Články autora Richard Tesařík

Posmutnělý textař a hvězda ze Sibiře

Richard Tesařík

Doma není nikdo prorokem. Značně omšelá, opelichaná fráze, leč pořád platí. Kolik sportovců či umělců je daleko známějších v zahraničí než v tuzemsku. Kdysi to bylo z pochopitelných důvodů. Emigrovavší osoba byla nežádoucí, tak se o ní prostě nesmělo psát, zkrátka „nebyla“. Teď je to samozřejmě jiné, ale v něčem podobné. Nemluvím o fotbale nebo hokeji, kde máme přehled, kdo a kde hraje, ale o menších sportech. V umění je to vlastně stejné.

Když přivezli soudruha Brežněva...

Richard Tesařík

Který trávník na našich ligových stadionech je nejlepší? Tak to nevím. V poslední době jsme s kapelou stáli jenom na trávníku na Julisce a taky na Strahově. Musím říct, že vždycky, když přijdu na stadion, hned se cítím o mnoho let mladší. Je to sice šidící pocit, ale díky za něj. S fotbalovým trávníkem mám spojeny některé úžasné koncerty. Na Spartě to byl Paul Simon. Stevieho Wondera jsem tam nestihl, ale hned potom jsem ho viděl v Bratislavě na Tehelném poli.

Nejistá sezona a komoušští blbové

Richard Tesařík

Bohemku vyhnali do Ráje. Tedy do Edenu. Po sedmdesáti osmi letech to vypadá, že stadion ve vršovickém Ďolíčku přestane existovat, ať si říká kdo chce co chce. Musím říct, že by mě to docela mrzelo. Bohemka mi byla vždycky sympatická. A určitě nejen mně. Ještě sympatičtější mi ale je a vždy bylo divadlo Járy Cimrmana, které kdysi normalizátoři vyháněli z jeho „dočasných scén“ a honili po Praze jako nadmutou kozu, až konečně zakotvilo na Žižkově. Naskočila mi okamžitě vzpomínka na film Nejistá sezóna. Ten film, když jsem ho viděl ještě v devadesátém roce, ve mně vyvolával obrovské veselí.

Interview s Franzem. Ve sprše!

Richard Tesařík

Fotbaloví reprezentanti budou hrát dva zápasy v USA. Hned mi naskočí vzpomínka na knihu Oty Pavla Dukla mezi mrakodrapy, kterou jsem slýchal číst na pokračování z rádia. Byla to tenkrát zlatá éra Dukly. Fotbal se ale v USA pořád ještě nechytil tak jako americký fotbal nebo baseball. V dobách Cosmosu New York, kdy tam hráli Pelé nebo Beckenbauer, prý chodilo na jeho zápasy málo lidí. Jenom šedesát tisíc. Až z toho jednomu zaskočilo.

V ručnících máme co dohánět

Richard Tesařík

Kolébka hokeje Kanada v posledních letech vychází naprázdno. To se ale kolébkám čehokoli běžně stává, takový je život. Čeho jsme my vlastně kolébka. Asi piva? No, nejspíš taky ne, ale pivo mi chutná.

Generál Elektrik a generál Motors

Richard Tesařík

Vítězství v juniorských kategoriích na nejvyšších soutěžích a poté propadliště sportovních dějin. To není tak řídký jev. Příčiny nebudu rozebírat, protože jich je asi mnoho. Je to taky jev mezi dětskými herci, kteří vypadají velmi nadějně, ale končí s pubertou. Stalo se to i mému kamarádovi Tondovi Vomáčkovi. Tedy ne onomu známému televiznímu režisérovi, ale Tondovi Vomáčkovi z Hanspaulky, který nám šil báječné kostýmy, i když se jevil být hanspaulským povalečem.

Miloš Kopecký a jeho pershing mezi rohy

Richard Tesařík

Pohár Českomoravského fotbalovému svazu začíná a malé oddíly mají šanci se zviditelnit v utkáních s kluby z vyšších soutěží. Jak pravil trenér Peterka ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje: Chvojkovice -Brod, zřejmě slušnej oddíl. Někdy se jim i povede vyřadit nějakého toho velikána. Zviditelňovat se chtějí taky muzikanti. Jedním ze způsobů zviditelňování je dělat předskokana nějaké světově proslulé partičce. Rizikem ale je, že na vás budou fans té které partičky pokřikovat hrubá slova, abyste, slušně řečeno, už táhli do háje.

Jak nás Franta Ringo Čech vyšplouchl

Richard Tesařík

Představa, jak známý hokejový bitkař David Kočí dává při zápase NHL soupeři bruslí vrtulník (kopnutí s otočkou), je zábavná. Jsou ale v životě situace, kdy si člověk opravdu říká: Škoda že neumím thajský box. Před lety jsme vystupovali jako hosté na jakémsi beatovém festivalu v Dopravním podniku v pražských Holešovicích. Soutěžilo několik skupin a nejvíc příznivců měla kapela Prostor. Asi tři sta lidí neustále skandovalo: Prostor! Prostor!

Dobromil Žluč a hvězdná pěchota

Richard Tesařík

Někomu připadá obskurní, že do parlamentu kandidují například sportovci či umělci. Mně to připadá normální. Proč ne. Parlament je jenom vzorek obyvatelstva, jak si lidé poslance zvolí, takoví tam jsou. Jen mi přijde zvláštní, že u nás ve většině kandidují za levicové strany. S čím to souvisí, nechci zde rozebírat. Jiný byl americký prezident Ronald Reagan, původně herec. Mě spíš zajímá, jak napadne některé pošuky, kteří tak na první pohled nevypadají, zúčastňovat se třeba konkurzů či castingů

Když pro mě všichni byli Zátopci

Richard Tesařík

Od olympiády v Pekingu uběhly dva roky. Upřímně řečeno, pamatuji si z ní hlavně Usaina Bolta a Báru Špotákovou. Zato z předchozích olympiád se mi toho vybaví daleko víc. V Římě tedy hlavně z atletiky. Bylo to poprvé, kdy jsem viděl televizní přenosy z olympiády.

Uložit

Uložit