Články autora Josef Mlejnek

Brněnská Sugar! vyšla na výbornou

Josef Mlejnek

Nepřekonatelný příběh dvou muzikantů, jež smrtelná „nouze naučila housti“ v přestrojení v ryze dívčí kapele, natočil v roce 1959 Billy Wilder. V roce 1972 se film Někdo to rád horké, považovaný za nejlepší filmovou komedii století, dočkal muzikálového převodu, nazvaného Sugar! Pro Stanislava Mošu je to už čtvrté setkání s tímto dílem: dvakrát je nastudoval v zahraničí, jednou v pražském Divadle pod Palmovkou.

Neumaže se jen ten, kdo se vznáší?

Josef Mlejnek

Šestisetstránkový výbor zdeníkové knihy Ivana Slavíka nazvaný Hory roků a vydaný nakladatelstvím Triáda zahrnuje zhruba období normalizačních let 1970 až 1989 a podle autorova vyjádření měl pro něho mít především terapeutickou hodnotu. Básník si stejně jako jeho žena, s níž se poznal během studií, léta vydělával na živobytí jako středoškolský profesor.

Novákovým veršům svědčí uzemnění

Josef Mlejnek

Jako připomenutí prvního výročí umělcova skonu, které připadá na dnešní den, vydal brněnský Host Neztracené básně Ladislava Nováka (1925-1999). Mezi většinou dosud nepublikovanými texty, které během zhruba čtyřiceti let autor zasílal svému příteli, básníkovi a překladateli Ivanu Slavíkovi, převažují básně z padesátých a šedesátých let. Doplňují se - a jedinou básní se překrývají - s Novákovým vlastním výborem Zapomenuté básně, který vyšel jako bibliofilie v roce 1996.

Zapálená svíce na kanystru s benzínem

Josef Mlejnek

V Činoherním klubu se v posledních letech zaměřili na inscenace mimořádně plodného současného irského dramatika a filmaře Martina McDonagha. V lednu letošního roku zde měla premiéru už jeho třetí hra s názvem Ujetá ruka, která se navíc po své světové premiéře v loňském roce na Broadwayi u nás objevuje přímo v rekordně krátkém čase. Přeložil a zrežíroval (si) ji Ondřej Sokol.

Bezdomovecký pijan na divadle září, i když vrávorá a mumlá

Josef Mlejnek

V Divadle Komedie měla koncem února premiéru dramatizace povídky Josepha Rotha Legenda o svatém pijanovi. Nostalgik „starých časů“ podunajské monarchie, který se ovšem také aktivně zasazoval o jejich návrat, napsal svoji magickou prózu na sklonku života v pařížském exilu ve stejném roce, kdy začala druhá světová válka, již předpovídal, a kdy on sám krátce před vypuknutím válečných hrůz umírá.

Kontaktní zvířátka do Noemovy archy

Josef Mlejnek

Trojice komiků a také autorů z americké Reduced Shakespeare Company pojednala už pomalu před čtvrtstoletím v dvouhodinovém „výcucu“ dílo Williama Shakespeara. Po velkém úspěchu se dokázal stejný team podobným způsobem vypořádat i s úplnými dějinami Ameriky. Když se svým Shakespearem hostovali v polovině devadesátých let ve Svaté zemi, vnukli jim prý jejich izraelští přátelé (ti arabští, přesněji muslimští asi těžko) myšlenku, že by se mohli do třetice pokusit rozlousknout ještě tvrdší oříšek, jakým bezesporu je svatá kniha knih neboli Bible.

U Agamemnonových v kuchyni by to autor asi nepoznal

Josef Mlejnek

Minulý pátek měla v pražském Divadle Na zábradlí premiéru hodně volná úprava díla antického dramatika Euripida Orestes - pod názvem Orestek, neboť se hned v úvodu ocitáme v době dětství hlavního hrdiny - patrně proto, abychom pak lépe pochopili následné vražedné děje. Autory úpravy jsou dramaturgyně Lucie Ferenzová a Jan Frič, jenž také inscenaci režíroval. Divadelní „zdnešňování“ klasických děl začalo zhruba před padesáti lety a chtělo tehdy diváky upozornit na nadčasovost otázek, jimiž žijí jejich hrdinové.

Namísto argumentů právní chytristika

Josef Mlejnek

I u nás  dobře známý bojovník za svobodu slova, polský novinář Adam Michnik, se tentokrát ocitl tak trochu na opačné straně barikády.
Vydavatel novin, které Michnik řídí, zažaloval básníka J. M. Rymkiewicze, neboť se mu nelíbila jeho kritická slova. Minulý  čtvrtek proběhlo u varšavského obvodního soudu první stání v procesu, který proti Jaroslawu Marku Rymkiewiczovi vede mediální koncern Agora.

Nečisté ctižádosti

Josef Mlejnek

V krátké době se v Brně objevuje další z děl slavného amerického filmového tvůrce středoevropského původu Billyho Wildera v divadelním zpracování. Po muzikálovém přepisu snímku Někdo to rád horké je to rovněž slavný - byť nepoměrně méně, alespoň u nás - Sunset blvd (Setmělý bulvár) z roku 1949. Ten se v devadesátých letech dočkal rovněž muzikálové podoby, ale u divadelní adaptace, která měla v Redutě premiéru pod názvem Hvězda stříbrného plátna, nejde o pouhý remake.

Balancoval jsem na ostří nože

Josef Mlejnek

Herec Ladislav Lakomý se narodil 14. listopadu 1931 v Náměšti na Hané, zemřel 11. dubna 2011. Další životopisné údaje si mohou čtenáři Virtually dohledat na internetu (Wikipedia apod.). Byl to člověk vlídný a laskavý, ale v herecké práci velice náročný - především k sobě. Měl jemný vlastní humor i smysl pro humor vůbec a byl také velice vzdělaný. Během své dlouhé profesní kariéry ztvárnil řadu dramatických figur. V poslední letech se mu podařilo vtisknout svoji nezaměnitelnou pečeť několik postavám v inscenacích malé sklepní scény brněnského Divadla U stolu.

___________________________________________________________________________________