V médiích, klasických i elektronických, se rozvinula bouřlivá debata o tom, jestli správným řešením současné politické krize jsou předčasné volby, či zda bychom měli počkat až do řádného termínu. Zároveň se diskutuje o možném omezení pravomocí prezidenta.

Předčasné volby se mnohým mohou zdát jako jediné možné řešení situace. Proto na chvíli odbočme a podívejme se na příčiny pádu vlády Petra Nečase.

Vláda sice byla nepopulární, ale nepopulární je v současné době snad každá vláda v Epropě. Svět prošel vleklou hospodářskou krizí, která donutila všechny vlády, pravicové i levicové, přikročit k přísným úsporným opatřením a reformám. Na rozdíl od mnoha zemí, ČR krizi ustála poměrně dobře. Neříkám, že to bylo pouze zásluhou vlády, možná jsme měli jen štěstí, ale je tomu tak. Proč tedy vláda padla? Čistě a jen proto, že Petr Nečas udělal velkou osobní chybu, když dosadil do vysoké pozice svoji milenku, která zneužila svých vlivných kontaktů k nelegálním účelům.

Do toho pak přichází Miloš Zeman, který ještě před svým zvolením prezidentem republiky slíbil, že udělá vše pro to, aby tato vláda padla. Jak a na čí popud se skutečně vše odehrálo, je zatím (a nejspíš vždy bude) v oblasti spekulací a dohadů. Faktem zůstává, že pánové Ištvan a Šlachta měli rozpracovaný případ, který měl snad mířit na tzv. kmotry. V rámci vyšetřování narazili na podivné aktivity paní Nagyové, což ovšem vyvolává další otázky. Jak to, že policie mohla nasadit odposlechy do prostor úřadu vlády? A jak to, že BIS, která zodpovídá za zabezpečení vrcholných státních institucí, na to nepřišla? Jde zde o spiknutí na nejvyšší úrovni? Takových otázek bych se mohl zeptat mnohem více. Každopádně audience vrchního státního zástupce Ištvana a šéfa BIS generála Langa u prezidenta Zemana, velmi krátce po začátku celé aféry, je podivná. A to už se radši nebudu vůbec zmiňovat o „kmotrech“, 150 miliónech a hromadě zlata, se kterými byla celá aféra mistrně naservírována médiím, což mělo svůj žádaný efekt. Že jediným hmatatelným výsledkem celé té monstrakce byl pád Petra Nečase, je sice zajímavé, ale momentálně vedlejší – veřejnost na vše ostatní již téměř zapomněla.

Ale zanechme spekulací a vraťme se k pádu vlády. Zcela správně, premiér Nečas se k aféře své milenky postavil čelem a rezignoval, čímž také automaticky padla celá vláda. Co následovalo, všichni víme: prezident Zeman využil (či zneužil?) pravomocí, které mu dává Ústava, odmítl deklarovanou koaliční většinu ve Sněmovně a jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka. Jeho vláda následně začala řádit ve státním aparátu jako černá ruka, a dosadila do mnoha vlivných funkcí členy a příznivce SPOZ. Rusnokova vláda, dle očekávání, důvěru Sněmovny nedostala a nyní se rozpoutala hra o předčasné volby.

Jak již bylo řečeno, příznivci předčasných voleb tvrdí, že to je jediné demokratické řešení, jak vrátit důvěru v Parlament a ustanovit novou, důvěryhodnou vládu. Odpůrci naopak říkají, že Sněmovna byla zvolena na čtyři roky a měla by svůj mandát dosloužit. K tomu patří další argumenty, jako rozpracované zákony, náklady na předčasné volby a další.
Předmětem druhé, s tím související debaty je změna Ústavy za účelem omezení prezidentských pravomocí, aby nemohlo znovu dojít k jejímu ohýbání tvořivým prezidentem. Všechna pro i proti byla již mnohokráte vyslovena jinde, proto se jimi nebudu zabývat.

Jsem plně přesvědčen, že volby by se měly konat v řádném termínu, tj. v květnu 2014. Předčasné volby totiž žádnou z podstatných otázek nevyřeší. Jediný, kdo na nich má eminentní zájem, je levice, včetně SPOZ, která je na ně již připravena. Ovšem výše uvedené argumenty proti předčasným volbám jsou platné. Sněmovna může perfektně fungovat za současného rozložení sil. Nejedná-li se o důvěru vládě, ona stojednička není vůbec důležitá. A jestli vláda Jiřího Rusnoka bude v demisi spravovat zemí o pár měsíců déle, vůbec nic se nestane, spíše naopak – dostane více času na to, aby se znemožnila.

Pokud jde o změnu Ústavy za účelem omezení pravomocí prezidenta, jsem zásadně proti, neboť veškeré účelové změny Ústavy jsou v principu špatné. Naší Ústavu jsme účelově změnili již mnohokráte, je načase s tím skoncovat. Úplně nejčistší změnou by určitě byl návrat k původní Ústavě ČR z roku 1993, což je ale nemožné, neboť některé dosavadní novely jsou nezvratné (uspořádání územních celků, vstup do EU a do NATO, a nejspíš i některé další). Jedinou zpětnou změnou, za kterou bych se přimlouval, by byl návrat k volbě prezidenta Parlamentem, čímž by se odstranila špatná nesystémová ústavní novela, která částečně způsobila současný ústavní zmatek ohledně kompetencí jednotlivých ústavních orgánů.

Na závěr bych rád položil dvě otázky, po jedné pro každou ze stran politického spektra.

1. Otázka pro levici: kdyby tomu bylo naopak, tj. kdyby z předčasných voleb mohla profitovat pravice, volali byste tak nadšeně po předčasných volbách?

2. Otázka pro pravici: kdyby tomu bylo naopak, tj. kdyby president pracoval ve prospěch pravice, volali byste tak rozhořčeně po omezení jeho pravomocí?

Jsem si jistý, že v obou případech odpověď je jasné NE. Proto vás všechny prosím: zamyslete se zdravým rozumem a ponechte emoce stranou!