Petr Štěpánek v internetově mediálním prostoru zkritizoval konkrétní notorické chyby ČT z oblasti zpravodajství a publicistiky, když i tentokrát, tj. v neděli 13.12.2020, této televizi, (co má ze zákona plnit úkoly veřejné služby) vytknul, že v rámci zpravodajství a publicistiky dělá propagandu. A při tom jako příklad z praxe připomněl jednu osobní zkušenost z doby už asi 20 let starou, ale dodnes nezapomenutou, resp. učebnicově nezapomenutelnou, když ČT spáchala v podstatě stejný sériový hřích toho druhu, což popsal takto – cit.: „Ale není to vlastně nic nového. Mám dokonce stejnou osobní zkušenost. Jen to tenkrát bylo obráceně. Když Špidlova vládní koalice v roce 2003 slavně odvolávala ‚Štěpánkovu‘ Radu pro vysílání, Česká televize naši popravu vysílala v přímém přenosu. Když pak v dalších letech nezákonně odvolaní radní vyhrávali jeden soud za druhým, zpravodajci z Kavčích hor už ani nehlesli.“

V následující internetové diskusi na to téma obratem jakýsi aktivista (jak jinak, než obligátně pod anonymním nickem – resp. výstižněji řečeno – pod „krycím jménem“) zkusil Štěpánkovi oponovat, že ČT o těch soudech informovala, k čemuž ten aktivista připojil tzv. link na jeden stručný článeček ze dne 7. července 2008, uveřejněný na webu ČT24, což ten aktivista asi považoval za smrtící smeč na tu Štěpánkovu „nahrávku“. Leckomu by se asi mohlo zdát, že ten aktivista by pravděpodobně mohl být přímo, či „nepřímo“ někdo z těch tehdejších aktivit toho webu ČT24 včetně toho sporného článku. A kdyby nebyl, pak by se tedy asi leckomu leckde mohlo zdát, že by ten aktivista musel tedy být nějaký super agend nasazený speciálně právě na Štěpánka a jeho odkazy na příklady z minulosti, když si ten super aktivista hned vybavil právě ten konkrétní odkaz (link) na ten konkrétní článek z webu ČT24 z července 2008 (tedy článek 12 let starý). Inu, možná dost zajímavá okolnost, že? Ale to ještě není všechno, ani to hlavní, co onen dotčený článeček ve svých souvislostech sám proti sobě odhalil.

Tím, že onen aktivista na inkriminovaný článek z webu ČT24 nyní upozornil, tak tím nepomohl ani sobě (nicméně to anonyma asi moc nepálí), ale zejména tím nepomohl ani tomu webu ČT24 a ani celé ČT jako takové – především její redakci zpravodajství a publicistiky, lidem, co v ní pracují, lidem, co jí vedou, ale potažmo také lidem ve vedení celé ČT – nikomu z nich onen anonymní aktivista nepomohl, ale právě naopak – uškodil jim v očích všech normálních lidí, co uvažují selským rozumem.

Ten článeček (na pouhých 25 řádcích svého rozsahu) obsahuje celou řadu chyb, nesmyslů, vad, zavádějících dezinformací a evidentních nesmyslů (faktických, logických, právních a jiných), až by se i pouhý lehce poučený laik mohl divit „doalelujá“, co všechno je možné zveřejnit na webu draze placené televize veřejné služby.

Tak například už v titulku toho článku se píše, že „šest členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se soudí o ušlou mzdu“ – jenže v době podání té žaloby (tj. začátkem roku 2008) už ti žalobci nebyli členy RRTV, a navíc členové RRTV nepobírají mzdu, ale plat (což je právně, i účetně velmi podstatný rozdíl). A nesmysl, že jde o platy, se v tom článečku ještě dál opakuje. Pisatel toho článečku tak pak nepřesně zavádí slovem „výpovědi“, avšak jde o žalobní návrh, což je logicky i právně další dost podstatný rozdíl.

Další nesmysly pisatel v článku nakupil hned v úvodu své další věty, kde zcela pomýleně tvrdí, že žalobci „byli na doporučení tehdejšího parlamentu … odvoláni premiérem Vladimírem Špidlou“ … Jenže ve skutečnosti Parlament ČR je dvoukomorový (tj. Sněmovna a Senát), no a Senát nemá s RRTV a jejími členy nic do činění. Sněmovna v daném případě nevydala žádné doporučení, ale dopustila se zmatečního usnesení, když tehdejšímu předsedovi vlády Špidlovi navrhla, aby tu tehdejší RRTV odvolal, což ten poté udělal, ale také zmatečně a neplatně – jak posléze rozhodly rozsudky příslušných soudů, takže to odvolání (od počátku neplatné) tedy dle práva nebylo.

Pisatel toho diletantského článečku těch šest žalobců označil výslovně jako „šest dozorců“, což je už absolutní úlet směrem kamsi na kliniku docenta Chocholouška, když terminus „dozorce“ je úplně o něčem jiném (i běžný laik ví, co znamená pojem dozorce) a navíc žádný člen RRTV není, nikdy nebyl (a nemůže být) ve funkci, či výkonu profese „dozorce“.

Pisatel toho článečku se dále mýlí i ve svém tvrzení, že žalobcům „vadil důvod jejich odvolání“ – avšak skutečnost je taková, že k odvolání žádný právně relevantní důvod nebyl, a příslušné soudy pak výslovně rozhodly, že neplatné odvolání nebylo řádně odůvodněno.

Pisatel článečku pak dále tvrdí, že v té soudní kauze tu dlužnou částku vypočítalo Ministerstvo kultury, což je další omyl, protože MK výpočet neprovedlo, a provést ani nemohlo, protože k tomu není kompetentní (a navíc ta žaloba nebyla podána proti žádnému ministerstvu).

Další velmi evidentní nepravdy se pisatel toho článečku dopustil tvrzením, že předseda RRTV je Petr Bartoš – což je velmi hrubá chyba, protože Petr Bartoš není a nikdy nebyl předsedou RRTV.

Dole pod tím inkriminovaným článkem je pak uvedeno toto: „zdroj: výroční zpráva cme“ – což je další z řady indicií, co nejdou ke cti profesionalitě mediálních výstupů – zejména u televize veřejné služby. Takže i citovaný údaj (i jeho konsekvence, souvislosti, synergie, atd.) dávají za pravdu tomu, co v případě ČT kritizoval Petr Štěpánek – jak bylo zmíněno v úvodu této glosy. Podstatnou skutečností ve prospěch důvodnosti a oprávněnosti kritiky Petra Štěpánka (a právě i na případě zmíněného příkladu) je tak to, že ten aktivista připomenul Štěpánkovi jen ten jeden článeček (zvící tragikomedie plné omylů – velmi kulantně a mírně řečeno). A ten aktivista tím proti Štěpánkovi tvrdil, že ČT pak o vítězství těch šesti žalobců v řadě těch soudů informovala. Samozřejmě, že neinformovala. Jednak ten článeček je snůška zmatků a nesmyslů s negativním zaměřením, za druhé ČT (jako taková) tím jedním podivným článečkem adekvátně nereagovala a nepopsala řádně pozdější stav celé té právní anabáze (byla to celá řada soudů), takže vlastně v podstatě nesplnila ani základní zásady své hlavní povinnosti – poskytovat veřejnou službu, a to zejména ve zpravodajství a v publicistice objektivně a vyváženě. V těch letech 2002 až 2003 i následně právě konkrétně i ta ČT pořádala na tu tehdejší RRTV a na její členy doslova hon – doslova mediální štvanici. A tu jejich „mediáně politickou popravu“ (jak se tomu tehdy běžně v kuloárech říkalo) právě ta ČT na programu ČT1 vysílala v přímém přenosu po dobu několika hodin (cca. od 14:30 do 19:00 hod.), čili i na ČT24 a hrála tu tématiku dlouhodobě v hlavních zprávách i v hlavních publicistických pořadech velmi razantně, velmi mohutně a velmi dlouho. Takže pravdu má i v tomto případě Štěpánek – a nikoli jakýsi anonymní aktivista a jeho ČT24.                          

Majitel a uživatel prostého selského rozumu si nemůže myslet nic dobrého jak o profesionalitě, tak i odbornosti (či jen o základním všeobecném rozhledu) a novinářské způsobilosti těch lidí, co spáchali onen inkriminovaný článeček na webu ČT24 (u něhož je uvedeno „autor: ČT24“) a veřejnost může snad už jen doufat, že tito odborníci už v ČT dávno nepůsobí – včetně těch, co odpovídají za redakci toho webu ČT24 a okolí. 

Pokud tedy (ze zákona povinně placená) ČT veřejné služby produkovala i v roce 2008 na ČT24 a pokud produkuje stále produkty toho druhu, jakým je inkriminovaný článek, i ty produkty, o nichž se aktuálně zmiňuje i Petr Štěpánek (a další a další lidé jinde a jindy), pak je zcela jasně a nepochybně zjevné, že ČT si tím škodí, čili symbolicky řečeno, že tím potápí sama sebe.      

Pavel Foltán