Myšlenka naprosto běžná v zemích Evropské unie podnítit zájem studentů o věci veřejné prostřednictvím studentských voleb se proměnila zásluhou sociálnědemokratického středočeského hejtmana Davida Ratha v demonstraci metod tak typických pro období před rokem 1989. Řada škol a jejich ředitelů (nejen ve Středních Čechách) se rozklepala po jeho  výhrůžkách a stáhla svojí účast v celém projektu. Při sledování tohoto počínání na mě sáhl duch nejhlubší normalizace. Přesně tak se chovaly školy v tehdejším období, ustrašeně a předpo***ně. Velice dobře si na tu dobu  osobně pamatuji.

Poslanecká sněmovna schválila v úterý dne 21. 6. 2011 novelu loterijního zákona, která svěřila explicitně obcím pravomoc regulovat videoterminály vyhláškami, nicméně stanovila, že se na již vydaná povolení tyto vyhlášky nevztahují do 31. 12. 2014.
 
Tuto pravomoc (stanovovat vyhláškami, kde mohou či nemohou být provozovány videoterminály) ovšem měly obce již od doby vzniku videoterminálů, problém byl v tom, že až do nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012 toto oprávnění ministerstvo financí protizákonně neuznávalo a vydávalo v rozporu s vyhláškami obcí jedno povolení za druhým.

Nebylo Vám podezřelé, jak lehce a v jaké shodě prošla Poslaneckou sněmovnou a Senátem na počátku září novela zákona o loteriích, která dává obcím pravomoci prostřednictvím vyhlášek rozhodovat o umístění videoterminálů na katastru své obce? Stalo se tak za velké slávy, padlo mnoho slov o tom, jak se posilují pravomoce obcí v boji s hazardem.

Za nic jiného než pokus o totální, ale opravdu totální zesměšnění státu, nelze považovat počínání Ministerstva vnitra, které i za cenu neuvěřitelného popření elementárních matematických zákonitostí, vyřadilo jednoho z kandidátů na prezidenta.  A co je horší. Na svém si nadále  trvají nejen ministerští úředníci v čele s panem Henychem, ale neuvěřitelné počínání Ministerstva vnitra dosud jednoznačně neodsoudily ani politické elity.