Články autora Josef Mlejnek

Nebudeme se bát nicoty nic?

Josef Mlejnek

Fjodor Michajlovič Dostojevskij měl prohlásit o Bohu, že jej celý život trápil. Analogicky by mohl říci o slavném spisovateli něco podobného i sám Bůh. Olivier Clément napsal, že všemohoucí Bůh skutečně dokázal stvořit kámen těžší, než dokáže unést, právě tím, že stvořil člověka. Nejde jen o bonmot, neboť tato slova nám definují nejvlastnější prostor Dostojevského myšlení i umění.

Pláč na špatném hrobě

Josef Mlejnek

Během představení Camusova dramatu Caligula v Tylově divadle v Plzni si můžeme přímo názorně uvědomit, co především geniální juvenilní dílo francouzského filosofa a dramatika není. Opravdu nejde, jak patrně naopak míní režie, o divácky vděčnou historickou hru o císařském zvrhlíkovi z prvního století po Kristu, a není to ani vysoká politická moralita na téma, že veškerá moc korumpuje a že absolutní moc korumpuje absolutně.

Paweł Rojek: Ruské imperiální prokletí

Josef Mlejnek

Co bylo rozhodujícím popudem k ruské agresi vůči Ukrajině? Autor se z historického hlediska podrobně zabývá třemi tradičními dilematy Ruska: Je nositelem křesťanského poselství carova moc nebo ruský lid? Je třeba depozitum křesťanské víry pouze chránit nebo také šířit do světa? Je poslání Ruska pouze náboženské, nebo má také svůj světský rozměr?

Zmrhaný božský talent

Josef Mlejnek
V letošním nabitém premiérovém programu ostravské Komorní scény Aréna nelze přehlédnout inscenaci dramatu Baal. Jméno božstva známé z biblického světa má u ústřední postavy celovečerní scénické prvotiny Bertolta Brechta z roku 1918 zdůraznit bezuzdný „pohanský“ hédonismus a imoralismus.

Josef Mlejnek: Volyň tam v dáli

Josef Mlejnek

Od návratu převážné většiny českých kolonistů, resp. jejich potomků, z části západní Ukrajiny uplynula doba téměř stejně dlouhá jako trvání jejich volyňské „mise“.  Žijící pamětníci Volyně jsou dnes zhruba stejně staří jako ti, kdo v dětském věku odjížděli s rodiči někdy kolem roku 1870 do neznámého prostředí a dožili se cesty zpátky v roce 1947.

Dostojevskij (za)říznutý Jelinekovou

Josef Mlejnek

Za poslední čtvrtstoletí se v Brně různí divadelní tvůrci celkem třikrát pokusili o scénické zpracování díla F. M. Dostojevského Běsi. V roce 1993 Zdeněk Kaloč nastudováním známé Camusovy dramatizace, o jedenáct let později Vladimír Morávek svou vlastní divadelní verzí - Stavrogin je ďábel. Koncem minulého roku měla na scéně Reduty v režii Martina Čičváka premiéru divadelní verze Běsů od současného dramatika a publicisty Romana Sikory napsaná „na motivy románu“.

Alain Besançon: „Katolíci a muslimové – stejné lidství, ne však stejné náboženství“

Josef Mlejnek

Alain Besançon vydal loni na jaře knihu Problèmes religieux contemporains (Současné náboženské otázky). Některé ze zařazených esejů vyšly česky v obsáhlém výboru Svoboda a pravda, který v roce 2013 vydalo CDK v Brně. V rozhovoru, který vyšel loni v červnu v Le Figaro, komentuje současný francouzský filosof výroky rektora Velké mešity v Paříži Dalila Boubakera o příbuznosti mezi katolicismem a islámem a vysvětluje, čím se křesťanské a židovské náboženství liší od muslimského.

Ne všichni muslimové jsou islamisté, ale všichni islamisté jsou muslimy

Josef Mlejnek

1/2016Marie-Laetitia Bonavitová: Rozhovor s Rémim Braguem, Z francouzštiny přeložil Josef Mlejnek

Divadelní loučení s Ivanem Rajmontem (1945–2015)

Josef Mlejnek

Zhruba před rokem jsem se při návratu z výtečně nastudovaného Goethova Fausta s režisérem Ivanem Rajmontem domlouval, že zůstaneme v užším kontaktu a že si postupně „rozšířím vzdělání“ o jeho práce v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde byl od roku 2013 šéfem činohry. Letos v lednu jsem se vydal do Liberce, abych ke své lítosti zhlédl Rajmontovo poslední režijní dílo, které již nedokončil, protože jej koncem minulého roku přemohla zákeřná nemoc.

Zdeněk Rotrekl v brněnské Redutě

Josef Mlejnek

V Redutě měl 18. února premiéru pilotní díl s názvem Podezřelá krajina s anděly. Měl připomenout odkaz brněnského rodáka, básníka Zdeňka Rotrekla, někdejšího redaktora „Zahradníčkova“ Akordu, po únorovém puči 1948 vyloučeného ze studií, záhy poté politického vězně, původně odsouzeného na doživotí a propuštěného v roce 1962.

___________________________________________________________________________________