Evropa má pořád problém a my s ní
Václav Klaus

IVK

Václav Klaus, Euro business breakfast, restaurace Mlýnec, Praha, 14. prosince 2017.

Před několika týdny jsem v rychlosti a s pocitem, že je to ještě strašně daleko a že je dost času, navrhl název svého dnešního vystoupení ve znění „Evropa má pořád problém a my s ní“. Teď bych dodal „my i kvůli ní“. Ten název platil před hrozivou zprávou o blížícím se schválení projektu Dublin IV, který hrozí být revoluční změnou nejen azylového řízení v EU, ale i celé podstaty EU.

Už jsem zde v prosincovém čtvrtečním ránu mluvil mnohokráte a vždy bylo těžké vymyslet název. Pro mne je to to nejtěžší. Od názvu se všechno odvíjí, alespoň pro mne. Já názvy beru vážně. Naopak mne zlobí, že je mnoho řečníků vážně nebere. Zkontroloval jsem i název svého loňského vystoupení, který byl „Západ na cestě změny: nastává něco takového i u nás?“. Ten se mi – viděno dnešníma očima – moc nepovedl. Nejsem si jist oběma částmi tohoto názvu, tedy ani o Západě, ani o nás.

Velká Británie brexit sice ještě neodpískala, ale její rozpaky, nepřesvědčivost, nedůslednost a nekoncepčnost jsou pro mnohé z nás velikým zklamáním. Stále při svých cestách po Evropě opakuji, že my už jsme po půl roce od voleb, které byly v červnu 1992, rozdělovali stát, zatímco oni mají od referenda rok a půl a nic moc se neděje. Snaží se nám říkat, že to mají těžší, což je i není pravda. Mají sice v Bruselu nepřátelského protihráče, to Slováci v Praze neměli, ale aktivní musí být oni, nedá se čekat, že budou aktivní Juncker s Tuskem.

Trápí je costs, tedy náklady brexitu – dívají se na mne překvapeně, když jim říkám, že musí začít od benefits. Buď je pro ně dostatečným benefitem návrat rozhodování o jejich vlastní zemi z Bruselu do Londýna, nebo to neměli chtít. Že budou costs malé a krátkodobé, což víme na základě naší zkušenosti, nechápou nebo nevěří. Přijali argumentaci druhé strany. Znovu opakuji – je-li to tak, pak jsem se v Britech zklamal.

V USA je sice Trump ještě prezidentem, ale tlak na něj je obrovský, vládní mašinerie ho neposlouchá a on sám dělá rozporné kroky. Brání se, nepodařilo se mu dostat se do protiútoku. Nejsem si jist, že má na protiútok sílu i vizi. Za jeho největší pozitivní činy, které mají nemalý význam i pro nás, považuji

- prolomení krunýře smrtící politické korektnosti (ničím jiným než svým vlastním chováním);

- nepodepsání hrozivé Pařížské klimatické dohody;

- prosazení daňové reformy prvního poklesu daní od éry Ronalda Reagana;

- projev ve Varšavě (a podobný v OSN) o významu národního státu a kulturních a civilizačních hodnot a tradic;

- odolávání tlaku na rozpoutání válečného stavu s Ruskem.

To není úplně málo, ale předtrumpovský politický establishment má ve Spojených státech nesmírnou sílu, velmi extenzivní checks and balances amerického ústavního systému ji ještě posilují. Amerika už začíná být skoro tak beznadějná jako postdemokratická Evropa, pro mne už to dávno není ono „světlo na kopci“.

Před rokem se zdálo, že existuje naděje na změnu ve Francii (ale přišel Macron), v Rakousku (ale do úřadu byl dosazen Van der Bellen), v Holandsku (Wilders – i když neprohrál – nezvítězil), v Německu (AfD se sice slušně dostala do Bundestagu, ale tím se buď tak vyčerpala nebo uspokojila, že už o ní není slyšet). Letošní, pro mne velmi smutnou novinkou je to, že Španělsko nemilosrdně – za potlesku Bruselu – zlikvidovalo katalánskou „la rebelión de las masas“, Ortegovu vzpouru davů. Junckerové se po loňském roce otřepali, pookřáli a znovu nadechli. Žádnou pozitivní změnu v Evropě nevidím, v tomto smyslu je rok 2017 evidentním zklamáním.

Evropská ekonomika je na tom sice lépe než v předcházejících letech, její nízké tempo růstu bych však i nadále označoval jako stagnaci. I přes štědrou injekci – v podobě přírůstku pracovních sil migranty – kterou podle Merkelové a dalších Evropa nutně potřebovala, se o žádný rychlý růst nejedná. Asi ta migrantská injekce příliš nepůsobí.

Evropská čísla jsou chabá, moc se o nich však nemluví. Průměrný roční ekonomický růst Itálie se od roku 2000 rovná nule, ale ani další země na tom o mnoho lépe nejsou. Francie za tuto dobu rostla ročně v průměru o 0,8 %, Španělsko o 1,1 %, Německo o 1,25 %. Oproti tomu průměrný roční růst české ekonomiky za toto období činí 2,9 %. Data za 3. čtvrtletí 2017 říkají, že náš HDP letos roste skoro o 5 %, což je nejrychleji od počátku krize, čili za posledních 10 let.

Propad Evropy proti zbytku světa je nesporný, ale v Evropě to nikoho nevzrušuje. Pořád se sice něco děje, Brusel horečně pracuje, chrlí jednu direktivu za druhou, ale připomíná to ono pověstné natírání zábradlí potápějícího se Titaniku před hrozící rzí.

Evropě se sázka na pochybné politické projekty nemůže vyplatit. Nemůže se vyplatit sázka na postdemokracii, sázka na moudrost elit a gurů informačních technologií, sázka na rozsáhlé státní zásahy do ekonomiky odůvodňované zastaralostí a nespravedlivostí trhu, nebo sázka na progresivistické projekty typu univerzální základní příjem (tento explicitní návrat k Marxovi a k jeho heslu „každému podle jeho potřeb, nikoli podle zásluh“ je naprostým popřením výchozí teze ekonomie, že „incentives matter“, že motivace, podněty, stimuly jsou klíčové). Nemůže se vyplatit sázka na projekty typu cashless society, sázka na bezuhlíkovou ekonomiku (což je samozřejmě nesmyslný název, protože bez uhlíku život není možný), sázka na projekt „replacement“, tedy na nahrazování původních Evropanů migranty, atd., atd. Přesto na tyto projekty Evropa, resp. evropské elity stále sázejí.

Tyto postoje, pohledy, nápady se k nám přenášejí ze západní Evropy. Nepřicházejí však samy, importují je k nám naši evropsky myslící, oproti nám zpátečníkům avantgardně uvažující lidé, kteří se disproporčně hojně vyskytují v naší politice, v médiích, v akademickém světě, ale stále častěji i v byznysu. Mezi obyčejnými lidmi tak hojně zastoupeni naštěstí nejsou.

Naše ekonomika se vyvíjí relativně dobře. Dobíhá jedna růstová fáze po předcházející neúnosně dlouhé době stagnace. Je to jisté dohánění ztracených let 2009-2013. Naše vzpamatovávání se z krize let 2008-2009 trvalo neúnosně dlouho. Česká ekonomika sklízela a sklízí plody své chronicky procyklické fiskální a měnové politiky, kterou u nás provozovaly jak Nečasova, tak Sobotkova vláda. Nejdříve restrikcemi v době krize a pak stimulací v době hospodářského oživení.

Fatálně nás brzdí nadměrná regulace a zpožďování realizace potenciálních růstových projektů hysterickým bojem s korupcí. Pokud se této hysterie nezbavíme, pokročit dále nemůžeme. Ze strachu před obviněními z korupce leží peníze ladem. Tato hysterie má ale nechtěný efekt – drží při zemi růstovou expanzi, která by mohla přenést bublinu z trhu aktiv do trhu zboží, do inflace. Už dnes u nás výrazně rostou ceny zemědělské půdy. Ceny nemovitostí u nás letos rostou nejrychleji z celé EU (meziročně o 18,7 %). Roste i míra zadlužení domácností.

Nezanedbatelným národohospodářským problémem je odliv peněz z naší ekonomiky (ve formě repatriace dividend odchází přes 300 mld. Kč ročně), což je důsledek opuštění „české cesty privatizace“ Zemanovou vládou. Je podivné, že to nikdo nepřipomíná.

Politiku moc hodnotit nechci. Politika byla hodnocena voliči v parlamentních volbách a bude hodnocena znovu ve volbách prezidentských. Bylo to ale skutečné hodnocení? Daly říjnové parlamentní volby jasnou výpověď o náladách a postojích voličů? Měli vůbec voliči šanci toto své sdělení vyslat? Našla poptávka voličů svou nabídku? Volili voliči first best nebo menší zlo? Pokud by platilo to druhé, volby nám daly informaci velmi nepřesnou. Mám strach, že tomu tak bohužel je. Nevěřím, že voliči chtěli chaotizaci naší společnosti piráty.

Přesto voliči naznačili, že změnu chtějí a že nechtějí bojácné, mdlé, nepřesvědčivé strany a jejich lídry. Absence silné a ideově srozumitlené pravice naše letošní volby nesmírně poškodila. Pravice si o své voliče neřekla. Nechala je těm druhým. Nabídka – v souladu se Sayovým zákonem – vytvořila, či deformovala poptávku. Pravicový volič neměl koho volit. Jakákoli vláda nakonec bude vládnout, bude to vláda málo zřetelná a málo přínosná. Kéž by alespoň měla nějakou hrdost vůči EU!

Naprostou mystifikací budou volby prezidentské. O naší společnosti, o jejích skutečných zájmech a preferencích řeknou velmi málo. V září jsem v jedné besedě řekl, že mne v nich vlastně zajímá jenom jedna věc – hledání prezidentského kandidáta, který vnímá a ostře cítí české národní zájmy a bude je schopen prosazovat. Který bude méně Evropanem a více Čechem. Který má racionální, střízlivý pohled na základní otázky dnešní mezinárodní politiky. Který je schopen foukat proti větru. Který se nesklání před mocnými tohoto světa. Dívejme se na prezidentské kandidáty tímto způsobem. A nestěžujme si, jak to dopadne. Bude to odrazem stavu české společnosti.

V závěru bych asi měl být optimističtější, ale nemohu se vzdát svého názvu „Evropa má problém a my s ní“. Všechno je relativní. Jsme jediná z nových EU zemí, která není postižena masovou emigrací, zemí, která se nevylidňuje, zemí, která není postižena odlivem mozků a pracovních sil, a která naopak migranty – zatím v našem případě ještě převážně pracovní síly a o zařazení se do naší společnosti usilující jedince – přitahuje. Horší bude, až začnou masově přicházet jiní migranti.


Publikováno v týdeníku Euro dne 2. ledna 2018.

Statnik, ktery vidi aspon

Statnik, ktery vidi aspon trochu dopredu by nemel vydavat tak hlasita doporuceni ve strategicke veci, majici nasledky na cela desetileti, zvlast kdyz jsou postavena na vachrlatych predpokladech, ktere nepreziji ani par mesicu (jak se ukazalo).

Koukám, že vidíte daleko

Koukám, že vidíte daleko dopředu než státníci. Tak jim běžte radit. Zde mlátíte prázdnou slámu.

Podle mého zcela bezcenná

Podle mého zcela bezcenná reakce na politický vývoj ve světě i u nás. Plačka Klaus už nevidí zhola nic alespoň trochu pozitivního, jako by neexistovala v každé době dlouhá řada negativ na světovou veřejnost i orgány států, zbytečné to konkretizovat.
Nářek nad pomalým brexitem srovnávaný s rozdělením ČR je absurdní, rozhodování se neodehrává mezi dvěma blízkými národy ale mezi 28 státy s důsledky komplikovaných dohod a pravidel fungování EU..
Brexit i Trump , stejně jako Macron jsou důsledkem přemrštěného znechucení občanstva s tradičním pojetím politiky od konce 2.SV, ačkoliv materiálně se všem zemím s demokratickým režimem daří velmi dobře, v Evropě dlouhodobě panuje mír ( s výjimkou Putinovy anexe Krymu a destrukce Ukrajiny na Donbase), kdy občané vyslyšeli nadsazenou mediální kritiku s tlakem na změnu dosavadních zvyklostí a volili něco neověřené a bohužel zřejmě nevýhodné. Ukazuje se, že se možná mýlili již při výběru republikánského kandidáta, ale na druhou stranu k žádným extrémům nakonec nedošlo, jak ve Francii s Lepenkou (škoda průšvihu s Filonem), ani v Holandsku s Wildersem, ani v Německu s AfD. Pouze Klaus se stal hlásnou troubou extrémních neperspektivních sil anarchistického rázu.

Pro váz bezcenná, pro mě

Pro váz bezcenná, pro mě naopak velmi cenná. I protože jediná. Kde máte ty myslitele a giganty, kteří by nějak kriticky na EU reagovali? V pérdeli milostpane.

Jenže co má Klaus místo EU s

Jenže co má Klaus místo EU s fungující ekonomikou ? Dekadenci v podobě Le Pen, Wilderse, AdF, Putina, Číny, zmar a bídu v ČR. Asi by se mu podobný rozkladný a dekadentní politik v ČR příliš nelíbil v dobách jeho premierování s tranformací atd.K vytáčení mu dostačoval i Had na 3 a nebo J. Dušek (nikoliv herec).

"Rozklad a dekadence"? To

"Rozklad a dekadence"? To charakterizujete vládu bruselské oligarchie a směr, jímž se ubírá?

Pokud si pamatuji, Klaus v době, kdy byl premiérem a kdy prosazoval a realizoval transformaci:
- ani nechrlil záplavu nesmyslných nekonečných regulací,
- ani se nepokoušel diktovat okolním suverénním státům v Evropě a nevymýšlel fantasmagorie o celokontinentálních umělých federacích,
- ani nezaváděl nesmyslnou společnou měnu s Portugalskem, Řeckem, Itálií či Ruskem,
- ani nekorumpoval dotacemi z veřejných peněz spřátelené neziskovky,
- ani neorganizoval imigraci do ČR či jinam odněkud z tramtárie,
- ani nevyhrožoval okolním státům za to, že si své vnitřní poměry spravují podle svého.
- atd. atd. atd.

Místo socialistické EU a její přeregulované přebyrokratizované a předlužené ekonomiky má Klaus starý dobrý kapitalismus a trh.

Rozklad a dekadenci lze najit

Rozklad a dekadenci lze najit jak v EU, tak v jednotlivych statech, tak u nas, tendence stoupajici.

Ze Klaus v mnohem z toho, co o politice hlasal kdyz byl u moci, otocil o 180 stupnu je ale pravda, o obskurni uskupeni, ktera dnes primo nebo mezi radky chvali ci omlouva, by si v dobach, kdy hlasal standardni politiku, ani kolo neoprel a oboci by mel povytazene az na zada.

Klausovi jeho v mnohem spravna kritika EU zaslepila mozek natolik, ze se ve svem "svatem" boji proti ni nevaha spojit se zememi, rezimy a lidmi jeste horsimi.
Opakuje chybu sveho oblibeneho Benese, ten taky ze sameho (zcasti pochopitelneho) rozcarovani ze Zapadu se primkl k o parnik horsimu Stalinovu SSSR.

Rozklad a dekadence v zemích,

Rozklad a dekadence v zemích, světadílech a koutech světa, v nichž nežiju a s nimiž nemám prakticky nic společného, mě příliš nezajímá a nepotřebuji se nad nimi afektovaně pohoršovat a ve větší míře se jimi zabývat.

Naproti tomu rozklad a dekadence současné progresivistické EU a elit, jež na Západě vládnou a k němuž předpokládám patříme, je něco jiného.
To není rozklad a dekadence nějakého cizího světa, exotické vzdálené země apod., to je rozklad našeho světa.
Tento náš svět zajímá Klause podle mého názoru 10x víc než třeba Rusko, Malajsie nebo Mexiko. Je podle mě správné být kritický ke svým, k vlastním, k našemu, než k cizím a cizímu, jež se nás netýká, kde nežijeme a jež je nám vzdálené.
Kritizovat a exaltovaně útočit proti chybám a nepořádku u cizích a zároveň přitom ničit a likvidovat vše dobré, tradiční, normální a osvědčené, co mám doma, je to, co definuje dnešní Západ. To je ten pravý rozklad a dekadence našeho vlastního světa. To nemá s Ruskem, ani s Čínou, ani s ničím vně nic společného.

Nevšiml jsem si toho, že by Klaus proti EU bojoval (svatě či nesvatě) a ještě k tomu ve spojenectví s cizími zeměmi, režimy a lidmi.
On ji kritizuje. A je věru za co!
Já jsem moc rád, že zde takového Klause pořád ještě máme, že zde máme v té břečce předposraných, názorově zcela uniformních a od sebe nerozeznatelných, politicky korektních progresivistů a vlezdobruselistů někoho, kdo se nebojí tyto názory hlásat, formulovat je a veřejně s nimi vystupovat. Já mu za to děkuji.
Samozřejmě že on také občas určitě ujede, něco přežene či nedomyslí, ale pořád nad tou levičáckou bruselskou a probruselskou sebrankou názorově naprosto ční.

Ja taky nic o jinych

Ja taky nic o jinych svetadilech nepsal.

Naopka jsem psal o tom, jak se Klaus v tom co hlasal o politice zmenil. Na to jste nereagoval vubec.

Nemyslim, ze obcas ujede, spis sam sebe po svem konci vmanevroval do pozice bojovnika proti establishmentu a je ochoten se spojit s kymkoliv.

A jestli do nej vkladate nadeje v obrane pravicovosti, tak myslim, ze pravicovost je uz to posledni, co ho dnes zajima, vede uplne jine valky a kdyz na to prijde, klidne se spoji s rudochem (Zeman, dokonce uz i Keller (sic!)) a bude je opevovat.

Nekorektnost sama nestaci a nemuze byt nejvyssim meritkem, nekorektnost ve sluzbach zla a lzi je stejne k nicemu jako korektnost.

Klaus působil v demokratické

Klaus působil v demokratické politice a systému, v němž dominovaly víceméně standardní politické strany či hnutí reprezentující nějak definované ideologie a zastupující zájmy svých voličů. Tyto strany se více či méně úspěšně střídaly u moci a realizovaly svou politiku a program.
Ve chvíli, kdy rozhodující moc (i u nás) má nikým nevolená EU oligarchie a na ní navěšené a o ni opřené strany, neziskovky, média a instituce, je situace zásadně odlišná. V takovém systému pak mizí souboj idejí, ideologií, programů konkurujících si stran a střídání ideologicky různých vlád a je nahrazen postdemokracií, v níž se vládnoucí elita či establishment více a více vzdaluje od toho, co si myslí a chtějí občané.
V takovém světě je boj (veřejně vedenou kritikou, polemikou, veřejným vystupováním, psaním knih a článků) proti takovémuto zabetonovanému establishmentu, jenž má jen velmi malou demokratickou legitimitu, v mých očích prospěšnou věcí.
Asi tolik k údajné změně Klause. Podle mého názoru se ani tak nezměnil on (i když s postupujícím věkem se asi mění každý z nás - nejen fyzicky :-)), ale spíš svět v němž žijeme (ta změna politického systému od devadesátých let do současnosti je přece nekonečná a neskutečná, bohužel určitě ne k lepšímu).

Jenže dnes, moudrý muži, je

Jenže dnes, moudrý muži, je ten svět tak propojen, že myšlenka izolované ČR, kde si vládne ten nejmoudřejší lid světa je utopií, která může napadnout jen toho, kdo si nevidí dále, než na špičku vlastního nosu a má před sebou jedinou spásnou vidinu, tak jako pes jitrničku, že odejde z EU a co bude následovat jednoduše neřeší. Šťastný jednoduchý člověk !

Nevím na koho či na co

Nevím na koho či na co reagujete. Polemizujete zarputile a jako obvykle jen se svými vlastními blouznivými smyšlenkami. Ale když Vás to baví, klidně svádějte nové a nové bitvy sám se sebou a triumfujte ve svých očích znova a znova nad vlastním překrouceným vnímáním odlišného názoru

Nikdo zde nepsal ani o izolované ČR, ani o nejmoudřejším lidu světa. Co to vůbec znamená moudrý lid - to je množina lidí složená jen ze samých Gardnesů? :-)). Zábavná představa.

EU je odsouzena k neslavnému zániku sama sebou, svými levičáckými lídry a rostoucí toxičností toho, co sama plodí. Neustálé krize, jež sama vytváří a živí, ji zlikvidují. Tak jako ostatní podobné nesmysly, jež historie poznala - nacistickou novou Evropou počínaje a sovětskými svazy a komunistickými říšemi konče. To už jsem tu psal x-krát.
Je úplně jedno, co tady budu psát, myslet si a chtít já nebo Vy, zkrátka k tomu dojde. Protože umělé přehnaně ambiciózní konstrukce založené na levičácké ideologii, porušování a ohybání svých vlastních pravidel a záměrném nerespektování přirozených a tradičních institucí, jevů a věcí ani jinak skončit nemohou.

cbd

cbd

Pane Ondřeji, nové bruselské

Pane Ondřeji, nové bruselské opatření, kdy se bude uředníkům EU a poslancům europarlamentu proplácet 85 % ceny 6 pilulek Viagry měsíčně představuje naději, že se začnou věnovat zcela jiným věcem než je postupná likvidace všeho, co Evropu dosud charakterizovalo

https://www.theguardian.com/world/2002/aug/09/eu.politics

Škoda, že Guardian nepřipustil k tomu článku diskusi. To by byl zase plastický obraz toho, co si o tom bruselském gangu myslí celá Evropa; komentář zleva nebo zprava - asi by to bylo jedno. .

Je tu někdo, kdo by chtěl takové nehoráznosti obhajovat? Akci bouřlivě vítají jen bruselské prostitutky

Brusel už reguluje šoustání

Brusel už reguluje šoustání na šestkrát měsíčně?!

(ptali se páru Jak často ... pán odpověděl Tak šestkrát měsíčně ... a dáma Tak třikrát čtyřikrát za noc - To je trošku v nesouladu, né? - Ne, až splatíme hypotéku, tak se to srovná)

Roztomilý nový benefit pro

Roztomilý nový benefit pro bruselské mocipány. Předpokládám, že permanentka do bruselských bordelů pro EU elitu bude následovat..:-). Oni musí zkrátka řídit celou Evropu, nedivme se, rozhodně na to potřebují být v dobrém psychickém rozpoložení..:-)

A přesně z těchto věcí se celá ta "monumentální" EU stavba skládá - z pocitu výlučnosti, nároku na luxusní žití za veřejné peníze lidí, kteří nemají žádnou šanci je za tyto věci vykopat z jejich pelechů, z nulové legitimity těchto velkých EUropanů a nulové odpovědnosti k voličům a občanům.

Ale za sebe říkám - kdyby všichni ti junckerové s celým tím ansámblem zalezli na pár let s prostitutkami do bruselských putyk a přestali škodit, stálo by určitě za to se jim na ten mejdan složit!:-)

Špidla má důchod 132 tisíc.

Špidla má důchod 132 tisíc.

Pokud dělal poradce

Pokud dělal poradce Sralbotkovi, tak si něco z těch peněz vlastně zasloužil. Za ten volební výsledek. ////

je to stejné, jako s tím

je to stejné, jako s tím zrcadlem a křivou hubou. Pokud článku nerozumíte, hledejte problém především u sebe !!
PS ....věřím, že ve vašem případě to bude snadné ....... n-tsssss

LADISLAV VĚTVIČKA: Teď je

LADISLAV VĚTVIČKA: Teď je kritické období našich dějin, chystá se Mnichov II. Chci takovéhoto prezidenta...

Kandidát Drahoš chce prý vrátit na Hrad slušnost. Chybí Hradu v čele se Zemanem slušnost?

Slušnost… to je jen marketingová hra týmu, který stojí za Drahošem. Poradili mu, aby nosil BRÝLE BEZ DIOPTRIÍ, protože pak vypadá důstojněji, a radí mu, jak hezky a slušně odpovídat na otázky, a přitom vlastně nic neříci. Hlavně nic nezkazit. Produkt Drahoš je jen marketingová, nafouknutá bublina podobně jako při minulých volbách Fischer. Věřím, že lidé nechtějí za prezidenta bublinu, který podepsal takzvaný dopis vědců, tedy Zvací dopis v roce 2015. Pokud si už lidi nevzpomínají, tady je úryvek: „…o imigrantech, lidských bytostech se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali…“ Je vám jasné, co bude následovat, když Miloš Zeman vytáhne na Drahoše toto prohlášení? Ne, Drahoš je nevolitelný.
http://jdem.cz/drrrn2
=========
Někdy detail může říct o charakteru osobnosti více než strukturovaný životopis.
Kvituji, že se mohu přímo podílet na volbě prezidenta. Zároveň mě to "unavuje a nervuje". Pravdou asi je také to, že /politický/ národ se touto volbou ještě více rozděluje. Platí Klausovo: něco za něco, ŽE.

Větvička je skvělý. čemu

Větvička je skvělý.
čemu byla Dubčekovi jeho slušnost – někteří říkají neschopnost – když stál na koberečku před Brežněvem v Moskvě?

Slusnost /= poklonkovani pred

Slusnost /= poklonkovani pred gaunery a mocipany, i kdyz se to tak snazi Vetvicka demagogicky stavet.

To by byl pak Zeman nejslusnejsim politikem na zemi (viz Babis, Cina, Rusko,...)

Jo, hlavně ty detaily od

Jo, hlavně ty detaily od Větvičky, Sládka, Okamury, Chovance, Klause a komoušů, na tom stavte , ty maj nerozborný fundament..

Proč je EU socialistickým

Proč je EU socialistickým zločinem, zejména rudočerných socialistů ?

Jak známo, vývoj lidského světa je tažen civilizací jednotlivců obchodem, tedy jejich vyšším a vyšším osamostatňováním. Takoví lidé jsou pak už dlouhá tisíciletí tahouny dalšího jeho vybavování technickými prostředky, neboť svojí nekoordinovanou aktivitou vygenerovali neosobně a nezáměrně spontánní řád lidské interakce a lidského světa, který je svými evolučně vyvinutými pravidly řídí a nutí k efektivním a produktivním druhům jednání.

A přinutil je založit evoluční cestou a bez lidského záměru vlastní správní jednotky, národní státy.

Pomiňme tu eskapádu historických událostí, které vedly k dnešku a podívejme se na to, co je. Co vniklo a co dál vzniká. Jen za poslední 3 dekády vznikly desítky nových národních států a nikdo se jich, tedy každý toho svého, nechce vzdát. Jak to ? Vždyť EU je přece prý jakousi novou lepší formu lidského světa. Tak proč ne ?

Jednoduše proto, že to není mírovými cestami možné. Historickými vazbami a vzájemnou všemožnou sounáležitostí osazené skupiny lidí, kteří si říkají národ, dokonce až paradoxně na tom trvají i v USA, kde je national skoro všechno, totiž se této vlastnosti ani vzdát nemohu. Je vrostena v jejich historii a v jejich myslích, tedy v systému tzv. pravidel jejich
správného chování. Proto není znám případ, kdy by se někdo dobrovolně vzdal své národní identity.

Národy a jejich národní státy, není zatím dáno, že co národní stát to jeden národ, se staly jedinými možnými správci zemského povrchu, a každý vidí, že skoro o každý metr svého území jsou ochotny bojovat. Ale co je nejpodstatnější pro existenci lidského světa, že se staly největšími prvky jeho spontánního řádu, který je samotnou podstatou jakékoliv možnosti, aby lidský svět vůbec existoval. Přičemž vzájemné vazby prvků spontánního řádu jsou výsostně omezující, tedy negativní, tedy zákazové. On jediný umožňuje lidem a jejich organizacím, včetně národních států, sledovat nekonečné množství účelů a cílů svých jednání tak, aby při tom nenarážely do ostatních a zejména jejich záměrů, tedy lidí se stejným neosobním sebezáchovným úkolem přežití.

Tato neobkročitelná podstata musí každého, kdo se o zorganizování lidského světa snaží příkazy, varovat. Nejde to, není to možné, musel by nejprve umět zrušit vesmír a naučit se ho sestavovat, tedy nekonečně složité řády, příkazem (tedy lidským rozumem, který je ovšem produktem vývoje, takže to není možné už z tohoto důvodu), ne omezeními. To je každému, aspoň trochu málo zorientovanému člověku jasné.

EU je tedy silou anticivilizační a může existovat jen na základě 3 předpokladů.

1.Všichni lidští obyvatelé a všechny národy Evropy se prohlásí dobrovolně, podtruhuji dobrovolně, za Němce a vznikne německý superstát, který budě řízen klasickými metodami. Bude mít i svoji velkou armádu a policii.

2.Momentální vývoj bude pokračovat navzdory názorům Evropanů na EU a bude postavena silná eunijní policie a armáda k potlačování odporu a nesouhlasu. Takový stav známe ze Sovětského svazu a každý ví, jak to s ním dopadlo.

3. Evropská unie bude stát na stejném principu, na kterém stojí spontánní řád lidského světa v Evropě, tedy na negaivní velkosmlouvě mezi účastníky pro dosažení konsensu a grntování principu, já pán - ty pán.

3a. Žádná Evropská unie prostě nebude.

Vráťme se teď k názvu eseje a zdůvodněme ho. Kdo má všech pět pohromadě, všechno našel unitř. Kdo ne tomu nemá žádný smysl cokoliv dalšího povídat.

Snad až na termín rudočerní. Od roku 1931 je církev svatá přesvědčena o správnosti socialismu, neboť přijala do své doktríny tzv. sociální spravedlnost, takto socialismu právě středobod. Od té doby se sice všemožné druhy socialistů perou navzájem, ale táhnou ve skutečnosti za jeden organizační provaz. Nutí je k tomu uznání řídící autority, coby jediné
možné varianty uspořádání lidského světa a jedné možnosti, která lidstvo může přivést ke štěstí.

Hluboce, ale opravdu hluboce, se mýlí. V případě náboženských fanatiků je to dokonce pohrdání dílem božím. Kdyby to tak Bůh chtěl, udělal by to tak a možnost zorganizovat lidský svět by lidem poskytl. On to však neudělal... Dzp.

Minule to jeste mohlo

Minule to jeste mohlo vypadat, ze jste proste jenom hlupak, ktere nekde cosi zaslechl o roku 31 a tak to jako opicka opakuje, aniz by dany dokument zahledl aspon z rychliku. Ted, po minulem upozorneni, uz je jasne , ze jste (navic i) lhar.

...

117.   Co kdyby se však socialismus v otázce třídního boje a soukromého vlastnictví opravdu natolik umírnil a vytříbil, že by se mu již po té stránce nemohlo nic vytýkat? Pozbyl by tím snad už též svůj protikřesťanský charakter? To je otázka, která udržuje mnoho lidí v nejistotě. Mnoho katolíků, kteří velmi dobře vědí, že křesťanské zásady není možno nikdy opouštět ani oklešťovat, upírá oči k Apoštolskému stolci a snažně žádá, abychom rozhodli, zda tento socialismus už své mylné názory odložil natolik, že by bylo možno jej přijmout a "pokřtít", aniž by utrpěla kterákoli křesťanská zásada. Abychom této žádosti s otcovskou starostlivostí vyhověli, prohlašujeme toto: ať již se socialismus chápe jako učení nebo jako dějinná skutečnost nebo jako hnutí, pokud zůstává opravdu socialismem, i když udělal výše zmíněné ústupky pravdě a spravedlnosti, zůstává neslučitelný s učením katolické církve: to by musel přestat být socialismem; jeho pojetí společnosti je totiž od křesťanské pravdy naprosto odlišné.
Protiklad ke křesťanskému pojetí společnosti

118.   Podle křesťanského učení je člověk, svou přirozeností společenský, postaven na tuto zemi, aby žil ve společnosti a v podřízenosti Bohem ustanovené autoritě[50], a tak pěstoval a v celé plnosti rozvíjel všechny své schopnosti ke chvále a slávě Stvořitele a aby věrným plněním povinností svého zaměstnání nebo povolání dosáhl pozemského a zároveň i věčného štěstí. O těchto vznešených cílech člověka i společnosti však socialismus nic neví ani se o ně nestará - zastává názor, že lidská společnost je zřízena jedině pro pozemský užitek.

119.   Z toho, že vhodnou dělbou práce se vytvářejí hospodářské statky úspěšněji než rozptýleným úsilím jednotlivců, socialisté vyvozují, že hospodářství, které chápou jen jako materiální proces, nutně musí být zespolečenštěno. Domnívají se, že tato nutnost lidi zavazuje, aby se při výrobě zcela odevzdali a podřídili společnosti. Co nejlepší zabezpečení člověka věcmi, které by sloužily k zpříjemnění pozemského života, se stává tak důležité, že vyšší statky člověka, svobodu nevyjímaje, musejí ustoupit a třeba i být obětovány potřebám vysoce efektivní hospodářské výroby. Ztráta lidské důstojnosti, kterou je třeba při "zespolečenštěném" výrobním procesu obětovat, bude prý snadno vyvážena hojností společně vyrobených statků, které poplynou jednotlivcům, aby je mohli podle libosti svobodně používat ke zpříjemnění a zušlechtění života. Společnost, jakou si vymýšlí socialismus, nemůže tedy existovat a nelze si ji ani představit bez přemíry nátlaku, na druhé straně trpí neméně falešnou svobodou, protože pro pravou společenskou autoritu není v socialistické společnosti místa. Ta se totiž nezakládá na časném a hmotném užitku, nýbrž vychází jedině od Boha, tvůrce a posledního cíle všech věcí.[51]

Katolík a socialista - neslučitelné pojmy

120.   I když socialismus - jako všechny mylné nauky - v sobě obsahuje něco pravdy (a to papežové nikdy nepopírali), je přece vybudován na chápání lidské společnosti, které je úplně odlišné od pravého křesťanství. Výrazy "socialismus náboženský", "socialismus křesťanský" jsou vnitřně rozporné: nelze být zároveň řádným katolíkem a opravdovým socialistou.

Kompozitivní teorie s žádným

Kompozitivní teorie s žádným vymyšleným křesťanským ideologickým učením nepočítá. Ani nesní, přestala by být vědou, pomatený náboženský fanatiku... Dzp.

Kdyz s ni nepocitate, tak

Kdyz s ni nepocitate, tak proc tady opakovane lzive tvrdite neco o doktrine z roku 31, aniz byste vubec tusil, co se v ni pise ? Tvrdite o ni presny opak, nez se v ni vyslovne pise, jak vam bylo mnoha primymi citaty mnou dolozeno.

Ze i presto dal zeolitinovsky lepite ty Vase stokat vyvracene lzi z vas dela umyslneho lhare. Ale vase vec, kazdy jak umi nebo neumi.

Mám to z odkazů misra Hayeka

Mám to z odkazů misra Hayeka ten tu vypustil a prokázal celému světu. Za nevzdělance mám vás, ne jeho... Dzp.

Tak to jste jeste vetsi

Tak to jste jeste vetsi trubka nez jsem myslel, kdyz vas vic nez autenticky text dokumentu o nemz tak rad a tak casto a nejne tady pisete (aniz byste ho znal), zajimaji jakesi odkazy od nej od nekoho, koho jste si infantilne a poddane nazval Mistrem.

A pak kdo je tady fanatik...

Samozřejmě, že mě zajímal.

Samozřejmě, že mě zajímal. Jenže Hayek ho pod nos strčil celému světu a jiným znalcům, než jste vy. A - mlčeli a mlčí.

Viz odkaz F.A. Hayeka v jeho světovém majsrštyku, v knize Právo, zákonodárství a svoboda.

Srovnej zejména encykliky GUADRAGESIMO ANNA (1931) a DIVINY REDEMPTORIS (1937) a JOHANNES MESSNER, K pojmu sociální spravedlnosti, ve svazku Die soziale Frage und der Katholicismus. (Paderborn, 1931) vydaném na paměť 40.výročí encykliky Rerum novarum.

Str. 224, P,Z a S.

Lidé si myslí o světě něco

Lidé si myslí o světě něco jiného, než by si měli myslet.

Tento neuvěřitelně provokativní výrok není můj, i když by se ke mně jistě hodil. Je výrokem snad největšího myslitele v dějinách lidstva, nositele Nobelovy ceny za ekonomii Augusta Friedricha von Hayeka, člověka skrze dědečka, s moravskými kořeny. Co mu na první pohled tak drzé vyjádření umožnilo ?

Je to samozřejmě jeho dílo, které nemá obdoby. Nikdo, opakuji nikdo, se nedostal ve svém vědeckém bádání tak daleko, hluboko a zároveň vysoko, jak jinak to vyjádřit, než on. Vždyť přináší jen a jen na vědecké bázi a úrovni vysvětlení vzniku a funkce lidské mysli, která je v jeho podání zároveň, jak zdrojem vědeckého bádání, tak sama o sobě i jeho předmětem.

Velmi košatý a složitý vědecký výklad procesů a zejména principů, na kterých lidský svět vyrostl a stojí, a který je popsán v Haykeových knihách a v jeho díle, je samozřejmě základem a studnicí vysvětlení této nejsložitější vesmírné entity. Lidská mysl je supersložitým spontánním řádem s vývojem souběžným, který nám umožňuje stále vyšší a vyšší kvalitu našich životů ne proto, že by ho organizovala nebo dokonce organizovala lidský svět, ale proto, že nám umoňuje se na něho stále lépe a efektivněji adaptovat.

Jak je to možné ? Tak, že lidská mysl je vnitřním informačním adaptačním uzlem spontánního řádu lidské interkace a lidského světa, souběžně s ním vznikajícím a spontánními silami vývoje evolučně cizelovaným. Je hlavní možností jejího nositele, tedy lidského jedince, přežít a zejména rozvíjet se v interakci s ostatními jednotlivci.

Lidská mysl sídlí v mozku, tomuto neuvěřitelmému zařízení, které takovou možnost dává a co víc, je schopno se přizpůsobovat během lidského života podle toho v jakém prostředí a opakujících se situacích se člověk nachází a umožňuje mysli svým vnitřním uspořádáním produkovat rozum, tedy myslet. Rozum však není ničím jiným, než naší vědomou kázní v závislosti na naší momentální pozici ve spontánním řádu lidského světa, tedy adaptačních potřebách, naší kázní v přístupu k abstrakci, jako nástroji lidské mysli k uchopení nekonečného množství konkrétního. Co je rozum jsem však popsal jinde.

Vraťme se tedy na závěr k nadpisu eseje. Proč tvrzení v něm obsažené je pravdivé ? Jednoduše proto, že o takovém uspořádání našich vnitřích procesů a dějů v mozku lidé nemají ani tušení. Vůbec nevědí, že jejich mysl se skládá z evolučních pravidel chování spontánního řádu, tedy z tzv. pravidel správného chování, potom z pravidel organizačních, generovaných rozumem pro konstrukční práce a postupy a z instinktů geneticky předávaných a že této směsici plně podléhají. Rozum nám umožňujě zejména udržovat naši pozici v mezích, které vyhovují našim adaptačním potřebám.

V žádném případě nám neumožňuje organizovat tento rej spontánních sil a už vůbec ne spontánní řád lidského světa, tedy lidský svět sám. Meze a hranice rozumu jsou takto stanoveny a lidský rozum je při jejich obří složitosti nemůže zachytit a nemůže je vysvětlit. Jen bez výjimky přijmout, natož, aby jim diktoval.

Tohle nikdo neví a tak pravda v nadpisu eseje je zřejmá. Lidi chtějí organizovat lidský svět a ono to nejde ! Proto tolik mrtvých mezi nimi a zmaru z jejich nekonečných svárů a válek... Dzp.

..."nezačínejte zase blbnout

..."nezačínejte zase blbnout Švejku, rozčílil se obrlajtnant Lukáš"...

Já rozumím tomu, co to s

Já rozumím tomu, co to s vámi, marxány a náboženskými fanatiky, dělá.

Proto jste také Hayeka odsoudili k zapomnění. Marně. Věda si vždy svoji cestu najde a prosadí se. A tato je vůbec nejvyšší... Dzp.

___________________________________________________________________________________