Arbitráž?
Jan Suchánek

Napsal uživatel „kvet“ dne St, 10/31/2012 - 07:42 k tomu, o čem tu dlouhodobě referuji, že by jej „spíše zajímalo, kdy už ty soudy skončí a přejde se ve věci Prefy k arbitráži.“ Takový dotaz nelze přehlédnout, a proto se pokusím na něj odpovědět. K arbitráži na základě dohody o ochraně investic v daných souvislostech dlouho nedojde. Má to několik podstatných důvodů. Prvním a nejzásadnějším je, že jsme v krizové situaci, která je podobná tomu, co předcházelo vítězství národního socialismu v minulém století. Každý majitel kapitálu má teď spoustu starostí s restrukturalizací svých aktiv, jejich zabezpečením před socialistickými vládami a „kvantitativním uvolňováním“. Navíc je pravděpodobné, že již utrpěl významné ztráty. Takové období se vyznačuje tradičně i úpadkem právních států, natož justice v sociálních, což musí investor do arbitráže vzít také do úvahy. Je tudíž možné, že zahraniční investor s použitím analýzy mezních nákladů svoje dosavadní investice v ČR stejně jako mnozí další jen odepíše.

Dalším faktorem, který mezinárodní arbitráž podle dohod o ochraně investic v současné době vylučuje, je korupce. Zahraniční investor by sem neinvestoval bez spolupráce s osobami, kterým důvěřuje a které se zde vyznají. Jenže jim a nevím v jaké míře i tomu zahraničnímu investorovi byl justiční mafií nabídnut podíl na nesmírně lukrativním trhu, který zde justice provozuje, na vymáhání pohledávek. A věc je postavena jasně. Buď bude tento investor v mezinárodní arbitráži prokazovat zločinnost justiční konkurzní mafie, nebo vydělávat na vymáhání pohledávek. No a vyděláváním na vymáhání pohledávek dojde k totálnímu zhroucení sociálního systému v této zemi a pak bude i nemožné mezinárodní arbitráží přisouzené na zkrachovalém a předluženém státě inkasovat. Ten stát na to nebude mít nebo to bude inflačně znehodnocené. Umí si někdo představit, jak by naše vláda či řecká, španělská a jim podobná byla schopna čelit takovému výpadku elektřiny jako postihl severovýchod USA? A ten, kdo byl dost chytrý na vydělání kapitálu, je dost chytrý, aby věděl, že do neřešitelného průšvihu se řítí i tahle vláda s kádrovou politikou sociálního zajištění nekompetentních přítelíčků trafikami ve všem, co stát řídí.

Ale co je neuvěřitelné, mezinárodní arbitráži brání i nezkorumpovaní soudci, kteří čelí úsilí ministerstva nespravedlnosti a státní správy justice, aby žaloby byly při protiústavním zajištění, které tomu dává soud poslední instance, smeteny ze stolu soudců. Protože v tom zločinném konkurzu a v nezákonném trestním stíhání bylo okradeno spousta konkurzních věřitelů a dokonce koncern, který se v důsledku toho rozpadl na jednotlivé poškozené subjekty, je těch soudních sporů celá řada. Všechny soudce, kteří s tím přijdou do styku, se nedaří zkorumpovat, protože té korupce je spousta, korupce si vzájemně konkurují, korupčníci vědí, že něco sleduje BISka a nevědí konkrétně co. Také ministři nespravedlivosti a předsedové soudů to zkorumpovat nestíhají všechno a svěřují to korumpování podřízeným a ti zase dalším, kteří to prasí. Ono se tak vzdáleně od distribuce hotovostního inkasa z rozkradení taky blbě korumpuje pouhým odkazem na solidaritu se zloději, když zrovna ne všichni soudci kradou nebo vybírají inkasa a taky všichni nejsou tak odpovědní k obhajobě zkorumpované justice jako ministři nebo soudci soudu poslední instance.   

No a tihle nezkorumpovaní soudci v dalších souběžných řízeních s totožným kauzálním nexem vydali závazná rozhodnutí, v kterých uložili prvostupňovým soudům postupovat v souladu se zákonem, když předtím podlehly nátlaku zkorumpovaných zástupců ministrů zadlužení a nespravedlnosti, aby zákony ignorovali. On jen respekt k zákonu, automaticky justiční konkurzní mafii a její obhájce automaticky usvědčí. Jeden takový nezkorumpovaný odvolací senát nařídil zkorumpovanému soudci soudu prvního stupně, že se má řídit důkazní iniciativou účastníků. To znamená, že když okradený tvrdí, že konkurzní soud a prokuratura neudělali vůbec nic pro ochranu jeho majetku, a zástupce ministerstev jako žalovaných žádné důkazy netvrdí, pak by zákonným postupem prvostupňového soudu mělo být vyhovění žalobě. Navíc, když prokurátoři podnik úpadce s aktivy za miliardu ukradli, je důkaz škody nesporný, protože další odvolací senát nařídil, že by měl být konečně proveden důkaz škody. Takové důležité věci se zkorumpované prvostupňové soudy na nátlak státní správy soudu bránili dosud jako čert kříže. Kdo by měl odvahu přiznat, že prokurátoři ukradli podnik úpadce. Jenže teď to mají soudci nařízeno. To zas bude důkazů korupce!

No a v takové situaci nelze jít do mezinárodní arbitráže, když zde prokazatelně aspoň některé soudy jednají jako soudy právního státu. Navíc další soudy rozhodly, že v rámci zákonného dohledu konkurzního soudce, proti kterému neexistuje obrana, došlo k bezdůvodnému obohacování ke škodě konkurzních věřitelů. A dokonce státní správa toho konkurzního soudu přiznala, že to bezdůvodné obohacení je rozkradeno. Je sice pravda, že po tomto přiznání a tříleté nečinnosti správce konkurz nechtějí zrušit, ale rozhodli pokračovat v konkurzu tak, že jim stačí jednou za tři měsíce zpráva správce, ale „de iure“ to vypadá, že je stále šance na spravedlnost. Musí se přiznat, že až někdy za dlouho, hodně dlouho, kdy už budu senilní a všechno bude možná zcela jinak. No a v takové situaci se mi samotnému zdá, že je na arbitráž brzo, když později to už bude jedno. Je to jako s malými dětmi v 30 patře mrakodrapu na Manhattanu, nejde elektrika, neteče voda (nejde spláchnout), nejedou výtahy. Každý další den je jak staletí. Je to v rukou Božích!  

Takže zatím je to tak, že sedím na tygru, z kterého se nedá sesednout, protože je to čestný závazek vůči těm pár desítkám akcionářů bývalých IPF YSE a dalším, kteří mi svěřili svůj majetek a setrvali v tom přes mé dlouholeté trestní stíhání dodnes. Možná i někoho jiného zajímá tahle konfrontace s korupcí justice a státní správy, těmihle důsledky kontinuity třídního práva, kterou dohodl Havel s agenty Gorbačova a které tady obhajují agenti P+L v médiích. Takže zatím musím chtě nechtě chodit k soudům, čelit stěží zakrývané nenávisti zkorumpovaných, závisti těch, kteří mi okradení přejí, a shovívavé útrpnosti nad mou pošetilostí od znalců poměrů. Dnes vůbec nevím, jestli je nějaká šance ve spravedlnost, a už vůbec ne, jestli je šance na satisfakci, když ty úroky ji dělají neuvěřitelně velkou. Musím ale znovu a znovu psát odvolání, podání, citovat zákony, závazné judikáty Evropského soudu pro lidská práva a opakovaně dodávat důkazy. Aspoň nemám čas přijít na to, že nemám co utrácet, když mi důchod vezme exekutor, protože soud neuznal před notářem podepsané zaplacení v rodině bývalé manželky.

To, že o tom píšu, je takový můj příspěvek, aby se možná něco zlepšilo. Teď jsem v nějakém americkém seriálu slyšel, že soudní poroty vznikly jako obrana před zločinností nebo zločinnými excesy soudců na divokém západě. Jen musí mít někdo odvahu o té zločinnosti na divokém východě mluvit, aby nám potřeba změny došla. Taky jeden odvolací senát měl odvahu jako první říct, že je v rozporu se zákonem, když prvostupňové soudy chtějí oddělit od sebe konkurzní a trestní řízení. Tohle ministerstvo nespravedlnosti nechtělo připustit, i když se jednalo o jednoho a toho samého úpadce, protože to trestní stíhání již bylo pravomocně označeno za nezákonné. No a jak se teď prvostupňové soudy vyrovnají s důkazy toho, že prokurátoři navedli konkurzního soudce, aby umožnil podvrh důkazů pro nezákonnou daňovou kontrolu a tím i formulaci lživého trestního oznámení. Dokonce i to, že konkurzní soudce umožnil financovat tuhle nezákonnost majetkem, který patřil do konkurzní podstaty. Za to prokurátoři dovolili konkurznímu soudci okrást konkurzní věřitele. To teď má být posouzeno v souvislostech.

Krásným příkladem je, když nezkorumpovaný soudce v daných souvislostech odmítl nátlak státní správy a rozhodl, že žaloba nezákonně stíhaného spoluvlastníka úpadce je po právu. Samozřejmě bolševická státní správa odvolacího soudu ministra nespravedlnosti poslechla, zatlačila na odvolací senát, že to má zrušit. Ten poslechl a vyhověl odvolání ministerstva, které se omylem týkalo úplně jiného sporu. Současně se soudci odvolacího senátu na té korupci nechtěli podílet popřením nesporných důkazů a korupčních skutků ke škodě žalobce a tak přisvědčili námitce ministerstva, že „je správná námitka žalovaného, že tento nárok nebyl u něj předběžně projednán, a tak trvá odstranitelný nedostatek podmínek řízení podle §§ 103 a 104 o.s.ř.“, a rozhodli, že bylo vadou prvostupňového rozhodnutí, že se soud spokojil s tím, že ministerstvo řeklo žalobci, že mu nic nedá, když prý žalobce měl do posledního halíře včetně úroku chtít po ministerstvu, aby mu dalo všechno. 

Abyste pochopili absurdnost, do které byl ten odvolací senát bolševickou státní správou dotlačen, tak vám ocituji, jak to závazně vykládá dovolací soud. Ten formuloval, že „Projednání nároku u příslušného úřadu je skončeno sdělením, že nárok bude nebo nebude, zcela nebo zčásti, uspokojen. Pokud úřad prohlásí své stanovisko za konečné, mají se jím za vypořádané všechny uplatněné nároky, tj. i ty, o kterých se v něm úřad výslovně nezmiňuje. Pouze takový závěr totiž odpovídá výše zmíněnému smyslu úpravy § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb.. Nedošlo-li ze strany příslušného úřadu k dobrovolnému uspokojení uplatněného nároku, postrádají jakékoli další pokusy o změnu jeho postoje smysl a s ohledem na pokračování běhu promlčecí lhůty, přerušené podle § 35 zákona č. 82/1998 Sb. jen po dobu od uplatnění nároku u příslušného úřadu do skončení jeho předběžného projednání, vystavují poškozeného zbytečnému riziku promlčení jeho nároku.“ No a jsme tam, kde mafie ví, že se zbaví legitimně všech vin a zlegalizuje si korupční kořist, jsme u promlčení. A o to zkorumpovaným soudcům, prokurátorům, politikům a úředníkům jde v prvé řadě. 

No a nakonec ke Kajanovi a jeho výhradě, ať si hledím svého a ne ODS. Má pravdu, jen je smutné, že se nepoučil, že to řekla ODS i jemu s celým jeho i mým Hayekem. Ale pokud ODS nebude mít frakce magorů, jako jsem já nebo Kajan, pak nemůže být stranou pravicovou ale jen nějakou stále se zmenšující sektou. Taky jsem si vzpomněl při těch výročních stescích na to, jak to Klaus Nečasovi kazí, i na to, jak nám to tu Klaus pokazil vůbec, že, když jsem v privatizaci měl neočekávaný úspěch a možnost delegovat lidi do představenstev spousty privatizovaných podniků, tak jsem nesehnal nikoho a nikdy se nesetkal s někým, kdo by chtěl hájit vlastnictví nových akcionářů. To vyčítají Klausovi, že tenhle deficit morálky z moci státu nikdy nesuploval. A protagonisti Havlovi občanské společnosti nepřipustili, že je nutno dát lidem svobodu, aby oni našli nejefektivnější cestu k národnímu blahobytu prostřednictvím jejich cesty za blahobytem. Stát má lidi na té cestě hlavně jen chránit a vytvářet podmínky, aby se vůbec našli. 

V ODS se zase potvrdilo, že nejde o získávání voličů, kandidáti nebyli hodnoceni podle volebních výsledků, byli voleni volební lúzři. Levicový despekt k soutěži. Jde o získávání sociálního kapitálu, to je kontaktů, informací a závazků. Na kmotry by šlo zapomenout, kdyby se strana soustředila na získávání voličů a pochopila, že u sociálně závislých je až třetí nebo čtvrtá v pořadí. Jak se může něco změnit v EU, v naší zemi, když to nedokáže ani 20 tisíc členů ve své straně. Ani se Kuberovými myšlenkami nikdo nezabýval. Vždyť není, kde vzít například někoho, kdo by ODS navrhl nějaké kloudné stanovy, když bolševická hierarchická struktura v době sociálních sítí je fatálním přežitkem. ODS se dále nesebevědomě vydává do proudu Havlova odkazu, když se odmítla poučit a udělat opak toho, co jí radil militantní levicový nepřítel prostřednictvím ČT. Nečas dokonce dal svými projevy nepřátelům ODS na dlouhá léta titulky k dalšímu poškozování ODS. 

Došlo k totální demonstraci ignorování reality. Země čelí evropské dluhové krizi, vláda a strana čelí sporu o rozpočet a daně tím, že ve vedení není jediný ekonomicky gramotný. Takže ODS nezbývá než se semknout kolem předsedy, jemuž ekonomický pravicový program formuluje ekonomicky nevzdělaný, trvale se fatálně mýlící se a zřejmě jen s ekonomickými pojmy bezobsažně manipulující Kalousek. Jeden z místopředsedů dodnes nevysvětlil radniční stamilióny darované severočeským kmotrům prostřednictvím zkrachovalých Key Investments a ten první chtěl vybetonovat Vltavu z Budějovic až do Prahy. Z budoucích vizí tam zůstala jen vize pomalejšího zadlužování než by realizovala konkurence. Nic o tom, co za týden! To snad žádný podnikatel nemůže podpořit. Volání po potvrzení diktátu většiny nad menšinou. To snad žádný příznivec svobody nemůže podpořit.

Současný ministr nespravedlnosti v kandidátském projevu dokonce horoval k omezení svobody na Internetu, protože horoval ve prospěch ochrany osobnosti politiků. Je obrazem jeho a jeho předchůdce, jejich místopředsednických funkcí a jejich levicového přesvědčení, když žádnému z nich nevadí, že jejich úřad odhodlaně a soustavně odmítá satisfakci všem těm, které zkorumpovaní policajti a prokurátoři dlouhá léta dehonestovali nezákonnými obviněními, aby je v důsledku toho zbavili majetku a odsoudili k následné existenční tísni. Ten předchůdce současného ministra nespravedlnosti, co s mimořádnou Moravcovou podporou, to je s podporou ODS nepřátelského hnutí P+L, získal v kraji jen 26 % hlasů, když příznačně hned zrušil svůj závazek soustředit se na problémy svého kraje, je jako potvrzený místopředseda právě symbolem sebevražedného příklonu ODS k hnutí P+L a područí nekontrolovatelné moci prokurátorů a justiční mafii s jejími divizemi konkurzní a exekuční, když té exekuční je prý ten pan místopředseda významným representantem. Totální odvrácení se ODS od jejích kořenů.

Pane Janyško, když on pan

Pane Janyško, když on pan Suchánek (a mnozí další) nejsme politici ODS, ale jenom voliči!
Kdo by dělal, kdyby všichni lidi byli předsedy politických stran?

Já vím, demokratický systém (dříve se mu říkalo demokratický centralismus) ... zatím to vypadá, že nahoru to funguje - když je třeba volit a Lepšího Nemáme!, dolů pouze metodou padajícího hovna.

___________________________________________________________________________________