rozhlas.cz/plus

Vražda Borise Němcova vrátila trochu uvadající zájem americké veřejnosti o Rusko znovu do středu pozornosti. Reakce prezidenta Obamy na tuto událost byla jako obvykle poněkud rezervovaná.

„Vražda reflektuje ovzduší, v němž občanská společnost, nezávislí novináři a jiní aktivní lidé cítí, že jejich svoboda je nadále omezována a jejich existence stále více ohrožena,“ prohlásil americký prezident agentuře Reuters. 

Novináři volí mnohem rozhodnější výrazivo než jejich prezident. Kupříkladu deník Washington Post spatřuje mezi touto událostí jistou paralelu s vraždou Sergeje Kirova organizovanou Stalinem v minulém století:

„Po zavraždění Borise Němcova, charizmatického politika a hlavního oponenta Vladimira Putina, k nám jakoby dolehla ozvěna z dávné minulosti. Tak jako Stalin před 80 lety slibuje Putin osobně dohlédnout na vyšetřování. Tak jako před 80 lety na místo vraždy padá stín Kremlu.“ 

Deník uvádí názor vedoucí americké expertky na ruské záležitosti Karen Dawisha: „Nezávisle na tom, kdo nese za vraždu bezprostřední odpovědnost, opět máme co dělat s fyzickou likvidací člověka, který se mohl stát lídrem země.“ 

„Státem gangsterů“ nazývá putinské Rusko list Wall Street Journal, který se domnívá, že se nikdy nedozvíme ani pravá jména vrahů, ani motivy jejich činů. 

Na Kreml, jakožto přímého či nepřímého objednavatele vraždy poukazuje také známý komentátor Charles Krauthammer v rozhovoru pro televizi Fox News: „Neexistuje ani sebemenší šance na to, že výsledkem vyšetřování bude zjištění pravdy – a to proto, že vražda byla vykonána buďto na přímý rozkaz Putina, anebo si Putin v úzkém kruhu blízkých postěžoval na Němcova, který ho neustále znepokojuje svou agitací a jehož je třeba se zbavit.  

Někdo z Putinova okolí pak pochopil stížnost jako prezidentovo přání a nechal ho uskutečnit. Je to především signál vyslaný opozičníkům, který má být pochopen tak, že napříště nezlomný postoj již nebude trestán vězením, nýbrž smrtí,“ uvažuje známý komentátor Charles Krauthammer.