Amnestie se může stát nápravným prostředkem tvrdosti práva
Dominik Duka

Český rozhlas

Amnestie je ohnisko lidství v trestním právu. Musí však hledět nejen na prospěch odsouzených, ale i na důsledky pro oběti jejich zločinů, připomíná glosa Dominika Duky.

 

Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, málokdo asi popře, že nalézání práva a spravedlnosti je záležitost navýsost obtížná. Důkazy, odborné posudky často si protiřečící, zapomínající svědkové a mnohé další okolnosti, včetně paragrafů kroucených na obě strany, způsobují, že rozsudky jsou znovu a znovu zpochybňovány. Odvolávají se odsouzení i státní zástupci, soudy vyšších instancí rozsudky ruší a vracejí. Za těchto okolností více než jindy nesouhlasím s tvrzením, že milost nebo amnestie je středověkým přežitkem. 

 

Ano, bývala to kdysi výsada panovníka, který udělil amnestii při svém nástupu na trůn. Jistě proto, že nechtěl na své vládě vláčet zátěž vládce předchozího. V Bibli, ve Starém zákoně se setkáváme s pojmem „milostivé léto“, kdy se jednou za sedm let a pak za sedmkrát sedm let ve větší míře vracelo vše pokud možno do původního stavu. Odpouštěly se dluhy, vracely se zástavy, dokonce se nechávala ladem ležet půda, aby si odpočinula od lidského využívání. 

 

Středověk skutečně znal jakousi amnestii dlužníků, kdy se zemědělcům odpouštěly dosavadní dluhy, aby mohli začít nanovo. I dnešní milost následuje, na rozdíl od amnestie, teprve po vyjádření lítosti pachatele, proto je mi bližší. 

 

Amnestie, tedy hromadně udílená zapomenutí, se tak mohou stát vhodným nápravným prostředkem tvrdosti práva. Jak píše Lenka Marečková, jde o „ohnisko lidství v trestním právu“. 

 

I toto lidství musí hledět nejen na prospěch odsouzených, ale i na důsledky pro oběti zločinů. O amnestované a omilostněné je třeba následně pečovat, aby vhodně využili nezaslouženého odpuštění nebo zapomenutí svých zlých skutků a s vděčností dále žili řádným životem. 

 

Krásným příkladem je jižní Španělsko, kde už po téměř 300 let rok co rok omilostňují na Velikonoce jednoho těžkého zločince. Je pečlivě vybírán kajícím bratrstvem, které mu po propuštění najde ubytování a práci, přijme jej mezi sebe, aby se tak za rok stal jedním z těch, kdo rozhodují o propuštění dalšího vězně. Kéž bychom dokázali podobně odpovědně přistupovat k institutu milosti a amnestie. 

:-)

:-)

Pan arcibiskup napsal krásný

Pan arcibiskup napsal krásný a zajímavý text, jen se mi zdá, že něco dosti odbyl.
Citace: "I toto lidství musí hledět nejen na prospěch odsouzených, ale i na důsledky pro oběti zločinů."
Mám dojem, že ty "důsledky pro oběti zločinů" si zaslouží více než jednu větičku v celém článku. Co třeba odstavec?

Vážený pane arcibiskupe, 1.

Vážený pane arcibiskupe,

1. Tak trochu jste opomenul Mat 27:
Měl pak obyčej vladař ve svátek propouštět lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli

Vězně jednoho, kterého by lidé chtěli (což mohl být pan Kájinek) a ne 6000 vězňů, které lidi nechtěli.

2. Milostivé léto vyhlašovali církevní hodnostáři.
Nepamatuji se, že by církev katolická vyhlásila pro Českou republiku milostivé léto, při kterém byste státu odpustil dluhy. Sám jste měl poslední, sice ne padesátiletou, možnost 27. ledna.

A co takhle Mat 4

Milujte nepřátele své , dobrořečte těm, kteří vás proklínají, dobře čiňte nenávidicím vás.

Milujete pana Grebeníčka s činíte dobře KSČM?

Slova, slova

"6000 vězňů, které lidi

"6000 vězňů, které lidi nechtěli"

Asi je "lit" - tzv. společnost - nechtěl, ale mnozí z těch vězňů, čekatelů na útulek a jejich blízcí lidi "vladaři", který to má za poloprázdnou krabičku sirek, blahořečí, milý pane Hrbku.

Málokomu vadí těch 7000 lidí,

Málokomu vadí těch 7000 lidí, ale velmi vadí možná 100-200 účastníků velkých korupčních skandálů, kteří se pěkně svezli.
A obhajovat tuhle prasárnu tím, že přece 7000 krimošů a jejich blízkých Klausovi blahořečí, to je taková hojivá náplast na bolavou ránu, kterou téhle společnosti zasadil zpovykaný potentát, který si může dovolit všechno. Včetně sprostého kopání do svého mrtvého předchůdce.
Podobně se chovají jeho poradci Hájek a Jakl, nakonec i jeho rodina, není to tedy jen Klausova choroba stáří, je to klausovic morálka, styl a výchova.
Klaus vodil většinu národa 15-20 let za nos, to je jeho největší čin, kterým zůstane velký pro českou historii.

Jediné po čem toužím je

Jediné po čem toužím je poznat Kaťušku a ochutnat její bábovky.

Nevidím žádný link, asi se

Nevidím žádný link, asi se Vám jej nějakou zlovolnou náhodou nepodařilo správně vložit.
O nešťastné dívce, to je asi něco jako červená knihovnička, ne? To hltám.

Připomenout pana Kájínka je v

Připomenout pana Kájínka je v této souvislosti dobré. Jak už víme, pan prezident mu milost nedal. On neodpouští statečnost - třeba i Mašíni jsou mu bytostně cizí. Klaus odměňuje nejvyšším státním vyznamenáním zbabělost, pomstychtivost - třeba Beneše. To je člověk mu blízký.

ne podle slov, podle činů

ne podle slov, podle činů poznáte jich

Slzy zvící kanadských borůvek

Slzy zvící kanadských borůvek zkropily klávesnici mou
a pak seslané amnestie světlo prodralo se tmou...

To se dalo cekat, ze naboba s

To se dalo cekat, ze naboba s audinou obycejne osudy nezajimaji. To je vlastnost vsech socanu.

Je to v lidské

Je to v lidské povaze.
http://jaroslavflegr.bigbloger.lidovky.cz/c/318027/O-svinich-a-lidech-an...
Popsaný experiment vlastně nabádá zůstávat v šedém průměru, nijak nevyčnívat, neupozorňovat na sebe, pak máte klid. Perverzní trestači se vyřádili nejen při amnestii, jsou i v popředí akcí proti kuřákům, srocují se kolem pana Janečka a Marvanové, útočí jednou na skinhedy, potom zas na cikány, zítra si vyberou třeba obézní.A pro média je to vhodná potrava.

Děkuji vám za odkaz,

Děkuji vám za odkaz, Baubo.
velmi pěkné a charakteristické.

Kajane, jasně že se tě

Kajane, jasně že se tě amnestie netýkala, nemůže se vztahovat na blbost.

___________________________________________________________________________________