Převzato z townhall.com. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová

Se starými socialistickými politiky, jako je pětasedmdesátiletý Bernie Sanders (neúspěšný kandidát v posledních prezidentských volbách v USA – pozn. překl.) a v Británii osmašedesátiletý Jeremy Corbyn (vůdce labouristické strany a opozice – pozn. překl.), je to prostě tak, že mají na své straně mladé lidi.

Za velkou louží dopadl ten britský Bernie Sanders při posledních všeobecných volbách díky hlasování mladých o hodně lépe, než čekali takzvaní experti. Všichni víme, jak tady v Americe mladí narození v letech 1986 až 1995, neboli takzvaná generace Y neboli millennials, nad Berniem šíleli nadšením. Získal od nich v primárkách více hlasů než Hillary Clintonová a Donald Trump dohromady.

Rezervoval jsem nedávno místa na večeři v restauraci v jednom velice liberálním městě v Severní Karolíně a použil jsem jen svého křestního jména – Bernie. Mladá hosteska mi řekla: „Doufala jsem, že přijde na večeři Sanders.“ Možná si dělala legraci – možná ne. Měla celou dobu na své mladé tváři příjemný úsměv; ten je ovšem na Jihu do značné míry obligátní, zvlášť když jste zklamáni.

Fakt je, že plno lidí z generace Y fandí socialismu. Průzkum veřejného mínění, který v roce 2016 uspořádala Harvardova univerzita, ukázal, že většina voličů ve věku 18-29 let – 51 procent – odmítla kapitalismus a třetina o sobě prohlásila, že podporuje socialismus. A průzkum uskutečněný v roce 2011 organizací Pew Research Center v rámci generace Y odhalil vyšší podporu socialismu než kapitalismu. Devětačtyřicet procent jej vnímá pozitivně, kdežto kapitalismus jen šestačtyřicet procent.

Jak je to možné? Což dnes každý neví, že socialismus nefunguje? Neslyšeli snad ti lidé slavný výrok Margaret Thatcherové, že „problémem socialismu je, že vám nakonec dojdou peníze jiných lidí“? I když ho třeba slyšeli, nevzali ho vážně. V článku „Proč mají mladí voliči rádi staré socialisty“ uveřejněném v listě New York Times devětadvacetiletá vydavatelka ultralevicového časopisu „Nation“ Sarah Leonardová vysvětluje, že „pro tuto generaci přichází v úvahu jedině státem hrazená zdravotní péče a veřejné i vyšší vzdělání, které jim mají platit bohatí“. Ovšemže pro ně nepřichází v úvahu nic jiného. Dokud jim peníze jiných lidí nedojdou.

Chápejme samozřejmé: dostat cokoli zadarmo je prima – hlavně proto, že … je to zadarmo! Takže by nikoho nemělo šokovat, že mladí voliči horempádem hlasují pro (demokratické) socialisty, jako je Bernie Sanders, který jim slíbil „bezplatné“ vyšší vzdělání hrazené z kapes těch mizerných boháčů, kteří stejně mají peněz až příliš. A jen si to představte, kdyby se demokratům příště nějak podařilo vyrukovat s mladou, atraktivní, ba co dím, sexy verzí toho starého vermontského socialisty. To by se republikáni – a co je důležitější, Amerika – dostali pořádně do úzkých!

Jenže je zde problém, z kterého se ta generace Y vyvlékla příliš snadno: nikdo je neoznačuje pravým jménem, které si většina z nich zasluhuje – totiž chamtivci. Velký kalifornský myslitel Thomas Sowell to vyjádřil slovy: „Nikdy jsem nechápal, proč je ‚chamtivostí‘ chtít si nechat peníze, které jste si vydělal, zatímco chtít si přivlastnit peníze někoho jiného žádnou chamtivostí není.“ Takže to, co máme, je chamtivá generace, která si myslí, že má nárok úplně na všechno, včetně peněz jiných lidí. Má-li být budoucnost taková – to potom raději sem s minulostí!

George Bernard Shaw měl už hodně dávno pravdu, když řekl: „Vláda, která okrade Petra, aby zaplatila Pavlovi, se může vždy spolehnout na podporu od Pavla.“ Kdo ví, že Pavlovi bylo pětadvacet a hlasoval pro Bernieho?

Milá generace Y, zapište si laskavě za uši: nebudete mladí věčně. A až zestárnete a budete chodit do práce a platit daně, kdo myslíte, že bude všem platit ty bezvadné „bezplatné“ věci, které jste požadovali, když jste byli mladí a – promiňte mi to – nijak zvlášť chytří? Účet za všechno to „bezplatné“ zboží – který se vám nahromadí – bude v určitém okamžiku nutno zaplatit, ne? A potom přijde nová generace – generace Z – a také bude chtít „bezplatné“ věcičky. Budete platit i za ně.

Tady je ještě jedna perlička z moudrosti Thomase Sowella – moudrosti, nad kterou by se ti mladí voliči opojení socialismem měli zamyslet: „Pokud jste hlasovali pro politiky, kteří vám přislíbili bezva věci na náklady někoho jiného, pak nemáte právo si stěžovat, když vám vezmou vaše peníze a dají je někomu jinému.“

Ještě pořád si, milí příslušníci generace Y, myslíte, že socialismus je dobrá věc?