Feministka otevřeně promluvila o svém znásilnění. Kéž by radši šla na psychoterapii a nechovala se jako komsomolka
Josef Provazník

http://eportal.parlamentnilisty.cz

Kauza údajně sexistických a tedy urážlivých reklam pivovarníka Bernarda ukazuje, jak moc jsou všechny ty „-ismy“ nebezpečné. Zároveň se opět potvrzuje, že totalitářské ideje postrádají smysl pro nadsázku i pro humor. Ostatně Milan Kundera to ve svém románu Žert popsal více než pregnantně. S fašismem a komunismem máme své zkušenosti. Oba tyto systémy stály životy desítek milionů lidí. Později byly nahrazeny multikulturalismus, genderismus a feminismem.

 

Povstaly novodobé komsomolky

Poslední tři totalitářské ideologie sice nezabíjí fyzicky, ale rovněž ničí životy, když omezují naši svobodu. Reklama pracuje s nadsázkou, fabuluje, přehání a samozřejmě se snaží upozornit na daný produkt či službu a prodat je zákazníkovi. Pivovar Bernard vsadil na retro a využil motivy z amerických reklam ze 30. a 40. let. V tehdejším světě nebylo nic špatného na tom, když pivo, vůz, lux nebo „prodával“ ženský půvab a sex appeal.

V naší horké současnosti to podle fanatických feministek problém je. Zmíněné „-ismy“ mají ještě jednu věc společnou. Jejich příznivci dokážou zcela neomylně vytáhnout něco naprosto nepodstatného a udělat z toho velký problém, kdy jde téměř až o život. Opět musím připomenout Kunderův Žert, kde se hlavnímu hrdinovi naprosto změní život jen kvůli jedné nevinné poznámce v dopise zaslaném své dívce. Jak se ale ukáže, dívka je oddaná komsomolka a je zle.

Tato komsomolka má své následovnice i v reálném životě. Jsou jimi děvčata z narychlo spíchnuté neziskovky Stínová rada pro reklamu, která rozpoutala svojí veřejně publikovanou stížností doslova hysterii. Postupně se přidávají další a další feministické a genderové spolky a k reklamám na pivo Bernard se vyjadřuje kde kdo. Autorovi těchto řádek budiž omluvou, že aspoň krátce v reklamě působil a nepíše tedy o něčem, o čem nemá ani páru.

 

V Berlíně jsou ještě mnohem dál

Ale tato uměle vyvolaná kauza vlastně nemá nic společného s reklamou. Jde tady pouze o svobodu, jak tvůrčí, tak občanskou. Pokud dovolíme, aby veřejný prostor ovládly zuřivé propagátorky neomarxistických ideologií genderismu a feminismu, dopadneme stejně jako mnou již dvakrát zmiňovaný hlavní hrdina Kunderova románu Žert. Na Západě jsou v tomto ohledu mnohem dál, tam už by nejspíš byla reklama dávno stažena a Bernard by se omluvil.

Například v Berlíně si zdejší vládnoucí levicové koalice (socialisté-Levice-zelení) ve společné smlouvě dala za jeden ze svých „pokrokových“ cílů, že město nebude pronajímat billboardy „sexistickým reklamám“. Tedy v podstatě všem, kde vystupuje žena a autor reklamy sází na její půvaby. Nyní dokonce berlínští pokrokáři uvažují o tom, že by podobný zákaz platil i pro soukromé vlastníky billboardů.

Ano, přesně toto nyní řeší v Německu. V zemi, kde žije podle odhadů zpravodajských služeb přes 8000 salafistů, soudy po celé zemi řeší každou chvíli sexuální násilné delikty migrantů a z mnoha městských se postupně stávají no-go zóny. Je to stejné, jako kdybyste trpěli rakovinou a lékař se zaměřil celou svoji pozorností na vaše kuří oko. Jenom proto, že vyléčit kuří oko nevyžaduje prakticky žádnou větší snahu. Na rozdíl od rakoviny.

 

Naše svobody jsou opět ohroženy

Cenzura vládla v naší zemi za Rakouska-Uherska, za Němců i za komunismu. Po roce 1989 jsme si všichni mysleli, že svoboda navždy zvítězila a něco jako cenzura je jen reliktem minulosti. Především poslední roky však ukazují, že tomu tak zdaleka není. Politická korektnost, multikulturalismus, genderismus a feminismus momentálně představují největší ohrožení naší svobody a lidské přirozenosti.

Dělat si legraci z náboženství, etnické příslušnosti, charakterových vlastností, zevnějšku, provokovat, ironizovat...to všechno znamená jedno jediné slovo: SVOBODU. To bohužel novodobí inkvizitoři v podobě neomarxistických genderových a feministických spolků nechápou. Velmi jasně to ukázala i reakce paní Michaely Thomas, jejíž studio Butterflies & Hurricanes produkčně zajišťovalo ilustrace oněch spoře oděných žen (pin-upek).

Když jsem se zpožděním několika dní její otevřený dopis četl, nevěřil jsem svým očím. Psaní paní Thomas mi tak trochu evokovalo výzvy dělného lidu, kteří požadovali po roce 1948 smrt pro toho či onoho „vlastizrádce“. Paní Thomas se ve svém vysvětlujícím dopise dopouští mnoha unfair podpásovek. Jednou z nich je, že sice přijala bez mrknutí oka peníze od Bernarda, ale nyní je v rámci feministické hysterie zostouzí a raduje se nad tím, jak prý stále více lidem ta reklama vadí.

 

Za znásilnění nemůže pivo ani reklama na něj

V prvé řadě to není pravda. Jak se ukazuje v anketách na mnoha internetových severech, drtivou většinu obyčejných lidí nechává feministické řádění naprosto chladnými. A jistě nejenom muže, ale i většinu rozumných žen, nezatížených žádnými „ismy“. Dopis je plný emocí a svým tónem skutečně odpovídá padesátým létům minulého století. Dost dobře by jej mohla psát manželka odsouzeného „vlastizrádce“, která si chce zachránit svoji kůži a tak dští oheň a síru na svého bývalého chotě.

Ale co je úplně nejhorší, je to odporné citové vydírání, kterého paní Thomas využívá pro posílení svých pseudoargumentů. Vytváří zcela nemístný konstrukt, ve kterém spojuje Bernarda, reklamu a alkohol se znásilněním, kterého se na ni údajně měl dopustit kdysi její šéf. Veřejnost přitom o tomto případu neví vůbec nic. Je to jako, kdybyste se bavili se svým oponentem a najednou vytáhli devítiocasou kočku a přetáhli jej přes záda.

Naprosto nevhodné, nemístné a s nulovou argumentační hodnotou. Znásilnění je odporná záležitost. Na tom se, na rozdíl třeba od feministkami tolik hájeného islámu, všichni shodneme. Zneužívat ale své trauma pro zostouzení pivovarníka Bernarda je neméně odpornou záležitostí. Za prožité trauma paní Thomas nemůže pivo, Bernard, lechtivá reklama ani pravidelní konzumenti pěnivého moku. V jejím případě nese za znásilnění odpovědnost pouze její šéf. 

Nedovolený argumentační doping

Dovedu pochopit, že ve svém nitru ta dáma nosí hněv. Ke klidu své duše však rozhodně nepřispěje tím, že jej bude nyní ventilovat ve „svaté válce“ proti Stanislavu Bernardovi a nám všem, kteří jsme mužského pohlaví a pijeme pivo. Diskuze může fungovat jedině tehdy, když se jí zúčastní dva rovnocenní partneři. Paní Thomas se ale rozhodla vystupovat jako oběť a dosáhnout převahy pomocí citového vydírání. Počítá s tím, že její příběh dojme a tak bude mít vyhráno.

Mě by jinak její příběh dojal a ona sama by ve mně bezpochyby vzbudila lítost. Ale pouze tehdy, kdyby byla Česká republika v masovém měřítku „zaplavena“ případy znásilnění pod vlivem alkoholu. A pouze tehdy, kdyby svůj příběh zveřejnila v rámci nějaké osvětové kampaně. Ani jedna z těchto podmínek však neplatí. Paní Thomas se jen pokusila pomocí nedovoleného argumentačního dopingu zaútočit na naše city. To na úspěch v diskuzi vážně nestačí. To tedy pardon...

agentura Frontex funguje a

agentura Frontex funguje a plní své povinnosti, tvrdí pomatenci z Bruselu .....
Za posledních několik měsíců zachránila na moři přes 10tis. běženců ...a odvezla je na nejbližší t.j. italskou pevninu .......(sic).

PP k multikulti: Na

PP k multikulti:
Na kubánsko-afrického partnera nizozemského velvyslance někdo na ulicích Tallinu pokřikoval „negr“! Odporné, že. Ne samozřejmě to, mít africko-kubánského homo partnera, to je teď v moderní evropské společnosti přece normální, ale tak ošklivé slovo…
Zdánlivá banalita. Ale posloužila jako záminka. „Nezávislý“ Estonský tisk spustil jako na povel ohlušující mediální řev a, světe div se, do čtrnácti dní se poslancům estonského parlamentu podařilo prosadit zásadní novelu trestního zákoníku, která zaváděla nové trestné činy z nenávisti a trestný čin diskriminace.

Trestný čin diskriminace? Tak

Trestný čin diskriminace? Tak teď nevím - znamená to, že všechny buzny si teď do Estonska musí povinně vozit kubánsko-africké "partnery" ? ////

Naopak - všichni normální si

Naopak - všichni normální si musí vozit "kubánsko-africké partnery", kteří prohlásí, že jsou buznami. Jinak ti normální jsou označeni za diskriminanty a rusáky se ztrátou svého vlastního občanství.

pan Bernard vtipně na nových

pan Bernard vtipně na nových plakátech ukázal hysterickým, feministickým a bolševickým soudružkám svou řiť v bílých kalhotkách. Tak ať si to zamindrákované nány užijí.

JP: rozmáhá se nám tady

JP: rozmáhá se nám tady takový nešvar: Kojení na veřejnosti, následné focené a chlubení se tím. Plus kecy o tom, že je to přirozené a komu se to nelíbí, tak je nejspíš strašlivé hovado. A nejenom u nás, ale po celém světě. Nějaká australská senátorka prý kojila přímo ve chvíli, kdy promlouvala k poslancům.
Tak já se tímto hlásím mezi ta strašlivá zpátečnická hovada. Okázalé kojení na veřejnosti a následné chlubení se tím je prostě zvrhlost. Kojení je sice přirozené, to ale souložení také. A nevím, jak vy, ale já bych v autobuse, na úřadě či přímo na ulici nic takového fakt nedělal.

Když má čas a mlíko.

Když má čas a mlíko.

Bude to asi pedofilka - na

Bude to asi pedofilka - na paži má v té čmáranici nahé děcko.

Doufám, že si ho tzv. užila,

Doufám, že si ho tzv. užila, jak se dnes pořád dokola říká, jakoby ani smrt neexistovala... Dzp.

___________________________________________________________________________________