Články autora Petr Robejšek

Peníze bez ceny a růst bez obsahu

Petr Robejšek

Ve svém vizionářském článku Globalization of Markets upozornil v roce 1983 Theodor Lewitt na to, že trhy západních společností vykazují příznaky nasycenosti. Firmám proto doporučil hledat nové trhy a nabízet globálně standardizované a co nejlevněji vyráběné zboží. Poslechly a jeho rada pomohla. A když pár let nato pád železné opony umožnil skutečné globální hospodaření, zdál se být ekonomický růst zajištěn navěky. Ale pak věci přestaly fungovat.

Ukrajina ukazuje jak Evropa roste a slábne

Petr Robejšek

Evropští vůdci neuznávají krymské referendum a stále chtějí Ukrajinu co nejúžeji napojit na EU. Proč? Na první pohled se zdá, že ruská politika sjednocuje Evropu podobně silně jako před čtvrtstoletím politika sovětská. V Bruselu možná považují ruské ohrožení za šanci k překonání hluboké krize smyslu a cíle evropské integrace.

Dekáda s Bruselem

Petr Robejšek

Změnilo nás oněch deset let členství v EU? Ne dost, myslí si většina komentátorů a říká bohužel. O to více se od našeho vstupu změnila EU, ale nelze říci bohudík. V roce 2004 byla na vrcholu slávy. Po triumfu historického významu však nastala léta vyplněná překotným krizovým managementem, který ohrožuje její i naší budoucnost. 

Národní zájmy 2.0

Petr Robejšek

Národní zájmy byly donedávna považovány za přežitek minulosti. Politici a analytici znali pouze strategická partnerství, hospodářskou spolupráci a závaznost smluv. Anexe Krymu však ukončila éru zahraničněpolitické naivity a volby do Evropského parlamentu přinesly v nejdůležitějších evropských zemích úspěch stranám, které upřednostňují národní perspektivu. Národní zájmy se vrací na scénu. 

Konec snu o globální demokracii

Petr Robejšek

Demokracie není nauka o „správné“ politické linii, nýbrž „pouze“ určitá metodika pro hledání odpovědi na otázku, kdo má právo určovat, co je pro celou společnost důležité a jak toho dosáhnout. V demokraciích je toto rozhodnutí privilegiem suveréna, tedy občanů. Elity ho pouze zastupují, ale ve skutečnosti dělají všechno proto, aby jej z procesu rozhodování vytěsnily.

Vládnout znamená řídit podstatné

Petr Robejšek

Vlády se snaží prosazovat svou politiku pomocí stále detailnější kontroly. Složitost procesu vládnutí se tak stále zvyšuje, ale jeho výsledky se nezlepšují. Dokonce se zdá, že politické a ekonomické krize současnosti jsou důsledkem metod, s jejichž pomocí se politici snaží zavádět pořádek. Jak na to reagovat?

Racionalita nacionalismu

Petr Robejšek

Intelektuální a politická elita Evropy dlouhodobě kritizuje národní stát jako zastaralý a iracionální. Mnohé politiky a komentátory znervózňuje stále pestřejší patchwork autonomních a o autonomii bojujících hráčů na kontinentě. Proces sjednocení Evropy si nejen v Bruselu zcela jistě představovali jinak.

Ideologie pro Babiše

Petr Robejšek

Zdá se, že hnutí ANO se chce přece jenom stát opravdovou politickou stranou. Před několika dny založilo na Žofíně Institut pro politiku a společnost. Jeho úlohou je vymyslet pro Andreje Babiše chybějící ideologii jeho hnutí, která má zajistit čitelnost a trvalejší podporu voličů.

Politika v asymetrickém světě

Petr Robejšek

Belgie byla až do druhé poloviny 2013 (celkem 535 dní) bez vlády a belgický stát se v té době ani nerozpadl, ani nebyl obsazen nepřáteli. Sociální systémy, zdravotnictví, veřejná doprava a bezpečnost byly zajištěny, ekonomika se nezhroutila a taktéž školství, kultura a sport chybějící ministry nepostrádaly. Politici, kteří se snaží vysvětlit, proč má být zvolena právě jejich strana, neodpovídají na otázku, jestli jsou vůbec potřeba.

Pravda, láska a válka

Petr Robejšek

Pojem asymetrický konflikt popisuje střetnutí aktérů, kteří si z hlediska výzbroje, organizace nebo strategie nejsou rovni. Jakou roli může v takových konfliktech hrát morálka?

___________________________________________________________________________________