Měl jsem tu čest strávit tento víkend v této jihočeské renesanční perle s vynikajícími přáteli. Musím uznat, že po roce 1989 se město proměnilo do nádherné krásy, která znovu dodala lesk nádherným starobylým domům v ohbí Vltavy. Pamatuji si, že jsem kdysi v sedmdesátých letech navštívil Český Krumlov s rodiči a nechápal, proč tak úžasné historické centrum nechali komunisté zchátrat. Nicméně když člověk vidí tento převážně renesanční půvab, tak si uvědomí, jak je Český Krumlov pohádkově krásný.

To proto, že české země byly, jsou a budou, kulturní a civilizační součástí Západu! Jeho zásluhou máme na jihu Čech takovou krásu. Byli to italští stavitelé Antonio Drizzan, zvaný Vlach a Baldasaar Maggi z Arona, kteří ve službách Viléma z Rožmberka přestavěli v polovině 16. století původně gotický hrad v renesanční zámek a italské vzory sloužily i k výstavbě zdejších honosných měšťanských sídel. Převážně Italové mu vtiskli jeho neopakovatelný ráz, jeho genius loci, které stále obdivují turisté z celého světa.

V době, kdy v Evropě kvetla vyspělá renesanční kultura, vládl v zaostalém Rusku šílený car Ivan Hrozný a převážně dřevěná města jeho říše se nevyrovnala svým velkolepým evropským protějškům ani v nejmenším. Snad s výjimkou Velikého Novgorodu, který obchodoval se Západem, jehož ovšem nechal pomatený moskevský panovník v roce 1570 za údajnou zradu vypálit a obyvatelstvo včetně žen a dětí bestiálně povraždit.

Můžeme být hrdi na to, že české země byly součástí kulturního Západu, v němž kvetlo rytířství s kultem úcty k ženě a nikoliv barbarského ruského Východu, kde bylo normální, že muž mlátil denně svoji manželku, a když to náhodou neudělal, tak se žena trápila tím, proč ji nemá rád.  

Mám tedy radost, že při setkání prezidentů České republiky a Rakouska Miloše Zemana a Heinze Fischera výrazně v davu přihlížejících převažovali Zemanovi odpůrci. Na místě bylo na sto protizemanovských demonstrantů proti asi dvaceti jeho příznivcům. To, že Zemanovci nedostali lidově řečeno „na budku“ svědčí o toleranci druhého tábora. Skvělé však bylo, že Zemana lidé vypískali, kdežto Heinze Fischera přivítali bouřlivým potleskem. Transparenty s nápisy „Vídeň ano, Moskva ne“ a „Vítáme Miloše Zemana na schwarzenberském zámku,“ dali Krumlované jasně najevo, že Zemana s jeho východní orientaci ve svém městě nechtějí, koho mají rádi a komu zdejší zámek morálně stále patří.

Schwarzenbergové byli důstojnými nástupci Rožmberků a pro město požehnáním. Například jejich zásluhou je na zámku nejstarší unikátní funkční barokní divadlo na světě z roku 1766.

Vídeň ano, Moskva ne! Naprostý souhlas! Zdejší lidé prostě vědí, že k Vídni máme civilizačně a kulturně blízko, kdežto východní moskevská (ne)kultura je naší zemi cizí. Je proto dobře, že faktický vítěz předčasných voleb do Poslanecké sněmovny hnutí ANO 2011 má ve svém programu mezi hlavními cíli rozvíjení dobré sousedské politiky s Německem a Rakouskem. To je v našem životním zájmu. Vždyť v Českém Krumlově se české a cizí vlivy snoubily už před staletími. Působili v něm italští stavitelé a umělci, matkou posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka byla rakouská šlechtična Anna z Rogendorfu a Vilémovy první tři manželky, Kateřina Brunšvická, Žofie Braniborská a Anna Marie Bádenská pocházely pro změnu z významných německých šlechtických rodů.