Články autora Jan Frank

Úkol pro ODS: druhá transformace

Jan Frank

Ještě donedávna bylo pro politické strany v zásadě možné kalkulovat s lineárním sociálním vývojem a podle toho konstruovat program. To v překladu znamená pravou a levou variantu sociálního státu. Jenže oblaka se pod vlivem známých skutečností roztahují do té míry, že by občané mohli přijít na jiná řešení sami od sebe. Otevírá se budoucnost a s ní i politický prostor. Pro ODS stojí otázka takto: Roztáhne modrý pták křídla a vyrazí za horizont? Co ze „starého světa" se pokusí zachránit, aby měl i za pár let co říct?

Oslabení ODS nynější Bémovou aférou by nebylo fér

Jan Frank

Aféra kolem vztahu mezi Pavlem Bémem a Romanem Janouškem není důvodem k panice pro ODS ani společnost. I kdyby Bém byl onou pokřivenou figurou vykreslenou odposlechem, což je možné, je důležité si uvědomit, že trest pro ODS už přišel. Stál ji skoro milion voličů, kteří se konců naznačených úryvky komunikace Béma s Janouškem domýšleli, stejně jako pozici dominantní strany v Praze.

Meze galantnosti konzervativní koalice

Jan Frank

Na celé rošádě týkající se rozpadu Věcí veřejných, vzniku platformy Karolíny Peake a nového startu vládní koalice je zajímavá snad jen jedna věc: řeší se, kdo je nebo by mohl být odpadlík, přičemž výklad je samozřejmě veskrze utilitární. Vcelku stranou, zřejmě kvůli všeobecnému odporu k Vítu Bártovi a strachu z levice, ale zůstává lehkost, s jakou „peakovci" provedli svou secesi a přimkli se k vládě.

Inflace mimořádnosti

Jan Frank

Snad až příliš snadno zapadly nedávné informace Lidových novin o výši odměn, které vypláceli ministři české vlády v čele s TOP 09. Jak napovídá příklad odměn vyplácených v roce 2011 radnicí Prahy 6 špičkám tamějšího úřadu, pozadu zřejmě nebudou ani obce a kraje. Velmi pravděpodobně bez ohledu na stranickou příslušnost jejich vedení.

Primátor Svoboda: mise pokračuje

Jan Frank

Svůj první velký boj v roli „svobodného" primátora, ten o kontrolu nad Dopravním podnikem, prohrál. Nutno říci, že po právu, i když spíše kvůli nástroji, který využil, než kvůli účelu, který sledoval. Je-li primátor Bohuslav Svoboda mužem, kterého Praha, ODS i ČR potřebují, musí ukázat, že uštědřenou lekci pochopí jako příležitost pro docenění významu svých nejslabších stránek. Těmi jsou ideologická nespoutanost a moc velká sebedůvěra.

Volby nemluví pro rebely

Jan Frank

Nečasova ODS zasluhuje kritiku za smír s dvacetiprocentním profilem strany. Projevuje se pod povrchem: nepřesvědčivou strategií komunikace s veřejností a ponecháním členské základny svému osudu uvnitř kvazireformních (to v lepším případě) klientelistických sítí ODS na lokální úrovni.

Zákona o veřejné službě není škoda

Jan Frank

Když Ústavní soud na základě podnětu ČSSD zrušil novelu zákona o zaměstnanosti týkající se tzv. veřejné služby, vysloužil si rozsáhlou kritiku. Lenka Zlámalová z Lidových novin, ale i ústavní soudce Stanislav Balík od základu polemizovali s tím, že by veřejná služba, jak pravil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, snižovala lidskou důstojnost až za hranici lidských práv. Šlo o zákon, který měli řešit výhradně politici, ne Ústavní soud, ale když už se tak stalo, nelitujme

O skromném poselství konzervatismu

Jan Frank

Nerůst blahobytu v Evropě a USA a pohled na dynamické ekonomiky v jiných částech světa je a (nejen kvůli euru) bude realitou. S tím se do poločasu dostává i krize idejí.

ODS bicepsy nestačí

Jan Frank

Neúspěch Přemysla Sobotky v prezidentské volbě ODS pořádně zatřásl. V obavách o výsledek blížících se sněmovních voleb se aktivizuje členská základna, přijímají usnesení, vymýšlejí praktické koncepty, jak stranu ozdravit, zvěrohodnit a posílit. Aby se dílo zdařilo, je třeba co nejpřesněji určit proporce mezi dvěma nejčastěji zdůrazňovanými problémy ODS: nedůvěrou voličů v důsledku skandálů a nízkou autoritou u voličů v důsledku doktrinální krize. Jinými slovy: vyboxovat na TOP 09 do voleb pár ústupků je fajn, ale bicepsy nestačí.

Dvě židle pro Putnu

Jan Frank

Problém presumptivního profesora Putny připomíná pořekadlo o sezení na dvou židlích. Tento muž je jedním z mála českých akademiků, který je veřejnosti dobře znám jako určitá společenská veličina. Vzato obecně, nejspíše za to může jeho dlouhodobá praxe neotřelého komentátora, mediální zdatnost (zcela evidentní exhibicionismus) a zřejmě i určité nadakademické ambice.

___________________________________________________________________________________