Články autora Emanuel Vejnar
Tajný husita?
31.01. 2010
Emanuel Vejnar
V průvodcích po církevních památkách se často dočteme o tom, jak je kdysi zpustošili husité, případně kolik kněží či mnichů přitom upálili. Kardinál Miloslav Vlk teď vystupuje jako "garant projektu", který má z rodného domku ideologického vůdce husitských hord vybudovat "vzdělávací, kulturní a badatelské centrum". Dokonce se do Husince osobně vypravil. Pravda, domek je zchátralý a oprava mu prospěje. Ale že by český primas náhle zapomněl na restituce a zatoužil se na sklonku svého funkčního období starat o zvelebování obecního majetku?
Píše jako Koniáš
03.10. 2010
Emanuel Vejnar
Nejprve zkarikovat stávající kritiku, pak vzbudit dojem, že jiná než takto směšná není a nakonec vyrukovat se svými objevnými poznatky. Touto metodou se dá obhájit cokoli. Zdání objektivity dodá špetka kritičnosti. Tak se dá Neron představit jako nadějný umělec či Goebbels jako milující otec rodiny. J. A. Novák tímto způsobem učinil v článku „Hříchy pátera Koniáše“ (Hospodářské noviny 17.9.) z tohoto představitele násilné pobělohorské rekatolizace „mimořádně obětavého člověka, který byl přísný především sám na sebe“.
Sčítání (duší)
28.02. 2011
Emanuel Vejnar
V novodobé historii naší země je letošní sčítání už třetí. Každých deset let se z něj o sobě dozvídáme spoustu zajímavých údajů. Zdaleka je netvoří jen celostátní součty jednotlivých vyplněných kolonek. Skladba otázek umožňuje vytvářet nejrůznější kombinace. Dovoluje zkoumat oblast svého zájmu v závislosti na místě, věku, pohlaví či vzdělání. Můžeme třeba zjistit, kde žije nejvíce rozvedených, jakými dopravními prostředky jezdí lidé nejčastěji do práce anebo kolik lidí žije v záplavových oblastech.
Modlitba za prezidenta
01.03. 2011
Emanuel Vejnar
V prvním listu Timoteovi apoštol vybízí křesťany k modlitbám za vládce. Moc jsem se toho za ně v životě nenamodlil. Snad párkrát jsem prosil, aby dal Pán Bůh moudrost tomu či onomu politikovi, o němž jsem neměl valné mínění. Po mediální přestřelce, která v pondělí proběhla mezi panem prezidentem a Tomášem Halíkem, cítím potřebu toto své modlitební manko trochu vykompenzovat.
O demokracii a populismu, prorocích a manipulátorech
15.08. 2011
Emanuel Vejnar
Demokracie je v našem společenském diskursu vynášena do nebe, populismus v ní označuje počínání nanejvýš zavrženíhodné. Ale kde končí dobrá vláda lidu a začíná vláda lidí sledujících špatné cíle? Proč nerozhodujeme v demokracii skutečně o všem, ale určité oblasti jsou z rozhodování lidu vyňaty a svěřeny „odborníkům“?
P r o č ?
10.10. 2012
Emanuel Vejnar
Na masopustní úterý roku 1611 zabili rozhněvaní Pražané – mluví se napořád o lůze - čtrnáct františkánských mnichů. Pasovské vojsko Leopolda Habsburského se tehdy snažilo probít z Malé Strany na druhý břeh Vltavy a tito řádoví bratři mu byli v reformační Praze potencionálním vysoce organizovaným spojencem. Po čtyřech stech letech jejich spolupráci s Leopoldem nedoložíme. Tomu se nelze divit. O tom, co bude a jak bude archivováno rozhodovali pobělohorští vítězové.
Rukou společnou a nerozlučnou
25.03. 2013
Emanuel Vejnar
Lazare, pojď ven! To, co se po tomto Ježíšově zvolání v Betanii odehrálo, zpečetilo jeho úděl. Lazar, ležící už čtyři dny v hrobě, z něj totiž skutečně vyšel. Pro většinu přítomných bylo Lazarovo zmrtvýchvstání dokladem Ježíšova mesiášství. Několik svědků této události se okamžitě rozeběhlo do Jeruzaléma, aby o tom, co viděli, pověděli farizeům a velekněžím.
Adventní čas
17.12. 2013
Emanuel Vejnar
Co se týče proporcí je náš křesťanský advent podstatně kratší než židovský. Židé čekali na Mesiáše po celá tisíciletí. Nám křesťanům na to každoročně stačí necelý měsíc. Prostě si podle kalendáře odpočítáme čtyři neděle od Štědrého dne a hned víme, kdy máme začít péct cukroví, shánět dárky a gruntovat byt, abychom všechno co pokládáme za důležité stihnuli a vánoce byly skutečně „šťastné a veselé“.
Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí
18.04. 2014
Emanuel Vejnar
Tento výrok apoštola Pavla je slovem do pranice. Proč bychom měli být ubozí, ba dokonce nejubožejší ze všech lidí, když si nedokážeme srovnat v hlavě, že by náš život mohl nějakým způsobem přesáhnout datum a čas, který bude jednou uveden v našem úmrtním listě?
Velikonoční: MÍSTO NADĚJE
03.04. 2015
Emanuel Vejnar
Všichni čtyři evangelisté končí své spisy zprávou o Ježíšově vzkříšení. Zbožnou duši ovšem mate, že každý z nich líčí tuto událost trochu jinak. Nejvíce při zemi se drží Marek. V jeho podání ženám dosvědčuje Ježíšovo vzkříšení mládenec v bílém rouchu. Evangelista Matouš už situuje do této role anděla. A když ženy od otevřeného hrobu běží domů, setkají se se Vzkříšeným tváří v tvář.
___________________________________________________________________________________