanškrouna a blízkého okolí byli druhý den shromážděni na náměstí (šlo o nevojáky), kde před místní radnicí zasedal revoluční lidový soud. Rudé gardy vedl v Lanškrouně Josef Hýbl. Podívejme se nejprve na jeho minulost.

V březnu skončí mandát ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Ústavní soud ČR tak opustí jedna z nejvýznamnějších postav naší polistopadové justice. Je na místě, aby na uvolněné křeslo usedla opět vysoce hodnotná osobnost.

Fresh diet je redukční dieta, která dokáže jít ruku v ruce se současným životním stylem

Přináší nový pohled na potraviny, které dělí na aktivátory, stabilizátory a inhibitory. Odhaluje principy jejich použití v jídelníčku v době hubnutí, při stabilizaci a udržení ideální hmotnosti. Je to nejen redukční dieta, ale především dlouhodobý zdravý způsob stravování.

Je to jasné, nikoliv dočasné "ne". Odmítl jsem k ní přistoupit z věcných důvodů, protože jsem přesvědčen, že nám nic výhodného nepřináší. Proč bych ji schvaloval, když nejsem přesvědčen, že by něco dobrého přinášela? Mám zvedat ruku jenom proto, že ji zvedají všichni? Nepodařila se vyjednat ani naše účast na summitech eurozóny, kde se teď bude dělat většina rozhodnutí. To mám souhlasit s něčím, když za to nedostaneme ani přístup k důležitým informacím?

No a já k tomu ještě dodávám, že v podvečerních Ozvěnách dne, tedy v hlavní zpravodajské relaci Českého rozhlasu, byl dvoj-rozhovor s ekonomem Pavlem Kohoutem, který postup premiéra Nečase chválil, a s bývalým eurokomisařem Vladimírem Špidlou, který – jak jinak – Nečase haněl. A aby v tom tedy měl hloupý posluchač, který si asi svůj vlastní závěr neumí udělat sám, jasno, následoval eurohujerský komentář Jana Macháčka, pro změnu opět z Bakalova Respektu.