Fejeton: Reportáž ze zasedání vlády
Petr Štěpánek

 

„A čo je to hen ten kataster?“ otázal se předseda vlády Babiš během projednávání dalšího z mnoha vyhlášení nouzových stavů. Na vládě tomu předcházela bouřlivá debata.

„Zavřel bych je, až zčernaj,“ hřímal bojovně ministr vnitra Hamáček. „Všechny! Co si to vůbec dovolujou, vylejzat ven? Maj sedět doma na prdeli a poslouchat moje pokyny.“ Rudý svetr tím myslel nás občany. Hamáček totiž na nás myslí neustále. Kdo jiný by ho živil, když nic neumí.

„Nemůžeme zavřít každýho, jen někoho,“ oponovala nesměle ministryně spravedlnosti Benešová v obavě, že věznice ten dav nepojmou, když už teď jsou plné. Dokonce i covidu. A zakousla se do svačiny.

„Tak jim dovolíme aspoň chodit do práce. A taky aby si mohli nakoupit. Žrát se musí,“ navrhl smířlivě ministr zemědělství a velkopodnikatel v zemědělství Toman. „Vždyť mám plný sklady. Kde jinde to prodám. A ten kokot Čobol to samý.“ To už ale nahlas neřekl, jen si to pomyslel.

„Ať lidi zůstanou doma, ale budeme jim platit, jako kdyby chodili do práce,“ navrhla prostoduchá Venezuela Maláčová, takto ministryně práce a vyhazování peněz, jež žije v přesvědčení, že peníze rostou na stromech a jejím největším koníčkem je jejich plošné rozhazovaní z vrtulníku.

„Ciboha, to je piča,“ pomyslel si premiér, „a na moje dotácie pak vezmeme kdě?“

"Zavedeme teste. Všadě!" uzavřel předseda vlády. A spokojeně se zasnil: "Aj tie sú moje."

 

___________________________________________________________________________________