V každé svobodné a demokratické diskusi (včetně rozpravy a dalších forem) zejména u orgánů v oblasti veřejné služby a jejich členů (včetně členů Rady ČTK, majících ze zákona postavení funkcionářů ve výkonu veřejné funkce) logicky platí - mimo jiné - i ústavní právo na svobodu slova a svobodu projevu, čili právo na svobodné vyjádření názoru jednotlivce v jakékoli formě a s jakýmkoli obsahem. Čili také v Radě ČTK standardně existuje procesní nástroj rozdílného stanoviska.

Jednací řád praví, že „člen Rady má právo uvést do zápisu ze zasedání své rozdílné stanovisko“, a dále praví, že to rozdílné „stanovisko, včetně jména člena Rady, je publikováno jako součást zápisu“, a dále k tomu uvádí také to, že „znění rozdílného stanoviska nepodléhá schvalování Radou“. Z kogentní povahy citovaných dikcí je tudíž naprosto nepochybně jasné, že za 1. členu Rady po právu nelze nijak upřít podání jeho rozdílného stanoviska; a dále pak, že za 2. dodané rozdílné stanovisko musí být součástí zápisu; a konečně i za 3. že rozdílné stanovisko pak už ani zbytek Rady (ani kdokoliv jiný - čili nikdo) nemůže nijak změnit, ani omezit, nemůže do něj už nijak zasáhnout - a to ani obsahově, ani procesně. Rozdílné stanovisko musí být zveřejněno v rámci zápisu. Z toho je nepochybně a jednoznačně jasné, že jakýkoliv zásah do rozdílného stanoviska, či jeho nezveřejnění by tu de facto i de iure bylo nutné považovat za cenzuru. A k tomu je zde nezbytné dodat i to, že Listina základních práv a svobod ve svém článku 17 odst. 3 kogentně a nekompromisně stanoví, že „cenzura je nepřípustná“. A patrně ani na tomto místě není nutné připomínat, že podle čl. 3 Ústavy ČR „součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod“. Základní ústavní zákony - čili zejména a především Ústava, jakož i Listina, jsou právně závazné pro každého a pro všechny, a to bez jakýchkoliv debat s kýmkoliv. Ani přes tohle - jak se lidově říká - „nejede vlak“. Nikde, ani v Radě ČTK (a nota bene při výkonu veřejné funkce) není možné ignorovat Ústavu a Listinu základních práv a svobod. A kdo se voluntaristicky blamuje např. v tom, že zmíněné dva základní ústavní zákony ČR pro něj nejsou závazné (ani v Radě ČTK při jeho výkonu veřejné funkce), tak ten sám sobě zakládá na problém. Navíc při tom ani Ústavě, ani ústavnímu pořádku nesmí odporovat žádné zákony, či dokonce navíc (nota bene) normativy nižší právní síly, ať už by byly jakékoliv. To se pochopitelně týká i obsahu Jednacího řádu Rady ČTK, přičemž ani jeho aplikace v praxi nesmí být v kolizi s ústavními zákony, ani s dalšími zákony.

K provádění příslušných agend a k zajištění svého chodu a činnosti Rada zřizuje sekretariát. Za činnost sekretariátu odpovídá tajemník, který je odpovědný ze své činnosti Radě a řízen předsedou. Zabezpečuje zasedání Rady, obstarává a zpracovává podklady a odpovídá za vedení administrativy Rady. O průběhu zasedání pořizuje zápis a jeho návrh zašle elektronicky všem členům Rady, zápis vyhotovuje tajemník a ověřuje předsedající. Uvedené osoby jsou tedy zodpovědné za správnost zápisu - jak co do formy, tak obsahu, včetně úplnosti. Čili odpovídají osobně i za to, že dotčený zápis bude obsahovat i všechna podaná rozdílná stanoviska. (K tomu opět viz i to, co - jak shora citováno - výslovně stanoví zejména také Listina a Ústava).

Už v druhé polovině roku 2019 znovu zesílily tlaky proti rozdílným stanoviskům a regulérním možnostem jejich realizace. A zejména v roce 2020 už je realizaci rozdílných stanovisek zcela otevřeně a zcela běžně záměrně a účelově bráněno, přičemž řada z nich už nebyla zveřejněna vůbec, v důsledku svévole vedení Rady a sekretariátu s podporou zbylých čtyř členů Rady (čili těch z tzv. „hlasovací koalice“). Takový přístup je pochopitelně špatný a vadný, přičemž za to nese osobní odpovědnost vedení Rady a sekretariát, včetně těch osob, které to podporují, resp. které takové svévoli nezabrání (resp. ani nechtějí zabránit) a jsou tedy v součinnosti. Dokonce z občanské veřejnosti už Radě přišel oficiální dotaz konkrétně na to, proč nejsou v zápisech ze zasedání Rady ta rozdílná stanoviska zveřejňována, a kde se k nim lze dostat. Uvedený podnět měl být zařazen do bodu „Pošta, stížnosti“ programu 150. zasedání Rady v srpnu, avšak (zcela beze slova - bez udání jakéhokoli relevantního důvodu a vysvětlení) předsedající Bc. Soukup uvedený podnět neotevřel, čímž de facto zabránil i tomu, aby jej Rada mohla projednat. I to by tedy leckdo leckde mohl vnímat jako svévolně účelový a záměrně selektivní zásah do programu a obsahu jednání Rady, takže i to by někdo mohl považovat za další projev cenzury v činnosti Rady ČTK - nelze totiž ignorovat ani (nota bene oficiálně zaslané) podněty občanů, neboť už i z Listiny vyplývá, že každý má právo na informace a na jejich svobodné vyhledávání, přičemž takové právo lze omezit pouze na základě zákona (za konkrétně stanovených podmínek).

Takže pokud v Radě ČTK dochází a dokonce opakovaně, resp. už trendově ke shora popsaným vadám, pak za daného stavu nyní nezbývá, než tuto cenzuru dotčených rozdílných stanovisek v následujícím vývoji odpovídajícím způsobem řešit. A mezitím tu cenzuru kompenzovat aspoň tak, že cenzurovaná rozdílná stanoviska zveřejní ta nezávislá a svobodná média, která se nebojí publikovat pravdu. Takže obsah cenzurovaného stanoviska ze 150. zasedání Rady ČTK si lze přečíst zde (přičemž i z obsahu následujícího textu v příslušných souvislostech se jistě pozorný čtenář snadno dovtípí, proč někdo zabránil zveřejnění také tohoto rozdílného stanoviska):