To by byl ale průšvih!
Milan Chmelík

Od počátku pandemie sleduji informace o covidu na webových stránkách https://ncov2019.live/.
Stránky fungují již od počátku loňského roku, kdy ještě většina obyvatel vůbec nevěděla, co se bude dít a co je čeká. Překvapilo mě, že již v této době se zde sbíhaly informace prakticky ze všech států světa. Říkal jsem si, někdo asi byl mimořádně předvídavý a operativní…

Když jsem se sem na tyto stránky podíval 19. března 2021, zjistil jsem např., že v ČR nákazou oficiálně prošlo 1 449 696 obyvatel a zemřelo (s covidem) 24 331 obyvatel tj. 1,68 % z oficiálně nakažených. Pro zajímavost, v sousedním Německu nákazou oficiálně prošlo 2 628 629 obyvatel a zemřelo (s) 74 878 tj. 2,85 % z oficiálně nakažených. Tyto údaje nepochybně svědčí o vynikající úrovni českého zdravotnictví. Kdyby totiž u nás z oficiálně nakažených umíralo jako v Německu také 2,85 %, zemřelo by ne 24 331 obyvatel, ale 41 316 obyvatel. Někde je chyba? Možná.

Informací na těchto webových stránkách je ale mnohem více. Uvádí se zde např. i údaj o tom, jak pandemie dopadla na populaci jednotlivých států, tj. počet zemřelých na milion obyvatel.

Na jedné straně např. Čína vykazuje na milion obyvatel 3,22 mrtvého, Nový Zéland 5,2 mrtvého, Tchaj-wan 0,42 mrtvého, Vietnam 0,36 mrtvého, Austrálie 35,36 mrtvého obyvatel nebo Jižní Korea 32, 94 mrtvého. Států s takto malým dopadem je ale mnohem více.

Na druhé straně pak Česká republika vykazuje na milion obyvatel 2 269 mrtvého, Spojené království 1 848,05, Itálie 1 719,5 mrtvého, Francie 1 402,32 mrtvého a Německo 891,67 mrtvého. Obdobně vysoké číslo, tj. více než 1 600 mrtvých, vykazuje i USA. Kdyby tedy např. v Německu zemřel na 1 milion obyvatel stejný počet lidí jako v Jižní Korey, zemřelo by tam 2 767 obyvatel a ne 74 878 obyvatel.

Je poněkud záhadou, že se např. státům v Jihovýchodní Asii, v okolí Austrálie a Nového Zélandu, z tohoto pohledu obdivuhodně daří. Jako kdyby byla tato část světa od pandemie zázrakem chráněna. Nebo že by měl covid své zájmové oblasti a tato část světa do nich nepatřila?
Na druhé straně nejvyspělejším státům EU a Ameriky se zase nějak podivně nedaří, z celé populace zde umírá totiž mnohonásobně vyšší počet obyvatel. Cožpak je zde horší zdravotnictví a lékařská péče? Nějak to nedokážu pochopit.
 
Bude to asi různou metodikou získávání dat. Čím jiným? Říkám si spokojeně a o věci již nepřemýšlím. Vždyť i Afroameričan George Floyd, zemřel podle použité metodiky na covid, přitom jsou zasahující policisté v USA obžalováni z vraždy druhého stupně.

Onemocnění nezlehčuji, smrt udušením je hrozná, nemocnice jsou plné a umírají i mladí. Našich obětavých zdravotníků si proto také nesmírně vážím a jejich doporučení dodržuju. Tím spíše jednu věc nechápu. Když někteří lékaři zjistí, že na léčení by mohl fungovat nějaký dostupný, levný a léty ověřený lék, okamžitě je tato informace hlavními médii zpochybněna. Žádný lék na covid nemůže existovat, jde o nové onemocnění, studie neexistuje a nebude a schválení také ne.

Hlavní media v našem vyspělém světe (nejen u nás) tak podstatě říkají občanům, seďte doma a čekejte na vakcínu. Až na Vás přijde řada s očkováním, pak se situace změní.

Je to otázka, jestli žádný lék neexistuje. Nadějně prý vypadá např. ivermektin. SÚKL a Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že lék je určen pouze pro hospitalizované pacienty. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv před užíváním antiparazitika  ivermektin při léčbě covidu dokonce varuje. Jsem onkologický pacient. Vím, že nikdo si nemůže být jistý ani dnem ani hodinou… Sám jsem prodělal covid loni. Od prvních příznaků jsem se léčil lékem isoprimosine, průběh jsem měl, díky Bohu, mírný. Největším problémem bylo ale tento, levný, po desetiletí používaný a lék na opary a na zvýšení imunity, získat. Když jsem se na něj zeptal na podzim loňského roku na SÚKLu, odpověděli mi, že lék je běžně k dispozici v lékárnách. V tehdejší době to ale pravda nebyla, lék jsem sehnal náhodou až po desítkách telefonátů v jednom zapomenutém městečku v pohraničí. Jak je to s lékem nyní, nevím.

Podle informace v mediích bylo v loňském roce použito více nežli 200 tis. týdenních dávek isoprimosine. Bylo by jistě zajímavé zjistit s jakými výsledky. Šlo by to jednoduše, databáze nemocných covidem, s covidem zemřelých a vyléčených existuje. Stejně tak existuje i databáze léků použitých na předpis. Také by bylo možné udělat i speciálně zaměřenou dotazníkovou akci. Téměř jedna polovina státních úředníků je každý den s plným platem doma a podstatě nemá co dělat. I ty by šlo do dotazníkové akce zapojit. Pak by se mohlo zjistit, jestli např. tento lék na covid funguje nebo nefunguje.
Bojím se ale, že toto šetření nikdo neudělá. Nejspíš proto, že by to bylo v rozporu s GDPR nebo z jiných, stejně „závažných“ důvodů. Co kdyby se zjistilo, že lék funguje, že zadlužování národních států je zbytečné, že na vakcíny není nutné čekat a že někteří lidé umírají zbytečně. To by byl ale průšvih… Globální průšvih!

Ostatně, nějak mi uniklo, jakými vakcínami byli v minulosti proočkováni např. lidé v Tchaj-wanu, v Jižní Korey nebo v Austrálii. Neví to někdo?


------------------------------------------------------------------------------------------------
Milan Chmelík
Příznivec koalice svobodní, soukromníci a trikolora

___________________________________________________________________________________